Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním

sun_shade.jpg
Někteří vědci již delší dobu varují před průmyslovým zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře, což by mohlo vést k nezvratným změnám zemského klimatu. Otázka, kdy se tak stane, zůstává i nadále nezodpovězena, avšak stále více vědců se kloní k názoru, že nastal čas zahájit kroky k odstranění této hrozby. Roger P. Angel z University of Arizona navrhuje vynést do vesmíru obrovský deštník, jehož úkolem bude částečně ochránit naši Zemi před hrozícím globálním oteplováním.
Pavel Suchan Ostatní

sté narozeniny pana Emila Škrabala

18. července 2006 oslaví čestný člen České astronomické společnosti a člen Společnosti pro meziplanetární hmotu (kolektivní člen ČAS) Prof. Ing. Emil Škrabal, DrSc. z Brna 100. narozeniny.
František Martinek Kosmonautika

Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze

genesis-1.jpg
Dne 12. července 2006 se uskutečnil na ruské raketové základně Jasnyj komerční start rakety Dněpr, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila experimentální modul Genesis 1, vyrobený americkou společností Bigelow Aerospace. A právě podobné levnější nafukovací moduly by mohly v nedaleké budoucnosti otevřít cestu většímu počtu zájemců o pobyt ve vesmíru a přispět tak k rozvoji kosmické turistiky.
František Martinek Ostatní

Malý dalekohled s největší digitální kamerou

PS1_dome_tall.jpg
Nejnovější dalekohled s označením PS1, který postavila University of Hawaii, byl uveden do provozu 30. 6. 2006 při slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil v místě dislokace dalekohledu, tj. na vrcholu vyhaslé sopky Haleakala na ostrově Maui. Akce se zúčastnilo 80 hostů.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Tři noví Trojané u Neptuna

Trojane.jpg
Tři nové objekty, "zamčené" na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj). Objev je důkazem, že Neptun, stejně jako jeho blízký příbuzný Jupiter, drží na své oběžné dráze početné skupiny Trojanů, a že tyto planetky pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje. Také to zvyšuje počet známých Neptunových Trojanů na čtyři.
František Martinek Úkazy

Průlet planetky 2004 XP14

04XP14b_0002c.jpg
Potencionálně hazardní asteroid 2004 XP14, který ráno 3. 7. 2006 minul naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 432 000 km, bylo od nás možné pozorovat za velmi dobrých geometrických i meteorologických podmínek o pár hodin později, večer po setmění 3. 7. 2006 poblíž zenitu v souhvězdí Draka jako objekt přibližně 12. magnitudy. Přiložený snímek ukazuje pohyb asteroidu během 240 sekundové expozice, pořízené ve 20 h 49 m UT (světového času) dalekohledem o průměru 0,3 m a kamerou SBIG ST-7 na hvězdárně v Úpici.

Foto: Libor Vyskočil, Hvězdárna Úpice

František Martinek Hvězdy

Hvězdu Beta Pictoris obklopují dva disky

Beta_Pictoris-disk2_1.jpg
Detailní snímky okolí hvězdy Beta Pictoris (ze souhvězdí Malíře), které byly pořízeny pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), potvrdily přítomnost ne jednoho, ale hned dvou prachových disků, obklopujících hvězdu. Fotografie tak poskytují nové důkazy pro existenci přinejmenším jedné planety velikosti Jupitera, obíhající kolem pozorované hvězdy.
Pavel Cagaš Exoplanety

Pozorování tranzitu exoplanety XO-1b na hvězdárně ve Zlíně

Na počátku roku 2006 robotizovaný dalekohled projektu XO, zaměřený na sledování velmi malých změn jasnosti hvězd způsobených přechodem planet, objevil malé kolísání jasnosti hvězdy GSC 02041-01657. Skupina amatérských astronomů vzápětí svými fotometrickými pozorováními potvrdila pravidelné poklesy jasnosti asi o 0,03m s periodou necelé 4 dny. 193. exoplaneta byla objevena - hvězda byla pokřtěna XO-1 a nově objevená exoplaneta XO-1b. Je teprve 10. v pořadí objevená měřením tranzitů.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 3/2006

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.

V dubnu, květnu a červnu vyvrcholily tři události.Za prvé, pan Svoboda se spolupracovníky dokončil velký plastický modelmarťanského Valles Marineris, který teď můžete vidět nahvězdárně v Hradci Králové; slavnostní odhalení 22. dubna proběhloza potěšujícího zájmu veřejnosti i sdělovacích prostředků.Za druhé, Spolek přátel krásného slova vyhlásil výsledkyliterární soutěže na astronomické téma, nad kterým jistěstojí za to se zamyslet; otiskujme i vítěznou práciMilana Kučery.Za třetí, prosečská škola a obec otevřely Planetární stezkuv krásné krajině poblíž Toulovcových maštalí -důležitá zpráva pro plánování prázdninových výletů.Všem těmto událostem věnujeme samostatné články.

František Martinek Ostatní

Národní kolo soutěže pro mládež má své vítěze

soutez.jpg
V sobotu 24. června 2006 se na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskutečnilo národní kolo soutěže s názvem "Poznáváme vesmír bez hranic", které se konalo v rámci mezinárodního přeshraničního projektu "Poznávání bez hranic", podpořeného Fondem mikroprojektů Programu iniciativy společenství INTERREG IIIA Česká republika - Slovenská republika 2004-2006. Za slovenskou stranu spolupracuje na tomto projektu Kysucká hvezdáreň v Kysuckém Novém Městě. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »