< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Ostatní

Dalekohledy na Mauna Kea

mko5.jpg
Pokud v současné době uslyšíte o novém objevu v astronomii vykonaném pozemním přístrojem, ve značném procentu případů se bude jednat o objev pořízený některým z přístrojů umístěných na vrcholu Mauna Kea.

František Martinek Sluneční soustava

Družicové snímky oblastí postižených nedávnou katastrofou

globe_tsunami.jpg
Jak jistě každý ví, oblast jihovýchodní Asie byla 26. 12. 2004 postižena mimořádně silným zemětřesením, které následně vyvolalo mohutné přílivové vlny, tzv. tsunami. Nejvíce byli postiženi obyvatelé Indonézie, Thajska, Indie a ostrova Srí Lanka, částečně i tak vzdálené africké země, jako je Kenya či Tanzánie.

Nad postiženými oblastmi prolétávají různé umělé družice Země, určené ke snímkování zemského povrchu. Některé fotografie těchto oblastí si můžete prohlédnout například na následujících internetových adresách:

František Martinek Multimédia

CASSINI - detailní snímek měsíce Iapetus

Iapetus.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) úspěšně prolétla kolem Saturnova měsíce Iapetus. Stalo se tak v pátek 31. prosince 2004. Jedná se o ledový měsíc o průměru 1436 km s velkými světelnými kontrasty na povrchu. Přiložená fotografie části povrchu měsíce byla pořízena ze vzdálenosti 71 978 km.
František Martinek Vzdálený vesmír

Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097

NGC1097.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) pořídili fotografii galaxie NGC 1097, která se nachází na jižní obloze v souhvězdí Fornax (Chemická pec). Od Země ji dělí vzdálenost 45 miliónů světelných let. Jedná se o poměrně jasnou spirální galaxii typu SBb, která je k nám natočena tak, že ji vidíme v celé její kráse. Její jasnost dosahuje 9,5 mag. V malém dalekohledu je vidět jako jasná oválná skvrna.
František Martinek Kosmonautika

Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Huygens_Separation.jpg
Evropský modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini k Saturnu, se v sobotu ráno oddělil a pokračuje v samostatném letu po kontrolované kolizní dráze k největšímu měsíci planety Saturn - k Titanu. K přistání na záhadném měsíci dojde 14. ledna 2005, kdy po sestupu atmosférou dosedne na pevný (či kapalný?) povrch Titanu.

K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.

František Martinek Kosmonautika

NASA a připravovaný návrat na Měsíc

LRO_1.jpg
Počátkem roku 2004 vyhlásil americký prezident George Bush novou kosmickou iniciativu, která mj. počítá s návratem amerických astronautů na Měsíc a s realizací pilotovaného letu na Mars. V těchto dnech NASA vybrala 6 návrhů vědeckých experimentů pro připravovanou kosmickou sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedná se o první sondu, která bude realizována v rámci projektu Vision for Space Exploration.
Petr Bartoš Sluneční soustava

Neklidná Země

Dne 26.12.2004 v 0.58 UCT postihlo Sumatru, okolní ostrovy a pobřeží ničivé zemětřesení doprovázené ničivými vlnami tsunami. Zmíněné zemětřesení se projevilo i na území České republiky, proto pro zájemce uvádím několik odkazů:
> Animace tsunami
Karel Mokrý Kosmonautika

Huygens se oddělil

Huygens_Rentree2_L.jpg
V ranních hodinách se od sondy Cassini oddělil modul Huygens. 14.1.2005 by mělo dojít k plánovanému přistání na Saturnově největším měsíci - Titanu. Modul bude zkoumat atmosféru a povrch tohoto měsíce.
redakce Ostatní

Vánoční svátky

Všem čtenářům přejeme příjemné prožití vánočních svátků a hezký nový rok.

Vzhledem k svátkům bude do konce letošního roku probíhat pouze sporadická aktualizace serveru. Po Novém roce zde opět naleznete pravidelné aktuality z astronomie a kosmonautiky.

Vaše připomínky k portálu astro.cz uvítáme na adrese info@astro.cz

František Martinek Kosmonautika

Záhada na Marsu: kdo očistil panely robota Opportunity?

mars2003_rover.jpg
Zcela nepochopitelný úkaz zaregistrovali vědci, podílející se na řízení robota Opportunity, který již téměř rok zkoumá planetu Mars. Co nebo kdo průběžně "uklízí" prach, usazený na povrchu panelů slunečních baterií, které slouží jako sluneční "elektrárna", dodávající potřebnou elektrickou energii všem přístrojům pojízdné laboratoře? Připomeňme, že sonda byla vypuštěna ze Země 7. 7. 2003 a na povrchu Marsu úspěšně přistála 25. 1. 2004.
František Martinek Kosmonautika

Perminov: není nutno spěchat s letem na Mars

mars_base.jpg
Hlavní představitel ruské Federální kosmické agentury (FKA) Anatolij Perminov v průběhu internetové diskuse, zaměřené na problémy mezinárodní spolupráce v oblasti dobývání vesmíru, označil plány NASA vyslat pilotovanou expedici na Mars ve třetím nebo ve čtvrtém desetiletí tohoto století za uskutečnitelné, avšak příliš drahé.
Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 4/2004

astropis_200404.jpg
Vyšel nový Astropis 4/2004. Časopis je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay.
  • J. Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni II
  • V. Kopecký: Genesis: neslavný konec slavné mise
  • M. Pauer: Za tajemstvím planet a asteroidů

Stále hledáte vhodný dárek k Vánocům? Věnujte svým blízkým naše předplatné a dokažte to dárkovým certifikátem! Darujete-li náš dárkový certifikát do konce roku, dostane příjemce navíc CD "10 let časopisu" zdarma! Více na stránkách časopisu Astropis.

František Martinek Sluneční soustava

Aktuality ze Saturnu a Titanu

Titan_oblak.jpg
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.
František Martinek Kosmonautika

Atmosférický balón pátrá po antihmotě

BESS-Polar.jpg
Mezinárodní vědecký tým vypustil v Antarktidě výškový atmosférický balón s vědeckým vybavením, umístěným na plošině zavěšené na dlouhém laně pod balónem. Hlavním úkolem vědeckého vybavení je pátrat po antihmotě. Jedná se o velmi vzácné a obtížně detekovatelné kosmické částice. Tým se bude snažit pochopit původ antihmoty ve vesmíru a najít důkazy pro existenci Hawkingova záření, jež má původ v tzv. "vypařování" černých děr. Tuto teorii vypracoval Stephen Hawking z Cambridge University ve Velké Británii.
Jiří Dušek Ostatní

Triedr - nejjednodušší dalekohled II

Slovem triedr se dnes označuje každý dalekohled, v němž se používá trojbokých hranolů k dosažení vzpřímeného obrazu. Většinou se přitom jedná o dvojici spojených dalekohledů, v astronomické hantýrce nazývanou binar.

Jana Tichá Úkazy

Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

Blíží se k nám nová Machholzova kometa. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od nás. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy.

Tiskové prohlášení ČAS č.68

1 …454 455 456 457 458 459 460 …547

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »