Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Sobotka Kosmonautika

Ptejte se konstruktérů první české amatérské družice

První česká amatérská družice - model pro testování solárních článků
První česká amatérská družice - model pro testování solárních článků
Skupina nadšenců vyrábí svou vlastní malou družici. Pokud se ji podaří vypustit do vesmíru, bude to první česká amatérská družice. Tři zástupci vývojového týmu navštíví diskuzní pořad Třetí dimenze ČRo Leonardo. Možnost zeptat se konstruktérů má každý! Zašlete svůj dotaz do 11. června a máte zaručeno, že v pořadu zazní.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Snímek povrchu Slunci podobné hvězdy

altair_2.jpg
Poprvé byl pořízen snímek povrchu hvězdy podobné Slunci. Astronomové z Michiganské university použili soustavu 4 dalekohledů CHARA na observatoři Mt. Wilson (Kalifornie), které fungují jako interferometr s mimořádnou rozlišovací schopností.
Petr Horálek Úkazy

Měsíc zakryje Venuši

Dnešní rok je poměrně výjimečný na zákryty planet Měsícem. Mohli jsme sledovat už dvakrát zmizení i znovuobjevení Saturnu s jeho prstenci, a to 2. března a 22. května. Saturn se za Měsíc zase skryje nad územím České republiky až v roce 2025. Nicméně, i když krásnou planetu s prstenci v této situaci dlouho neuvidíme, naskýtá se ještě jedna velmi zajímavá příležitost, která určitě zvýší zajem i u naprostých laiků. Půjde o zákryt třetího nejjasnějšího tělesa nebe - planety Venuše (18. června 2007).

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.05 - M97

CAM 200705 Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2007 obdržel snímek planetární mlhoviny M 97 v souhvězdí Velké Medvědice pořízený Tomášem Hynkem na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě.

Se jménem Tomáše Hynka jsme se v ČAM již setkali. V únoru 2006 zvítězil se svou kompozicí planety Mars. V tomto měsíci nám do soutěže zaslal snímek Soví mlhoviny M 97, nacházející se v souhvězdí Velké Medvědice.

Miroslava Hromadová Hvězdy

Sonda FUSE pozorovala srážku titánů

binary.jpg
Americká družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) poprvé pozorovala velmi vzácný, extrémně hmotný a mladý dvojhvězdný systém a srážku jejich hvězdných větrů. Astronomové doplnili družicová pozorování daty z pozemních dalekohledů.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Část kupy galaxií Coma Berenices.
Část kupy galaxií Coma Berenices.
Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.
František Martinek Sluneční soustava

Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
V pondělí 28. 5. 2007 uskutečnila americká kosmická sonda Cassini další průlet kolem největšího měsíce planety Saturn – kolem Titanu. Prolétla kolem něj rychlostí 6,1 km/s ve výšce 2300 km nad povrchem. Z tohoto průletu zatím nebyly publikovány radarové snímky. Připomeňme si alespoň některé obrázky z minulých průletů.
František Martinek Hvězdy

Objeven hnědý trpaslík s výtrysky hmoty

Hnědý trpsalík 2MASS1207-3932 s výtryskem hmoty - kresba.
Hnědý trpsalík 2MASS1207-3932 s výtryskem hmoty - kresba.
Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) výtrysky hmoty (tzv. jety) u velmi lehkého hnědého trpaslíka. Hnědý trpaslík je „nepovedená“ hvězda o malé hmotnosti, v jejímž nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí. Podobné procesy (výtrysky) můžeme pozorovat především u mladých hvězd. Výsledky tohoto pozorování napovídají, že vznik hnědých trpaslíků probíhá obdobně jako vznik obyčejných hvězd.
František Martinek Sluneční soustava

Neočekávané struktury v Saturnově prstenci

Saturnovy prstence v ultrafialovém světle.
Saturnovy prstence v ultrafialovém světle.
Saturnův největší a nejhustější prstenec B je složen z chuchvalců (shluků) částic, oddělených prázdnými mezerami. To jsou poslední závěry vědců, vyslovené na základě dlouhodobých pozorování pomocí kosmické sondy Cassini. Tyto chuchvalce v Saturnově prstenci B neexistují dlouhodobě izolovaně, ale neustále se srážejí, jak zjistili překvapení vědci. Na obrázku ve falešných barvách jsou části prstenců vyznačeny odlišnými barvami na základě měření zákrytů různých hvězd za prstenci planety, prováděných v ultrafialovém světle.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Spirit odhalil vodu v minulosti Marsu

mars_silica.jpg
Astronomové zjistili, že pod rudým povrchem Marsu se ukrývají světlá místa bohatá na křemičitany. Marťanská půda byla analyzovaná přístroji na roveru Spirit. Jedná se o nejlepší důkaz, že v minulosti bylo na Marsu mnohem více vody, než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, právě přítomnost vody vyžadují. Při měření pomocí alfačásticového rentgenového spektrometru a chemického analyzátoru byl v půdě zjištěn téměř čistý křemen (90 %).
Martin Vilášek Úkazy

Zákryt Saturnu Měsícem

Přesto, že předpověď počasí nebyla příliš příznivá, obloha nad Ostravou zůstala během pozorování úterního úkazu jasná. Podařilo se nám napozorovat jak vstup, tak i výstup Saturnu.
František Martinek Kosmonautika

Dočkáme se výzkumu Jupiterova měsíce Europa?

Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Europa je jedním z velkých měsíců planety Jupiter. Pozornost nejen astronomů přitahuje především díky zjištěnému faktu, že pod jeho ledovou kůrou se nachází oceán slané vody. Někteří vědci označují Europu za kosmické těleso, na kterém by se mohl vyskytovat život. Abychom mohli toto vodní prostředí zkoumat, potřebujeme kosmickou sondu, která by přistála na ledovém povrchu měsíce, který je od Země vzdálen stovky miliónů km. Dalším krokem musí být průnik ledovou vrstvou o tloušťce zhruba 10 km, schopnost zařízení pohybovat se ve vodním prostředí, provádět jeho výzkum a předávat informace na Zemi. Prototyp takového podmořského plavidla se nyní zkouší v jezeře El Zacatón v Mexiku, což je nejhlubší zaplavená propadlina na světě.
Pavel Suchan Úkazy

22. května nastane druhý letošní zákryt Saturnu Měsícem

22. května 2007 dojde k zákrytu Saturnu Měsícem. Úkaz nastane ve večerních hodinách, od 21:23 do 22:30 (středoevropského letního času, který nyní používáme). Začátek úkazu bude probíhat ještě za soumraku, ale bude viditelný. Letos už jsme jeden zákryt planety Saturn za Měsícem mohli pozorovat. Nastal 2. března v ranních hodinách a na většině území České republiky bylo jasno. Nynější květnová příležitost bude na dlouhou dobu poslední – další zákryt Saturna Měsícem nastane až 4. ledna 2025.

František Martinek Úkazy

Zákryty měsíců planety Uran

Měsíce planety Uran - Oberon a Umbriel - krátce po vzájemném zákrytu (kresba).
Měsíce planety Uran - Oberon a Umbriel - krátce po vzájemném zákrytu (kresba).
Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím je Apostolos Christou (Armagh Observatory), uskutečnil vůbec první pozorování v soustavě planety Uran, kdy jeden z jejích měsíců přecházel pro pozemního pozorovatele před jiným měsícem planety Uran. Pozorování uskutečnili v noci 4. května 2007 Marton Hidas a Tim Brown (Las Cumbres Observatory Global Telescope, Santa Barbara, California) pomocí robotického dalekohledu Faulkes Telescope South (Siding Spring Observatory, Australia). Toto pozorování je výsledkem spolupráce mezi vědci Siding Spring Observatory, Las Cumbres Observatory, Armagh Observatory a Cardiff University.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty

heic0709a_h.jpg
Díky HST tým astronomů poprvé uviděl „tajemný“ prstenec temné hmoty v kupě galaxií. Prstenec se vytvořil asi před 1 až 2 miliardami let při gigantické čelní srážce dvou masivních kup galaxií. Prstenec není normálně pozorovatelný, ale je výsledkem počítačového modelování napozorovaných dat a na snímek byl digitálně vložen (superponován). Objev bude publikovaný 1. června 2007 v Astrophysical Journal.


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »