17 milionů euro na podporu evropských inovací v detekčních a zobrazovacích technologiích

Iniciativa ATTRACT spojuje špičkové výzkumné laboratoře a experty ekonomického managementu s úmyslem vytvořit evropský inovační ekosystém, který pomůže urychlit vývoj převratných technologií a jejich uplatnění na trhu. Iniciativa, jejímž partnerem je i ESO, bude v oblasti detekce a zobrazování financovat 170 novátorských projektů s vysokým tržním potenciálem. Cílem je napomoci vzniku a rozvoji produktů, služeb, společností a pracovních míst v oblasti nových technologií detekce a zobrazování.

37. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9. 2018. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Venuše je nejlépe viditelná ve dne. Jupiter je večer velmi nízko na jihozápadě, Mars a Saturn nízko v okolí jižního obzoru. Neptun je vidět celou noc, Uran v druhé polovině noci. V pondělí očekáváme z Floridy start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí a z Japonska zásobovací mise HTV-7 k ISS. O víkendu pak start z Vandenbergu a z Indie. Čína má rekordní počet startů za jeden rok už v září. Před 50 lety obletěl Měsíc klon Sojuzu jako Zond 5. Před 170 lety byl objeven měsíc Saturnu Hyperion.

ČAM za srpen 2018: Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018

obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý

Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových nocí. Spatřit je není těžké a mnohdy zazáří na obloze opravdu jasným zářivým divadlem. Ano, jedná se o světelné záblesky či dráhy na obloze, způsobené průletem malých kosmických tělísek zemskou atmosférou, které nazýváme meteory.

Mít anebo být? To je to, oč tu běží…

Filosof Erich Fromm ve 20. století řekl, že lidé v současné společnosti se dají rozdělit do dvou skupin: Ti, co chtějí v životě mít, a pak ti, co chtějí být. První skupina jsou typičtí „shrabovači“ – potěchou a naplněním je jim co největší materiální bohatství, stamilióny na účtu, velké domy, luxusní auta, dokonce možnost ovládat druhé a v krajním případě je obírat o jejich majetek. Prostě v dnešním komercializovaném světě potřebují, aby jim co nejvíc patřilo. A pak jsou tu ti, co chtějí být. Ti usilují o prožitek, finanční prostředky jim slouží maximálně k naplnění zážitkových tužeb, život berou jako vzácnost s nespočtem možností silných momentů a epizodek, které jim zásobí jejich duševní bohatství. Zpravidla filantropové, jimž radost přináší výměna, spojení, sdílení i zážitek z radosti druhých. Těžko říct, kam patřím, to posoudí druzí, ale příběh posledních dvou dekád, který vyústil v dokonalou zážitkovou satisfakci, mi znovu připomněl moudrého Fromma.

Jak se zrodila planeta Jupiter?

S rovníkovým průměrem zhruba 143 000 kilometrů je Jupiter největší planetou ve Sluneční soustavě, jeho hmotnost 300× převyšuje hmotnost Země. Mechanismus vzniku obřích planet podobných Jupiteru byl tématem odborných diskusí po několik desetiletí. Nyní astrofyzikové ze Swiss National Centre of Competence in Research (NCCR) PlanetS of the Universities of Bern a Zürich a ETH Zürich spojili své úsilí k vyřešení dosavadní záhady, jak se Jupiter zformoval. Závěry astronomů byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Hvězdy vs. prach v mlhovině Carina

Mlhovina Carina, jedna z největších a nejjasnějších mlhovin na nočním nebi, byla nově pozorována dalekohledem ESO VISTA na observatoři Paranal v Chile. Díky pozorování v infračerveném světle prokoukla VISTA skrz horký plyn a temný prach kolem mlhoviny a ukázala spousty hvězd, jak nově zrozených, tak na pokraji zániku.

Přítomnost vodního ledu na povrchu Měsíce potvrzena

Publikovaný obrázek ukazuje rozložení ledu na povrchu Měsíce v okolí jižního pólu podle měření uskutečněných přístrojem Moon Mineralogy Mapper (M3) vyrobeným NASA. Modrozelená barva představuje oblasti rozložení ledu zakreslené do snímku měsíčního povrchu. Odstíny šedé barvy odpovídají povrchové teplotě (tmavší odstíny představují studenější oblasti, světlejší regiony jsou naopak teplejší). Led je koncentrován do nejtmavších a nejstudenějších lokalit ve stínu jednotlivých kráterů a vyvýšenin.

36. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 3. 9. do 9. 9. 2018. Měsíc se blíží k novu. Venuše dosahuje maximálního jasu a je nejlépe viditelná ve dne. Jupiter je večer velmi nízko na jihozápadě, Mars a Saturn nízko v okolí jižního obzoru. Neptun bude v opozici a je vidět celou noc, Uran je vidět v druhé polovině noci. Na obloze je už malým dalekohledem viditelná kometa 21P/Giacobini-Zinner. Na ISS došlo k mírnému úniku atmosféry a to z lodi Sojuz. Před deseti lety vyfotografovala sonda Rosetta planetku Šteins. Před 40 roky odstartovala sonda Veněra 11.

Vodní planety mohou být v naší Galaxii velmi rozšířené

Výzkumný tým, jehož vedoucím je astronom Li Zeng z Harvard University, ukázal, že voda zřejmě může být hlavní složkou extrasolárních planet, jejichž velikost 2× až 4× převyšuje velikost Země. Své závěry astronomové představili 17. 8. 2018 na konferenci v Bostonu, Massachusetts, USA. Když byly objeveny první planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce, vzbudilo to velký zájem ve snaze porozumět složení těchto planet a určit – mimo další cíle – jestli na nich panují odpovídající podmínky pro vznik a rozvoj života.

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2017, 1. díl

Je již tradicí, že každým rokem v našem studiu přivítáme RNDr. Jiřího Grygara, CSc. s jeho Žněmi objevů. Nebude tomu jinak i letos, a proto vás zveme k besedě nad nejvýznamnějšími astronomickými objevy roku 2017. V tomto prvním díle proletíme Sluneční soustavou a zastavíme se u Venuše, Země, Marsu, Jupitera, Saturnu a Pluta.

Výzkumy v ASU AV ČR (120): Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy

Výbuch novy je jednou z velmi výrazných událostí, které ovlivňují život některých hvězd. Nejde však o jev katastrofický, nova je povrchovou explozí. Vojtěch Šimon z ASU v archivních datech studoval vývoj hvězdy X Serpentis, která vybuchla jako nova v roce 1903, a popsal její jasové změny v kontextu dvojhvězdného vývoje.

Astronomové objevili doposud neznámá data o historii Mléčné dráhy

Výpočty, které uskutečnil Masafumi Noguchi (Tohoku University), odhalily doposud neznámé detaily o Mléčné dráze. Jeho závěry byly publikovány 26. 7. 2018 v časopise Nature. Hvězdy se v naší Galaxii zformovaly ve dvou rozdílných obdobích v důsledku odlišných mechanismů. Mezi nimi existovala dlouhá latentní perioda, kdy byl vznik hvězd přerušen. Ukázalo se, že naše mateřská Galaxie zažila mnohem dramatičtější období, než se původně předpokládalo.

Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou

Letošní Perseidy patřily z hlediska podmínek k těm nejlepším za (a na) poslední roky. Měsíc byl jen den a půl před maximem v novu (produkující částečné zatmění Slunce ve Skandinávii a na severním pólu) a za dobrého počasí daleko od měst tak člověk mohl za celou noc maxima roje uzřít i několik stovek „padajících hvězd“, zanikajících ledoprachových částeček z ohonu komety 109P Swift-Tuttle. Mimo klasické rojení meteorů mnozí pozorovatelé mohou dosvědčit i výskyt opravdu jasných meteorů. Ten nejpodmanivější zážitek pak přinesl zejména na východě území a pak na celé ploše Slovenska či severu Maďarska, západě Ukrajiny či jihu Polska opravdu jasný bolid krátce před půlnocí 12. srpna, po němž ještě déle jak hodinu byla zaznamenatelná měnící se světelná stopa.

35. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Pokračuje večerní přehlídka planet – Venuše, Jupiteru, Saturnu a Marsu. Aktivita Slunce je velmi nízká, ale objevily se větší skvrny. Nad ránem je vidět Merkur. Rok 2018 je rekordní v počtu startů čínských raket, ale ani USA nezůstávají pozadu, především díky SpaceX. Před 110 lety se narodil konstruktér raketových motorů Valentin Gluško a před 25 lety fotografovala sonda Galileo planetku Ida s měsíčkem Dactyl.

Astronomové učinili překvapující objev o době před 12,5 miliardami roků

Tým astronomů, jehož vedoucím byl George Becker z University of California, Riverside, učinil překvapující objev: před 12,5 miliardami roků obsahovalo nejméně průhledné místo ve vesmíru relativně malé množství hmoty. Již dlouho je známo, že vesmír je vyplněn systémem podobným síti tvořené temnou hmotou a plynem. Tato „kosmická pavučina“ obsahuje většinu hmoty ve vesmíru, zatímco galaxie podobné naší Mléčné dráze představují pouze její malou část. V současné době je plyn mezi galaxiemi téměř zcela průhledný, protože je udržován v ionizovaném stavu – elektrony jsou vytržené z atomů v důsledku energetické „koupele“ v intenzivním ultrafialovém záření.

Obloha 21. srpna 1968

Takhle vypadal Měsíc v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy začala okupace Československa! Byl téměř v novu, noc tedy byla velmi temná – ideální pro přepadení cizího státu! Tenký srpek vyšel nad obzor až v půl třetí ráno. Hvězdy byly samozřejmě na stejných místech, jako dnes. Z planet byl viditelný Saturn (vyšel ve 22 hod) a Mars až během svítání v půl páté. Bylo poměrně chladno a oblačno. A i kdyby ne, myšlenky na pozorování hvězdné oblohy jistě každého při poslechu rozhlasu ihned opustily. 

Parker Solar Probe: Dotknout se Slunce

V neděli 12. srpna 2018 odstartovala silná americká raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm Star 48BV. Vstříc Slunci vynesla sondu NASA s názvem Parker Solar Probe. Je to vůbec poprvé, co NASA pojmenovala svoji sondu po žijícím člověku. Úkolem sondy je výzkum naší denní hvězdy z minimální vzdálenosti šesti milionů kilometrů. Mise je naplánována celkem na 24 průletů kolem Slunce: ty první budou ve větších vzdálenostech a sonda se bude ke Slunci postupně přibližovat. Výzkum je součástí programu NASA s názvem „Život s hvězdou“.

34. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět přehlídka jasných planet od Venuše přes Jupiter, Saturn až po Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. nad ránem se pomalu objevuje Merkur a zvířetníkové světlo. Očekáváme tři starty raket. Před 120 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a jeden z předsedů České astronomické společnosti Václav Jaroš. Před 25 lety přišla NASA o sondu Mars Observer.

Léto 2018 - výročí narození dvou velkých dam astronomie

Pod většinou velkých vědeckých objevů najdeme často podepsaná mužská jména a také laureáti Nobelovy ceny bývají většinou muži. Je to asi dáno tím, že ženy v naší společnosti obecně ve větší míře pečují o rodinu a děti a proto jim už potom v životě nezbývá tolik času a sil na profesionální kariéru. Ženy to mají, v naší v podstatě patriarchální společnosti, těžší. V tomto světle je pak velmi obdivuhodné, když se ženám podaří prosadit a například na poli vědy udělat veliké objevy hodné Nobelovy ceny, které posouvají hranice lidského poznání dál. Mezi takovéto výjimečné osobnosti patřily Henrietta Swan Leavittová a Jocelyn Bellová Burnellová, jejichž kulatá výročí narození (150 let, resp. 75 let) si právě teď v létě připomínáme.

Družice Chandra objevila několik desítek černých děr střední velikosti

Mohutná pozorovací kampaň pomocí rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory poskytla astronomům jasné důkazy existence černých děr střední velikosti – tzv. intermediate-mass black holes (IMBHs). Spojením s jinými výzkumy, které prováděla astronomická družice Chandra a další observatoře, mohou tyto výsledky umožnit astronomům lepší pochopení toho, jak se největší černé díry formovaly v mladém vesmíru.