Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Kolik měsíců má Saturn?

mesice_saturna_a.jpg
Kolik měsíců celkem obíhá kolem planety Saturn, to bude ještě dlouhou dobu tajemstvím. Avšak kolik měsíců se již astronomům podařilo objevit, to víme přesně: 33. Ještě před několika dny jich bylo známo o dva méně. První úspěch v této oblasti výzkumu si nedávno připsala americká kosmická sonda Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem Saturna.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Ganymédes má abnormality v rozložení hmoty pod povrchem

ganymedes.jpg
Vědci objevili záhadné nerovnoměrnosti v rozložení hmoty pod zledovatělým povrchem Jupiterova největšího měsíce, Ganymédes. Tyto nepravidelnosti mohou být skalními formacemi uloženými uvnitř, pod Ganymedovou ledovou skořápkou po miliardy let. Objev přichází 11 měsíců po té, co sonda Galileo, která je zaznamenala, řízeně zanikla v Jupiterově atmosféře, po skoro osmi letech služby v systému Jupiteru.
František Martinek Kosmonautika

Čínská sonda k Měsíci

china-lunarorbiter-bg.jpg
Čína plánuje vypuštění své první kosmické sondy k Měsíci na prosinec 2006. Před rokem prohlásil Sun Laiyan, zástupce ředitele CNSA (China National Space Administration), že sonda bude vypuštěna v prosinci 2007. Došlo tedy k urychlení příprav na vyslání vůbec první čínské kosmické sondy. Její start se uskuteční z kosmodromu Xichang Satellite Launch Center (provincie Sichuan) v jihozápadní Číně.
Jan Verfl Ostatní

Astropis 2004 - Special

Články:

R. Šmída: Reliktní záření
J. Grygar: Aby bylo konečně jasno (ve vesmíru)!
M. Topinka: Stopařův průvodce po záblescích gama
M. Prouza: Temná hmota
M. Bursa: Rentgenové hvězdy II
M. Prouza a R. Šmída: Pár střípků vesmírné mozaiky
D. Ondřich: Nepřehlédněte! - O přehlídkách oblohy
P. Prouza: Edwin Powell Hubble

Rubriky:

D. Ondřich, M. Pauer: Astronomie na Internetu: Kosmologinternet
Recenze:
V. Kopecký: John Gribbin: Pátrání po velkém třesku
M. Prouza: Marcus Chown: Vesmír hned vedle

Extra:

Přehledný barevný plakát shrnující základní kosmologické údaje
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Některé kulové hvězdokupy mohou být zbytky galaxií

cluster-sm.jpg
Kulové hvězdokupy - výrazně kulově symetrické skupiny až milionů hvězd, jsou jedněmi z nejkrásnějších objektů na obloze. Jen v naší vlastní galaxii - Mléčné dráze, jich je asi 200, ale mnozí astronomové věří, že jich bývalo mnohem víc. Předpokládají totiž, že některé z hvězdokup by ve skutečnosti mohly být pozůstatkem nevyvinutých trpasličích galaxií pohlcených Mléčnou dráhou.
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA identifikovala vadu pěnové izolace Columbie

v_columbia-tank_01.jpg
Pěna z palivové nádrže, která při startu udeřila u náběžné hrany křídla raketoplánu Columbia a vedla tak k úmrtí všech sedmi astronautů na palubě byla vadná. Oznámila to NASA v pátek 13.8.2004.

Vesmírná agentura v pátek 13.8. zveřejnila, že testování potvrdilo defekt i to, že NASA nevěděla, že procedury nanášení pěnové izolace byly špatné.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Progres zakotvil u ISS

progres-a-iss.jpg
Bezpilotní ruská nákladní loď se spojila s mezinárodní kosmickou stanicí v sobotu 14. srpna ráno, aby doručila téměř tři tuny jídla, paliva, kyslíku, vody a dalších zásob dvěma obyvatelům stanice.

Progres 15 automaticky zakotvil u zadního spojovacího uzlu servisního modulu Zvezda v 7:01 SELČ, když kosmická loď a stanice letěla 362 kilometrů vysoko nad střední Asií. Během několika minut po prvním doteku západky stykovacího zařízení pevně spojily obě kosmické lodě.

Tomáš Metelka Multimédia

Z archivů Hubbla

2004-26-n44f-sm.jpg
Archivy Hubblova dalekohledu obsahují řadu nádherných snímků. Na tomto, nedávno uvolněném, krásném a neobvyklém obrazu, Hubblův teleskop zachytil ojedinělý pohled na nebeský ekvivalent pozemské geody - plynovou dutinu vytvořenou hvězdným větrem a intenzivním ultrafialovým zářením mladé horké hvězdy.
František Martinek Kosmonautika

Robot opraví robota

Dextre.jpg
Když počátkem letošního roku informoval administrátor NASA Sean O´Keefe o zrušení další servisní mise raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST), vyvolal tím mnoho rozhořčení nejen mezi astronomy, ale i mezi širokou veřejností. Jako reakce na nesouhlasné projevy byla ustanovena nezávislá komise, která měla navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise měla 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Nástupce Spiritu a Opportunity z Pittsburghu

Vědci z laboratoře robotiky na universitě Carnegie Mellon v Pittsburghu, představí 12.srpna svého robota pojmenovaného ZOE. Ten má hledat a identifikovat život v nepřátelském prostředí. Tým vědců nyní pracuje na druhé etapě tříletého programu, který má budoucím robotům na Marsu pomáhat hledat život. Projekt je součástí NASA astrobiologického a technologického programu pro zkoumání planet ASTEP.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Úspěšné přenosy dat z Marsu v mezinárodním provedení

MER-MEXfig1.jpg
Mars Express, sonda evropské vesmírné agentury, poprvé přenášela k Zemi obrazová data jednoho z marsovských roverů NASA. Jednalo se o součást souboru zkoušek a testů možností meziplanetárního síťového propojení. Tato zkouška připraví cestu budoucím misím u Marsu, jak využít vzájemného propojení meziplanetární přenosové schopnosti zařízení ESA a NASA. Obě agentury naplánovaly tyto ukázky jako demonstraci svého úsilí o spolupráci na vesmírném výzkumu.
František Martinek Ostatní

V Texasu plánují největší dalekohled světa

GMT.jpg
Dvě texaské univerzity (University of Texas at Austin, Texas AM University) plánují stavbu největšího dalekohledu světa. Vědci z uvedených univerzit tvrdí, že dalekohled s názvem GMT (Giant Magellan Telescope) bude schopen soustředit více než 70krát více světla než Hubblův kosmický teleskop (HST), přičemž pořízené snímky budou mít 10krát vyšší kvalitu. Jeho optická plocha bude ekvivalentní jednomu dalekohledu s objektivem o průměru 21,5 m.
František Martinek Kosmonautika

Sojuz poletí k Měsíci?

LunarExpress_Arch_Soyuz.jpg
V polovině července prezentovali Američané na vědecké konferenci v Las Vegas, která byla věnována návratu lidí na Měsíc, podle jejich názoru "velmi neobvyklý projekt". Pro lety k Měsíci hodlají využít ruskou kosmickou loď Sojuz, tj. stejnou loď, které v současné době zajišťují výměny posádek Mezinárodní kosmické stanice ISS a slouží jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace posádky při ohrožení jejich života.


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »