Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze
![]() |
![]() |
Z pondělka odložený let experimentálního letadla X-43A skončil úspěšně. Při letu za pomoci náporového proudového motoru bylo téměř dosaženo předpokládané hranice Mach 10, tedy desetinásobné rychlosti zvuku. Tato rychlost se mění s hustotou atmosféry. V letové hladině 33 kilometrů, kde pokus probíhal, pak činí přibližně 11.000 km/h.
Malargue [Argentina; 11. 11. 2004].
Posílám jarní pozdravy z polního stanoviště v argentinské Žluté pampě [Pampa Amarilla] pod Andami na -35,5 stupni jižní šířky. Projekt Pierre Auger Observatory [PAO - studium kosmického záření o extrémně vysokých energiích > 1 EeV] vstoupil letos do rozhodující fáze. Z plánovaných 1600 pozemních detektorů [obřích plastových válcových sudů, z nich každý je naplněn 12 t velmi čistě vody] je do této chvíle v pampě na území o rozloze 3000 km2 rozmístěno přes 600 sudů a z toho 525 sudů již nepřetržitě ve dne i v noci sleduje záblesky Čerenkovova záření, jež vznikají ve vodě při průletu částic spršky sekundárního kosmického záření.
Třetí rychlostní pokus letounu X-43A byl pro drobné závady na přístrojového vybavení letounu odložen. Další let by měl být vykonán zítra. Za nejvýhodnější okamžik startu se pokládá doba mezi 2 - 4 p.m., PST, tedy okolo půlnoci našeho času 17. listopadu.
![]() |
![]() |
![]() |
Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci a dostává se do míst, kde na ni už více působí přitažlivost Měsíce než přitažlivost Země. Doktor Bernard Foing, hlavní vědecký poradce Evropské kosmické agentury (ESA) to označil za symbolický mezník. V noci 15.listopadu zahájí SMART 1 delikátní manévr, který jej později navede na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jakmile totiž sondu zachytí měsíční gravitace, musí se zahájit opačný manévr než uskutečňovala doposud. K Měsíci sonda stoupala po obrovské spirále stále výš a výš nad zemský povrch tak, že zrychlovala. Nyní bude po podobné spirále sestupovat k povrchu Měsíce tím, že bude brzdit.
![]() |
Vypuštění této kosmické mise proběhne z ponořené ruské ponorky v Barentsově moři. Start se předpokládá už na 1.března 2005. Nosnou raketou bude ruská balistická střela vyřazená z vojenského použití a upravená na vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu.
Omlouváme se za nedostupnost serveru astro.cz v průběhu posledních dvou dnů. Problém způsobilo dočasné vyřazení domény astro.cz z top level domény .cz. Problém je již vyřešen.
Dva týmy astronomů, jeden z Berkeley, druhý z Wisconsinu, použily Keckův dalekohled, vybavený adaptivní optikou k pořízení detailních snímků atmosféry Urana a jeho prstenců.
![]() |
Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236