Předchozí přistání lodi Sojuz 17. září 2012 Autor: NASAV noci na pondělí 19. listopadu 2012 má ve stepích Kazachstánu přistát loď Sojuz TMA-05M, jež byla i se svou posádkou vypuštěna ke stanici ISS v červenci. Vzhledem k pozdní hodině před pracovním dnem na astro.cz nepoběží online přenos přistání, které ale tradičně mohou skalní fandové sledovat na TV NASA. V článku naleznete překlad tiskové zprávy agentury NASA z 13. 11. s veškerými informacemi.
Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012 Autor: Stanislava Kyselová, Akademický BulletinČestné oborové medaile Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy předal ve středu 14. listopadu 2012 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš pěti novým laureátům. Slavnostní večer se konal v sídle Akademie věd ČR v Praze. Jedním z oceněných je i Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu AV ČR.
Mladá planetární soustava PDS 70. Autor: SubaruMezinárodní tým astronomů, jehož vedoucími byli Jun Hashimoto (National Astronomical Observatory of Japan) a Ruobing Dong (Princeton University) využil dalekohled Subaru opatřený přístrojem High Contrast Instrument for the Subaru Next Generation Adaptive Optics (HiCIAO) k výzkumu mladé hvězdy PDS 70 o hmotnosti srovnatelné se Sluncem. Její stáří bylo určeno na 10 miliónů roků.
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fíkaneb podzimní pocta pánům Foucaltovi a Nábělkovi,
ale také současným šikovným rukám a moudrým hlavám.
V rotundě Květné zahrady Arcibiskupského zámku Kroměříž bylo v pátek 26. října 2012 znovu uvedeno do chodu unikátní Foucaltovo kyvadlo.
volně se pohybující exoplaneta CFBDSIR2149 - eso1245 Autor: ESO/L. Calçada/P. Delorme/Nick Risinger (skysurvey.org)/R. Saito/VVV ConsortiumOsiřelý svět může pomoci vysvětlit, jak vznikají planety i hvězdy
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2012): Astronomové používající dalekohledy ESO/VLT a Canada-France-Hawaii Telescope identifikovali těleso, které je s největší pravděpodobností planetou cestující vesmírem bez své mateřské hvězdy. Jedná se o dosud nejnadějnějšího kandidáta a zároveň nejbližší objekt tohoto typu. Nachází se pouze asi 100 světelných let od Sluneční soustavy. Relativní blízkost objektu a nepřítomnost blízké jasné hvězdy umožnily týmu zkoumat detailně jeho atmosféru. Astronomové tak dostali příležitost vyzkoušet si, jak budou studovat exoplanety u cizích hvězd pomocí příští generace přístrojů.
Hvězdy a mlhoviny na brněnské hvězdárně Autor: Martin MašekOd pátku 2. do neděle 4. listopadu 2012 proběhla v loni zrekonstruovaných prostorách Hvězdárny a planetária Brno již 44. konference o výzkumu proměnných hvězd. Jak příjemné prostředí nově zrekonstruovaných prostor hvězdárny, tak i nabitý program a hojná účast byly již od pátečního večera příslibem vydařeného ročníku konference. Konference se letos zúčastnilo celkem 54 účastníků a zaznělo 23 mluvených příspěvků.
Astro.cz Autor: Petr SobotkaHledáme zájemce, kteří nám pomohou předělat a rozšířit současné astro.cz. Hledáme autory textů, redaktory, programátory, grafiky.
Umělecká představa exoplanety HD 40307 Autor: Planetary Habitability Laboratory Nová planeta typu tzv. super-Země, na níž mohou existovat podobné klimatické podmínky jako na naší Zemi a může být vhodným místem pro život, byla objevena u blízké hvězdy HD 40307, která patří mezi oranžové trpaslíky podobné Slunci. O objev se zasloužil mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Mikko Tuomi (University of Hertfordshire) a Guillem Anglada-Escude (University of Goettingen).
Hvězdárna a planetárium v Brně po rekonstrukci Autor: HaP BrnoAmatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2012, který se uskuteční 1. prosince 2012 v nových prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Zatmění Slunce v roce 2009. Autor: Miloslav DruckmüllerPrávě na 13. listopadu 2012 našeho času připadá datum úplného zatmění Slunce. Proto jsme se rozhodli v TV Noe při této vzácné příležitosti přinést Vám, divákům, speciální díl pořadu Hlubinami vesmíru. Pořad začíná v úterý 13. listopadu od 21 hodin. V pořadu budou k úkazu mluvit vzácní hosté, živě budeme přenášet video z míst zatmění a telefonicky se spojíme s některými českými vědci přímo v pásu zatmění.
Hypotetický protoplanetární disk kolem mladé hvězdy Autor: NASA Byla vyřešena 17 let stará hvězdná záhada?
Po dobu mnoha miliónů roků, přibližně každých šest sekund, dochází k vzájemným srážkám komet v okolí blízké hvězdy s názvem 49 Ceti v souhvězdí Velryby. Tak zní vysvětlení jedné dávné hvězdné záhady. Hvězda je od Země vzdálena 200 světelných roků a je pozorovatelná i pouhým okem.
České stránky projektu GLORIA s online přenosem zatmění Slunce 2012 Autor: http://gloria-project.eu/solar-eclipse-2012-cz/13. listopadu 2012 dojde v oblasti severovýchodní Austrálie a Pacifického oceánu k zatmění Slunce. GLORIA pořádá při této příležitosti expedici s cílem přímého přenosu této události, který se uskuteční mezi 21:30 a 21:45 středoevropského času.
Současná představa vzhledu naší Galaxie.
V různých obměnách koluje nyní po internetu (emaily a facebook) informace o tzv. přechodu přes galaktické nulové pásmo. Údajně pochází od NASA, je přeložena do ruštiny, odkud se to k nám dostává jako by čerstvá zpráva.
planetární mlhovina Fleming 1 - eso1244 Autor: ESO/H. BoffinNeobvyklý pár starých hvězd vykouzlil pozoruhodný tvar planetární mlhoviny
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2012): Astronomové pracující s dalekohledem ESO/VLT objevili v centru jedné z nejpozoruhodnějších planetárních mlhovin dvojici vzájemně se obíhajících hvězd. Tento výsledek potvrzuje dlouho diskutovanou teorii popisující jevy, které vedou ke vzniku symetrických struktur hmoty vyvrhované do okolí. Výsledky byly publikovány 9. listopadu 2012 v odborném časopise Science.
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11.
Měsíc bude kolem novu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše a Saturn. Blíží se maximum Leonid a padají také Tauridy. Slunce není tak aktivní, jak by se slušelo těsně před maximem. Začaly ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. listopadu v 18:00 SEČ.
Zatmění Slunce nad oceánem. Autor: Terry Cuttle.V úterý 13. listopadu 2012 nastane po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Úkaz bude možné pozorovat pouze ze severovýchodní Austrálie a jižního Tichomoří. Pevninu měsíční stín zasáhne zejména v australském Queenslandu, kde úplné zatmění potrvá jen něco málo přes dvě minuty. I přesto se za úkazem vypravilo mnoho vědců z celého světa včetně českých expedic. V České republice sice nebude vidět ani část úkazu, vybrat si však můžete hned z několika přímých videopřenosů na internetu. Z pohodlí středoevropského domova se totiž k úkazu schýlí v pozdních večerních hodinách.
Pohled na střed naší Galaxie Autor: Petr SkalaPřijdou 4 dny temnoty a kvílení astronomů. Smícháme střed Galaxie, souhvězdí Střelce, galaktický rovník, nulovou rovinu galaxie, zvěrokruh, precesi, protřepeme a podáváme jako guláš.
Poloha hlavního pásu planetek ve Sluneční soustavě Autor: NASA, ESA a A. Feild (STScI) Planetární soustavy s planetami na vhodných místech umožňujících existenci života mohou být velmi vzácné. Zdá se, že jsou příliš závislé na přítomnosti pásu asteroidů té správné hmotnosti. Vyplývá to ze studie, kterou uskutečnili Rebecca Martin (NASA Sagan Fellow from the University of Colorado in Boulder) a astronom Mario Livio (Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland).
Jan Hendrik Oort u dalkohledu Autor: This image is copyright by the Leiden Observatory
Před dvaceti lety, 5. listopadu 1992, se završila dlouhá životní pouť nizozemského astronoma Jana Hendrika Oorta. V astronomii se s tímto jménem nejčastěji setkáváme díky tzv. Oortovu oblaku, což je kulový útvar na hranici Sluneční soustavy, obsahující drobná, nepravidelná tělesa. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.
Robot Artemis k výzkumu planet Autor: Canadian Space Agency Kanadská kosmická agentura CSA (Canadian Space Agency) je velmi dobře známa díky svému zaměření na kosmické manipulátory. Nedávno však rozšířila svůj zájem od robotických jeřábů, které našly uplatnění například na americkém raketoplánu či na Mezinárodní kosmické stanici ISS, ke stavbě prototypů pěti pojízdných robotů (roverů) navržených pro budoucí kosmické mise na Měsíc či planetu Mars. Rozměrově tyto návrhy pokrývají velikosti od mikroroverů až po plně hodnotné velké vědecké mise a hmotnostně se pohybují od 30 do 900 kg.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
