Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Kosmonautika

Start raketoplánu Endeavour odložen minimálně do 8. května

Před raketoplánem Endeavour zleva: rodiče Indiry Feustelové, čtvrtý zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina a český Krtek (www.dokosmuskrtkem.cz).
Před raketoplánem Endeavour zleva: rodiče Indiry Feustelové, čtvrtý zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina a český Krtek (www.dokosmuskrtkem.cz).
Na pozvání astronauta Endrewa Feustela a NASA odcestovala na Floridu do Kennedyho kosmického střediska delegace z České republiky vedená předsedou Akademie věd ČR Prof. Jiřím Drahošem, kterého doprovází ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. Petr Heinzel a další pracovníci ústavu. Start raketoplánu Endeavour byl však několik hodin před plánovaným časem zrušen pro technickou závadu. Řada setkání se ale v programu uskutečnila.

Petr Sobotka Hvězdy

51. ročník pozorování proměnných hvězd ve vesmíru

vzájemné obíhání bílých trpaslíku
vzájemné obíhání bílých trpaslíku
Od 20. do 28. srpna 2011 se bude konat týdenní soustředění (praktikum) pozorovatelů proměnných hvězd, doplněné již počtvrté také o pozorování planet u cizích hvězd, tzv. exoplanet. 51. ročník proběhne pod tmavou krkonošskou oblohou v Peci pod Sněžkou

Martin Gembec Úkazy

18. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 4.5.2011, zdroj: astronet.ru
Mapa oblohy 4.5.2011, zdroj: astronet.ru
Přehled událostí pro týden od 2. do 8. 5. 2011.

Měsíc je kolem novu. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci jsou skupiny skvrn. Nastává maximum meteorického roje éta Aquarid. Večer přeletá ISS. Start raketoplánu nejméně za týden v úterý.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru.

Václav Kalaš Hvězdy

Supernova SN 1006

Složený snímek pozůstatku supernovy SN 1006
Složený snímek pozůstatku supernovy SN 1006
Poslední dubnový den si připomeneme jedno z dávných astronomických výročí. Před 1 005 lety, 30. dubna 1006, mohli naši předci spatřit v souhvězdí Vlka, v blízkosti hranic se souhvězdím Kentaura velmi jasnou "novou hvězdu". Z dobových záznamů vyplývá, že byla jasnější než planeta Venuše, ale slabší než Měsíc v úplňku. Například káhirský astrolog Ali ibn Ridwan ve svém popisu uvádí, že "Intenzita světla byla o trochu větší než intenzita od Měsíce v první čtvrti." Z tohoto a dalších pramenů se odhaduje, že v maximu mohl objekt dosáhnout asi -7,5 mag (některé zdroje uvádí až -9,5 mag), což znamená, že se jednalo o nejjasnější pozorovanou supernovu vůbec.

František Martinek Ostatní

Kurz praktického pozorování

Hvězdárna Valašské Meziříčí - hlavní budova
Hvězdárna Valašské Meziříčí - hlavní budova
Hvezdáreň v Partizánskom ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí p. o. pořádají ve dnech 20. až 22. května 2011 akci s názvem Kurz praktického pozorování: Jak astronomové pozorují vesmír. Akce, která je určena především studentům a amatérským astronomům, je organizována jako součást projektu OBLOHA NA DLANI financovaného v rámci přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013. Místem setkání bude Slovensko, konkrétně hotel Partizán na Jankovom Vŕšku.

Vít Straka Kosmonautika

Raketoplán Endeavour je připraven k poslední misi

titul.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Program raketoplánů se blíží k brzkému konci a tři aktivní letouny si odbývají své poslední mise, Discovery už ji má za sebou a nyní je na řadě Endeavour. Při svém posledním výletu na oběžnou dráhu zamíří k Mezinárodní kosmické stanici a dopraví tam důležitý astronomický přístroj.
Miloš Podařil Ostatní

Návrhy na cenu Littera astronomica pro rok 2011

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 21. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (21. října 2011) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2011.

František Martinek Kosmonautika

Významné objevy družice WISE

Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Astronomové celého světa mohou nyní studovat stovky miliónů galaxií, hvězd a asteroidů, jejichž fotografie jsou soustředěny v prvním "balíku" informací z družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). "Počínaje dneškem tisíce astronomů budou zkoumat data z družice WISE a já očekávám spoustu překvapení," říká Edward Wright (UCLA).

Věra Bartáková Ostatní

Prázdniny s astronomií a kosmonautikou

Pozorování při táboře 2010. Autor: Věra Bartáková
Pozorování při táboře 2010.
Autor: Věra Bartáková
Nabídek na letní akce pro dospělé milovníky nočního nebe je několik. Co když se ale o astronomii zajímají děti? Samozřejmě, ty jezdí na astronomické tábory! Na letošní rok je jich připraveno zase o něco více než dřív a o některých už se na těchto stránkách už psalo. Sekce pro děti a mládež letos připravila dokonce tři tábory. Blíží se uzávěrka přihlášek a zbývá už jen několik volných míst. Pokud tedy stojíte o to prožít několik zajímavých dní v krásném prostředí a převážně pod oblohou (ať už denní nebo noční), neváhejte.

Marcel Bělík Multimédia

Ing. Luděk Hamr nositelem plakety Astrofotograf roku 2010

Plaketa Astrofotograf roku 2010 pro Luďka Hamra. Autor: Marcel Bělík
Plaketa Astrofotograf roku 2010 pro Luďka Hamra.
Autor: Marcel Bělík
V sobotu 16. dubna 2011, pět set let poté, co místními hvozdy hnával svou loveckou družinu český král Václav IV, se v královském komorním městě Žebrák sešli zástupci České astronomické společnosti. Pod dohledem majestátných hradů Žebrák a Točník a pod záštitou místní hvězdárny zde zástupci jednotlivých složek této společnosti na takzvaném "Velkém zasedání složek ČAS" referovali o své činnosti za poslední rok, diskutovali o plánech do budoucna a též využili vhodné příležitosti, aby předali dary čestnému předsedovi společnosti dr. Jiřímu Grygarovi k jeho životnímu jubileu.

Dagmar Jarošová Ostatní

Malý Messierův maraton přišel, viděl, zvítězil !

Zvídaví budoucí Messieři
Zvídaví budoucí Messieři
Odpoledne soutěže s astronomickou tématikou, večer zajímavá přednáška o Sluneční soustavě, noční porozování hvězdné oblohy, přátelská atmosféra, legrace i napětí, poučení i zábava, přesně taková byla sobota 2. dubna 2011 (a kousek neděle 3. dubna). V 15.00 hod SELČ byl v prostorách Domu dětí a mládeže v Moravské Třebové zahájen první ročník akce nazvané "Malý Messierův maraton" (MMM).

Martin Gembec Úkazy

17. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ru
Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ru
Přehled událostí pro týden od 25. 4. do 1. 5. 2011.

Měsíc po poslední čtvrti je viditelný nad ránem. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci je řada skvrn. Večer přeletá ISS. Startuje raketoplán s Krtečkem na palubě.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. dubna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru

Vít Straka Kosmonautika

Sledujte přípravu posledního startu raketoplánu Endeavour

Endeavour na startovací rampě. Autor: NASA
Endeavour na startovací rampě.
Autor: NASA
Na startovací rampě floridského kosmodromu na mysu Canaveral stojí raketoplán Endeavour, který se má vydat na svou poslední a celkově předposlední misi programu raketoplánů. Na jeho palubě do vesmíru vzlétne i český Krteček. Sledujte s námi závěrečné dny příprav ke startu. V tomto článku budeme přinášet pravidelně novinky.

Start je nyní v plánu v pondělí 16. května ve 14:56 SELČ

Václav Kalaš Kosmonautika

Raketoplány: Loučení po 30 letech

Diskutující odborníci. Autor: Americké centrum
Diskutující odborníci. Autor: Americké centrum
Dva dny po 30. výročí letu prvního amerického raketoplánu do vesmíru, tj. 14. dubna 2011 se na půdě Amerického centra v Praze uskutečnila debata věnovaná tomuto výročí a raketoplánům vůbec. Její název byl "Raketoplány: Loučení po 30 letech" a předznamenal tím i fakt, že éra těchto kosmických plavidel spěje ke svému konci, protože poslední let by měl proběhnout na přelomu června a července letošního roku.

František Martinek Vzdálený vesmír

Kosmické observatoře pozorovaly mimořádnou explozi

GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift
GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift
Kosmické observatoře NASA s názvem Swift, Hubble Space Telescope a Chandra X-ray Observatory společně studovaly jednu z nejzáhadnějších explozí, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována. Koncem března 2011 byl družicemi zaregistrován zdroj záření o vysokých energiích, jehož jasnost dosáhla v maximu mimořádně vysokých hodnot.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »