Phobos očima družice Mars ExpressSonda Mars Express, dítko Evropské kosmické agentury, které se v okolí rudé planety toulá již více než šest let, se včera přiblížila téměř na dotek jednomu z jeho měsíců - Phobosu. Průlet ve vzdálenosti 67 km byl pouze jedním ze série blízkých přiblížení, která mají pomoci odhalit složení a původ měsíčku. Předpokládá se, že podobné složení mají i další měsíce "druhé generace" ve sluneční soustavě, tj. tělesa vzniklá až po zformování samotných planet a původních měsíců.
Fáze VenušePo dlouhé době se jasné planeta Venuše opět vrací na večerní oblohu. Její "návrat" bude doprovázet mnoho zajímavých konjukcí včetně mimořádné viditelnosti 4 planet (Saturnu, Marsu, Venuše a Merkuru) na obloze v jeden okamžik. Toto období nás čeká v první polovině dubna. A jak je to s viditelností samotné Venuše?
Logo mise UlyssesHlavním úkolem sondy Ulysses byl průzkum Slunce z takové dráhy, odkud by se
daly dobře sledovat jeho polární oblasti. Veškeré do té doby získané poznatky
pocházely totiž pouze z úzké oblasti kolem ekliptiky a vědce zajímalo, jaké
údaje zjistí, když sondu vyšlou mimo tuto rovinu. Taková akce je ale energeticky velmi náročná a proto bylo nutné naplánovat složitou dráhu, během které byl úspěšně použit manévr, kterému se říká "gravitační prak".
Paranal - foto ESOV sobotu 27. února 2010 v 7:34 našeho času zasáhlo střední Chile zemětřesní o síle 8,8 stupňů. Epicentrum leželo 115 kilometrů severovýchodně od města Concepción a 325 km jihozápadně od hlavního města Santiago. Zemětřesení v zemi způsobilo oběti na životech, zranění a velké škody.
Teplotní mapa okolí jižního pólu měsíce EnceladusKosmická sonda Cassini, zkoumající planetu Saturn a její soustavu prstenců a měsíců, se v uplynulých letech věnovala i studiu měsíce Enceladus (průměr 504 km). Tento ledový objekt je zajímavý mj. tím, že jeho jižní pól je nejteplejším místem na povrchu měsíce, navíc z objevených prasklin tryskají gejzíry vodní páry, ledových krystalků a dalších sloučenin. Předpokládá se, že se pod ledovým povrchem nacházejí zásoby kapalné vody.
P/2010 A2 (LINEAR) - HST detailNedávno pozoroval Hubbleův kosmický dalekohled kometu prapodivného tvaru písmene X. Ukázalo se, že jde ve skutečnosti o výsledek srážky dvou planetek. Událost se odehrála v hlavním pásu planetek mezi drahou Marsu a Jupiteru. O tom, že se asi nejednalo o první případ a že komet v hlavním pásu obíhá více, hovoří dr. Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR.
Americka sonda Juno Jupiter, najväčšia planéta slnečnej sústavy bola v minulosti skúmaná preletovými sondami Voyager a Pioneer. O podrobnejší prieskum planéty a jej mesiacov sa podpísala hlavne sonda Galileo, ktorá na obežnej dráhe Jupitera zotrvala osem rokov. Avšak ani sonda Galileo neodhalila všetky tajomstvá masívnej planéty a vzniku slnečnej sústavy. V súčasnosti má NASA v pláne vniesť viac svetla do teórie vzniku nášho systému skúmaním Jupitera prostredníctvom nového projektu nazvaného Juno.
Průlet sondy Cassini kolem SaturnuPočátkem února 2010 NASA oznámila, že činnost kosmické sondy Cassini zkoumající planetu Saturn se prodlužuje až do roku 2017. Od roku 2011 bude každoročně uvolňováno 60 miliónů dolarů na pokračující výzkum Saturnu, jeho prstence a početnou rodinu měsíců. Cassini bude dále poskytovat zajímavé vědecké informace a ukazovat nám stále nové a nové pohledy na vzdálenou planetu. "Senzační objevy a fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o Saturnu a jeho soustavě," říká Jim Green (NASA).
Projekt Globe At Night 2010Celosvětový projekt "GLOBE at Night" nabízí možnost zapojit se do jednoduchého pozorování, které pomáhá mapovat světelné znečištění po celém světě. Stačí se kdykoli mezi 3. a 16. březnem 2010 podívat na souhvězdí Orion a s pomocí přiložených mapek určit, jak slabé hvězdy jste schopni na obloze pozorovat.
Bolid vyfocený z výšky 11 km nad Shetlandy
Že je možné pozorovat meteory i z paluby letadla, není žádné tajemství. Zachytit ale takto bolid v době, kdy není v činnosti žádný výraznější roj je poměrně vzácné. Něco takového se podařilo, i když vlastně úplnou náhodou, anglickému astrofotografovi Petemu Lawrencovi.
Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se několikrát dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže ke Slunci). Členové "zobrazovacího" týmu sondy využili této výhody po přiblížení ke Slunci a zahájili pátrání po tzv. vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.
Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.Měsíc je zdaleka nejsnadněji pozorovatelným objektem na pozemské obloze. K jeho prohlížení nepotřebujeme temné nebe, příliš výkonný dalekohled ani žádné další speciální vybavení. Kolik astronomických nadšenců se však na Měsíci vyzná a kolik z nich dokáže o některých měsíčních útvarech něco povědět? Chcete-li měsíční svět blíže poznat, snad vám pomůže právě dokončený Průvodce měsíčními útvary.
Nový snímek měsíce Deimos, 2009Letošní opozice Marsu je sice afeliová, ale díky vysoké deklinaci je Mars nápadným objektem noční oblohy. V souvislosti s ní se rozpoutaly mezi astronomy-amatéry diskuse o pozorovatelnosti Marsových měsíců Phobos a Deimos malými dalekohledy. Na první pohled jsou tyto diskuse zbytečné, protože Asaph Hall, který je objevil r. 1877, potřeboval dalekohled o průměru 65 cm. A to je přece jen poněkud velký dalekohled pro většinu amatérů. Během minulých opozic se ale amatérům podařilo spatřit Marsovy měsíce i podstatně menšími dalekohledy. V článku se podíváme na to, jak je to vlastně s podmínkami pro pozorování Marsových měsíců.
Kresba předpokládané exoplanety BD+20°1790bAstronomům se podařilo překonat problémy při pozorování velmi aktivní mladé hvězdy podobné Slunci. Byli tak schopni určit, že jimi objevená exoplaneta je doposud nejmladší, jakou známe. Obdržela označení BD+20°1790b a je stará pouhých 35 miliónů roků (stáří Země je zhruba 4,5 miliardy let). Nachází se ve vzdálenosti 83 světelné roky od Země, v souhvězdí Blíženců. Doposud nejmladší exoplaneta byla "stará" 100 miliónů roků (obíhá kolem hvězdy HD 70573). Výzkum těchto mladých exoplanet pomůže astronomům pochopit jejich evoluci.
Pohled na závaží orloje a zadní stranu kalendářového kola Seminář u příležitosti výročí stavby pražského orloje se koná 27. března 2010 od 14 do 17 hod. v Modré posluchárně v Karolínu v Celetné ul. č. 20 ve 2. patře, Praha 1.
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)Nepočítaně lidu prožilo své pozemské bytí v zemi v srdci Evropy. Mnoho jich zůstalo v anonymitě dějin, vytvářejíce podhoubí národa či národů, z něhož vyčnívají osobnosti, které se zapsaly do historie. Někteří z nich, a jej jich dosti, se díky vzpomínce ostatních dostali doslova až na oblohu, mezi téměř nesmrtelná kosmická tělesa. A třicet z nich se dostalo na fotografii slovenských astrofotografů Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky.
Rok 2009 se stal Mezinárodním rokem astronomie na návrh Itálie na základě toho, že v roce 1609, tedy o 400 let dříve, byly objeveny Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Tato soustava představuje hned na první pohled Sluneční soustavu, což tomuto objevu dodalo veliký symbolický význam. Poprvé člověk na vlastní oči spatřil, že někde ve vesmíru reálně existuje něco, co velmi připomíná Koperníkův heliocentrický model. Ačkoli do teoretického potvrzení heliocentrismu bylo ještě daleko, tento objev nebylo možné přehlédnout. Historický význam této planety je umocněn její vysokou a stálou jasností a snadnou pozorovatelností jejích 4 měsíců i malým dalekohledem. I začínající astronom-amatér může bez velké znalosti oblohy snadno pozorovat velké množství astronomických úkazů — právě na planetě Jupiteru a jeho měsících. V tomto směru bývá Jupiter astronomy-amatéry, ale i některými popularizátory astronomie poněkud nedoceňován.
Vladimír Mlejnek12. února 2010 uběhlo 90 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, prvního ředitele úpické hvězdárny.
Historie hvězdárny vlastně začala již na počátku února roku 1952, na chodbě závodu TONAVA v Úpici. Předseda závodní rady tehdy oznámil tehdejšímu vedoucímu podnikové účtárny panu Vladimíru Mlejnkovi, že byl zvolen předsedou závodního klubu. Pan Mlejnek miloval astronomii a ihned využil této situace pro založení astronomického kroužku. A již 14. února se konala první schůzka astronomického kroužku pod patronací klubu.
Science Café logoScience Café se uskuteční ve čtvrtek 18. února 2010 od 19 hodin poprvé v Poděbradech v kavárně Viola. Tématem bude výzkum exoplanet, o kterém bude hovořit ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze Jakub Rozehnal a Stanislav Poddaný z Astronomického ústavu MFF UK.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
