Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometouKontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.
Thirty Meter TelescopeNa tomto uměleckém vyobrazení je vidět předpokládaný vzhled dalekohledu TMT (Thirty Meter Telescope), jehož stavbu schválilo 21. 7. 2009 konsorcium amerických a kanadských univerzit. Nový největší dalekohled světa bude vybaven objektivem o průměru 30 m a bude umístěn na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy). Další zvažovanou lokalitou pro stavbu dalekohledu byla oblast v pohoří Cerro Armazones (Chile).
Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci EnceladusData získaná v průběhu dvou těsných průletů sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus přilévají oleje do ohně, pokud se týká faktu, zda tento ledový měsíc obsahuje pod povrchem kapalnou vodu či nikoliv. Data zaregistroval přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer během průletů v červenci a říjnu 2008. Výsledky výzkumu byly publikovány 23. 7. 2009 v časopise Nature.
Stále v dobré náladě - při návštěvě ČRo Leonardo. Autor: Khalil BaalbakiStálice české i světové astronomie Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h.c. vstupuje 26. července 2009 do svého desátého decenia. Během dlouhé a bohaté životní dráhy prožil dětství a začátky studií v čerstvě zrozeném Československu, jenže pak přišel Protektorát a uzavření českých vysokých škol, II. světová válka a po ní "Vítězný únor 1968", posléze Pražské jaro a sovětská invaze 1968 a konečně "sametová revoluce" 1989. Ve všech těchto životních zkouškách Doc. Perek znamenitě obstál a osvědčil se jako moudrý a statečný člověk i český vlastenec v tom nejlepším smyslu slova.
V průběhu posledních týdnů se na obloze dalo pozorovat několik zajímavých atmosférických úkazů - noční svítící oblaka, soumraky zabarvené při sopečné erupci Sarychev Peak. V článku Vám představíme soubor fotografií od čtenářů.
Nesmrtelná stopa na MěsíciMinulý díl jsme zakončili startem Apolla 11 - první expedice s cílem dopravit člověka na povrch Měsíce. Dnes si připomeneme průběh celé této mise, který nebyl tak úplně hladký ale přesto vše dopadlo dobře a 20. července 1969 se Neil Armstrong a Edwin Aldrin prošli po Měsíci.
Jupiter zasažen kometou?Včera v noci (22./23. 7.) se nám společně s Peterem Kušnirákem podařilo úspěšně odpozorovat tmavou skvrnu na Jupiteru vzniklou dopadem zatím neznámého tělesa (kometa či planetka) na "povrch" Jupitera.
Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Přinášíme přehled veřejných akcí od 3. do 7. srpna.
Kámen, který měl prorazit pingpongový stůl
Jen necelý měsíc poté, co se objevily informace o zasažení člověka meteoritem, přišla média s novou senzační zprávou. Tentokrát dokonce přímo z České republiky. Hovoří o tom, že na zahradu Jiřího Římana v Ostravě dopadl meteorit, který přitom prorazil pingpongový stůl. Kámen, který údajně díru způsobil, má velikost zhruba jako padesátikorunová mince a majitel jej našel ležet přímo pod stolem. Dušuje se, že díru sám nevytvořil, ani si příběh o meteoritu nevymyslel.
České výpravy hlásí z Číny různé zprávy. Některým astronomům zatmění propršelo, jiní ho viděli celé. Většinou se ale obávají o kvalitu fotografií narušenou oblačností a čínským smogem. To ale ukáže až detailní analýza po návratu do vlasti. Máme už první fotografie zatmění - podívejte se. Snímky budeme postupně přidávat!
Planetárium KodaňNěkde na začátku byl sen o staré galeoně, parku, lavičce a muži v dobovém obleku u dalekohledu co mě zval ať nahlédnu. Prostě pohled do minulosti, kdo ví. Paměť má úžasnou moc vzbudit se ve chvíli kdy to nejméně čekáte. Dávno jsem na ten sen zapomněla. Ožil okamžitě ve chvíli kdy jsem četla článek na astro.cz s nabídkou zájezdu do Dánska "Po stopách Tychona Braheho".
Povrchy hviezd, podobne ako aj fotosféra nášho Slnka sú z času na čas pokryté škvrnami. V prípade Slnka niet žiadnych pochybností o spôsobe pozorovania slnečnej fotosféry, no pri vzdialených hviezdach je pozorovanie hviezdnych povrchov takmer nemožné.
Předpokládaná sopečná činnost na Venuši - kresbaEvropská kosmická sonda Venus Express pořídila první mapu jižní polokoule planety Venuše v oboru infračerveného záření. Tato nová mapa odhalila, že naše sousední planeta mohla být v minulosti podobná Zemi - s deskovou tektonikou a vodními oceány.
Zatmění z roku 1991. Autoři: R. Royer, M. a H. Druckmüllerovi.Ve středu 22. července 2009 nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území jej nespatříme ani jako částečné, přinášíme vám odkazy na připravované webcasty, jejichž prostřednictvím si budete moci úkaz vychutnat i v pohodlí vašeho domova. K této příležitosti si však budete muset přivstat, ve východní Číně nastává maximální fáze zatmění kolem 3:37 našeho letního času.
Šanghaj22. července 2009 bude možné z pásu totality procházejícím Indií, Čínou a Tichým oceánem, pozorovat úplné zatmění Slunce. Letošní zatmění se zapíše do historie jako nejdelší zatmění v 21. století. Bohužel v České republice nenastane ani takzvaná částečná fáze, nejen proto se také skupina nadšenců ze západu Čech rozhodla vycestovat až do daleké Číny. A své zážitky přinášíonline.
Andrew Feustel Od 31. 7. do 10. 8. bude v České republice pobývat astronaut NASA Andrew Feustel, člen raketoplánové letky. Přiletí na pozvání Astronomického ústavu AV ČR, kterému k vystavení veřejnosti přiveze Nerudovy Písně kosmické. Ty vzal na palubu raketoplánu Atlantis, který letěl na poslední servisní misi k HST. Jeho vystoupení přístupná veřejnosti se předpokládají v Praze, Ondřejově, Plzni, Brně a Znojmu.
Štefánikova hvězdárna v PrazeŠtefánikova hvězdárna pořádá u příležitosti 40. výročí přistání člověka na Měsíci speciální výstavu, jejímž hlavním exponátem bude vzorek měsíční horniny dopravený na Zemi posádkou lodi Apollo 11. Jedná se o jediný vzorek, který je v naší zemi k dispozici.
Saturn 5Před dvěma dny, 16. července 2009 jsme si připomněli již 40 let od startu kosmické lodi Apollo 11 se třemi astronauty směrem k Měsíci. První přistání na měsíčním povrchu bylo nepochybně ohromný úspěch, který v mnohém předběhl svou dobu. Dnes se ale pojďme ohlédnout za tím, co legendární misi Apolla 11 předcházelo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
