Nové vzdělávací možnosti hvězdáren a přeshraniční spolupráce

Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)

Autor: SpaceX

Autor: ESO/L. Calçada

Autor: Martin Gembec

Autor: Martin Gembec
Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Budou padat meteory ze souhvězdí Žirafy? Večer je opět k vidění kometa 2012 K1 PanSTARRS. Aktivita Slunce je nízká. Přelety stanice ISS se přesouvají na ranní oblohu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.

Autor: NASA

Autor: ČAS
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 14. května 2014.

Autor: Roman Piffl

Autor: NRAO/AUI/NSF

Autor: Aleš Majer
Tiskové prohlášení Hvězdárny Turnov

Autor: National Solar Observatory / Ruth Kneale

Autor: NASA/JPL-Caltech

Autor: Martin Gembec
Měsíc bude kolem úplňku. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn, který je po opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk nebo Měsíc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. května ve 22:00 SELČ.

Autor: www.astropardubice.cz

Autor: Evžen Brunner
9 000 let před naším letopočtem není tak dávno. Na blízkém východě se formují kultury mladší doby kamenné, je založeno Jericho, tají ledovce a ve střední Evropě máme stále ještě střední dobu kamennou. Ubývá velkých savců a lidstvo se stěhuje na sever. Na celém světě je lidí ještě velmi málo, patrně méně než pět miliónů.

Autor: David A. Aguilar (CfA)

Autor: Penn State University/NASA/JPL-Caltech

Autor: ČAS

Autor: ESO L. Calçada/N. Risinger
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (014/2014): Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT umožnila astronomům poprvé v historii určit rychlost rotace exoplanety. Ukázalo se, že den na planetě Beta Pictrois b trvá pouze 8 hodin a je tedy mnohem kratší než u kterékoliv z planet ve Sluneční soustavě. Rovník této planety se pohybuje rychlostí téměř 100 tisíc kilometrů za hodinu. Tento nový poznatek dále rozšiřuje platnost vztahu mezi hmotností a rychlostí rotace planet, který známe ze Sluneční soustavy, i na exoplanety. Podobná metoda astronomům v budoucnu umožní detailní mapování exoplanet pomocí dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4