Posádka simulované mise Mars500. Autor: ESARekordní simulovaná mise na Mars skončila po 17 měsících s úsměvy na tvářích. Šest odvážných dobrovolníků mise Mars500 vystoupilo v pátek 4. lisopadu z jejich "kosmické lodi", aby byli přivítáni čekajícími vědci - šťastnými z toho, že riskantní podnik dopadl lépe, než kdokoli předpokládal.
Planetka 2005 YU55 na radarovém obrázku. Autor: Arecibo/Cornell UniV noci z úterý 8. na středu 9. listopadu 2011 projde relativně blízko Země relativně velký asteroid. Naše planeta se den co den setkává s meziplanetárním materiálem a každou noc můžeme vidět přímo v naší atmosféře končit tuny drobných částeček srážejících se s atmosférou v podobě meteorů. Aby se ovšem do blízkosti Země dostala natolik velká skála jako tentokrát, na to už je nutno si průměrně počkat něco kolem 30 let.
Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2011.
Měsíc bude v úplňku. Jupiter je po opozici viditelný celou noc. Mars najdeme ráno nedaleko Regula ve Lvu. Na Slunci je největší skupina skvrn současného cyklu aktivity.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2011 obdržel snímek
"Ganymed a jeho stín", jehož autorem je Karel Sandler.
Mimořádné postavení planety Jupiter na noční obloze svým jasem a majestátným pohybem po ekliptice, který zajišťuje pozorovatelnost této planety vždy déle než půl roku, způsobilo, že u všech velkých kultur v historii byla tato planeta spojována s nejvyšším božstvem, od babylonského Marduka, přes egyptského Amona a řeckého Dia až po římského Jupitera, a toto jméno od té doby přijala i astronomie jako oficiální název této planety.
Nejlepší snímek komety zatím od slavného fotografa komet R. Ligustriho.Kometa C/2010 X1 (Elenin) - jedna z nejvíce medializovaných komet tohoto roku - se rozpadla při průchodu kolem Slunce a na několik týdnů nebyla pozorovatelná. Až v říjnu se teoreticky měla objevit na obloze severní polokoule. Astronomové napjatě očekávali, co z komety zbude. V posledních říjnových nocích se konečně dočkali potvrzení, na dráze komety se několik týdnů pohybuje už jen nezřetelný oblak prachu.
Sonda Fobos-Grunt na dráze kolem MarsuRuská kosmická agentura připravuje po dlouhé době opět vypuštění meziplanetární sondy, tentokráte k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos. Sonda pojmenovaná Fobos-Grunt by měla odstartovat 9. listopadu 2011. Zhruba o dva týdny později - 25. listopadu 2011 - se k rudé planetě vydá také americká kosmická sonda, která na její povrch dopraví pojízdnou laboratoř Curiosity.
Astronomický pavilon AsÚ AVČR. Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin AVČRV následujících dvou dnech 4. a 5. listopadu 2011 proběhnou v Astronomickém ústavu AV ČR v Praze - Spořilově (Oddělení galaxií a planetárních systémů) dny otevřených dveří. Těšit se můžete na následující program se zajímavými přednáškami.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeNa sobotu 5. listopadu 2011 na TV Noe se chystá premiéra Žní objevů 2010, 1. díl, s dr. Jiřím Grygarem. Žeň objevů 2010, první díl, nám přiblíží astronomické výzkumy ve Sluneční soustavě.
Galileo byl pravděpodobně první, kdo použil vynález dalekohledu k pozorování noční oblohy - narazil ovšem na odpor církve. Autor malby: Jean-Léon Huens.V pátek 4. listopadu od 19 hodin se ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice uskuteční mimořádně zařazená populární přednáška Ing. Antonína Švejdy, pracovníka Národního technického muzea v Praze, na téma "Dalekohledy a pozorovací technika". Na přednášku zve širokou veřejnost Hvězdárna barona Artura Krause, Astronomická společnost Pardubice a pardubická pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.
Účastníci přednášky na Hvězdárně Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 25. až 27. listopadu 2011 ve spolupráci s Hvězdárnou v Partizánskom (Slovenská republika) seminář na téma
Kosmounautika a raketová technika, který je realizován v rámci projektu Obloha na dlani. Přednášky budou zaměřeny především na téma Kosmické technologie a pilotované lety. Účastníkům z řad středoškolských studentů z příhraničních regionů SR-ČR bude zajištěno a hrazeno ubytování a strava. Projekt Obloha na dlani je spolufinancován OP Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013. Akce je realizována rovněž s finanční výpomocí Zlínského kraje.
Start rakety Sojuz-U s lodí Progress. Autor: EnergiaV neděli 30. října 2011 došlo na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ke vcelku rutinní záležitosti - raketa Sojuz využila hezkého počasí a svého 25vteřinového startovacího okna, zažehla své motory, zvedla se ze startovací rampy a zamířila vzhůru, k blankytně modrému nebi. Za necelých devět minut byl na oběžné dráze vypnut třetí stupeň této rakety a odpoutala se od něj loď Progress. Řečí statistiky naprosto běžná věc. Jenže tento start znamenal něco mnohem víc - rakety Sojuz získaly zpět ztracenou důvěru a mohou ukončit současnou krizi na Mezinárodní kosmické stanici.
Ladislav Sehnal. Autor: http://mek.kosmo.czDne 26. 10. 2011 zemřel v Sedleci-Prčici RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc., čestný člen České astronomické společnosti a první polistopadový ředitel Astronomického ústavu AV ČR.
Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na
176. podvečer EKK ve čtvrtek 3. listopadu 2011 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 od 17:00 hodin na téma Molekuly v mezihvězdném prostoru a zařízení ALMA Přednáší Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc., Ústav analytické chemie, FCHI, VŠCHT Praha
Mapa oblohy 2. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2011.
Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter krátce po opozici je viditelný celou noc. Dvojpřechod měsíců bude 31. října večer. Aktivita Slunce je přechodně nižší. Mars je viditelný ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Vesta v přibližně pravých barvách. Z dat NASA vytvořil Daniel Macháček.Planetka Vesta už pro nás není něčím neznámým. Od července tohoto roku se na její oběžné
dráze usadila sonda Dawn. Nyní má za sebou pět ze šesti obletů na vysoké mapovací oběžné dráze a bude následovat výzkum z
větší blízkosti. Jaké zajímavosti přinesl dosavadní průzkum? Na to nám odpověděla konference Americké geologické společnosti.
Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis NovitskyV noci ze 24. na 25. října se obyvatelé na rozsáhlém území USA mohli kochat velmi výraznou polární září. Dynamické aurorální závoje a typické barvy úkazu se za bezměsíčné noci podařilo pozorovat ve více než třiceti státech USA včetně Arizony a Californie, které leží blíže k rovníku než Česká republika.
Pohled na trpasličí galaxii z povrchu hypotetické exoplanetyNaše Galaxie, podobně jako všechny ostatní galaxie ve vesmíru, obsahuje mj. podivnou substanci, označovanou termínem skrytá hmota. Tato hmota je "neviditelná", její přítomnost se prozrazuje pouze gravitačními účinky na viditelnou hmotu. Bez skryté hmoty by galaxie nedržely pohromadě; hvězdy by se okamžitě rozletěly do všech stran. Povaha skryté hmoty je záhadná - a nové výzkumy tuto záhadu ještě prohlubují.
Sprška Draconid nad polární září
I když meteorický roj Drakonidy je obvykle velmi slabý, v roce 2011 se očekával jeho bohatý návrat. Předpovědi udávaly frekvenci až 750 meteorů za hodinu, což by opravdu stálo za to. Bohužel téměř nad celým územím České republiky bylo v době maxima buď úplně, nebo téměř zataženo, takže většina pozorovatelů neviděla vůbec nic, případně jen několik málo meteorů.
I pozorovatelé z H+P Plzeň se museli vyrovnat s oblačností kolem 90% a na spatřené meteory jim stačily v nejlepším případě prsty obou rukou.
Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí hvězdy TW HydraeAstronomická družice Herschel Space Observatory, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA dne 14. 5. 2009, našla důkazy přítomnosti vodní páry pocházející z ledových a prachových zrníček vytvářejících disk v okolí mladé hvězdy. Odhalila tak skrytý rezervoár vody o objemu několika tisíc pozemských oceánů.
Sviťme si na cestu... ne na hvězdy
Slovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásily letos v únoru 1. ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
