Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Sobotka Kosmonautika

Rozhovor: Antonín Vítek - Evakuace ISS

ISS_1.jpg
Média hojně informovala o nedávné evakuaci posádky Mezinárodní vesmírné stanice do připojeného návratového modulu Sojuz. Událost to byla jistě dramatická, ale určitě ne tak neobvyklá, jak by se mohlo zdát. Potvrdí to následující rozhovor Luboše Veverky s odborníkem na kosmonautiku doktorem Antonínem Vítkem z Akademie věd České republiky.

Josef Chlachula Multimédia

Ze zákulisí Astronomického snímku dne

Tanec dvou černých děr
Tanec dvou černých děr
Počátkem devadesátých let jsem byl členem výkonného výboru ČASu, předsedou byl tehdy dr. Jiří Grygar. Zároveň jsem se tehdy podílel na vzniku akademické sítě CESNET (pamatuji si ještě doménu .cs, ale to byl FESNET :-), takže bylo přirozené, že jsem pro Českou astronomickou společnost založil a provozoval webový server astro.cz (od 15. 5. 1995). Společnost tím získala možnost rychle informovat svoje členy ale především také širokou veřejnost.

Petr Horálek Úkazy

Prach sopky Mt. Redoubt pravděpodobně přinese narudlé soumraky

Erupce vulkánu Mt. Redoubt
Erupce vulkánu Mt. Redoubt
Necelých 8 měsíců po výrazné erupci aljašské sopky Kasatochi, která nám přinesla skutečně brilantní představení v podobě podivuhodných narudlých soumraků na konci srpna roku 2008, se z aljašských končin ozývá další sopka. Jmenuje se Mt. Redoubt a jak se zatím zdá, mohla by poskytnout stejně zajímavou podívanou jako sopka předchozí.

Petr Sobotka Hvězdy

Pozorován výbuch nejhmotnější supernovy

Supernova 2005gl před výbuchem, během něj a po něm
Supernova 2005gl před výbuchem, během něj a po něm
Izraelským a americkým vědcům se povedlo velice zajímavé pozorování. Díky archivním snímkům Hubblova dalekohledu a dalekohledu Keck na Havaji, dokázali sledovat velmi hmotnou supernovu 2005gl nejen při výbuchu, ale také několik let před ním a po něm.

redakce Ostatní

100 hodin astronomie - Hvězdárna Úpice a Karlovy Vary

Bečvářova kopule
Bečvářova kopule
Počet hvězdáren, které se zapojí do projektu 100 hodin astronomie, který probíhá v rámci Mezinárodního roku astronomie, se zvyšuje. Přinášíme programy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny a radioklubu lázeňského města Karlovy Vary

Pavel Suchan Ostatní

100 hodin astronomie od 2. do 5. dubna 2009

100 hodin astronomie
100 hodin astronomie
V tomto týdnu prožije celá planeta stěžejní projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 nazvaný 100 hodin astronomie (100 Hours of Astronomy). V rámci tohoto projektu se uskuteční na 1500 jednotlivých akcí ve 130 zemích světa. Projekt tak aspiruje na největší událost určenou k popularizaci jedné vědní disciplíny, jaká kdy byla zorganizována. Uskuteční se od 2. do 5. dubna 2009.

Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 1. dubna 2009

Marcel Bělík Multimédia

10 let českého APODu

10 let APOD
10 let APOD
Většina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD - astronomický snímek dne (česká verze)".
Petr Sobotka Kosmonautika

Začala simulace letu na Mars

Let_na_Mars.jpg
Za šesti lidmi se dnes zavřely dveře a začal jim tříměsíční pobyt v izolaci. Ne nejedná se o žádnou reality show, i když z psychologického hlediska na tom budou tito lidé podobně. Jeden Němec, Francouz a čtyři Rusové se do izolace vydali zcela dobrovolně, protože chtějí pomoci vědě. Budou čelit podobným podmínkám, jako první posádka letu k Marsu.

Miloš Tichý Ostatní

100 hodin astronomie na českobudějovické hvězdárně a planetáriu

IYA 2009
IYA 2009
Jak už je zajisté dobře známo, rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Jedním z celosvětových projektů Mezinárodního roku astronomie je "100 hodin astronomie" čili veřejná astronomická pozorování (za jasného počasí) a další akce pro veřejnost na hvězdárnách i na internetu během čtyř dní od čtvrtka 2.dubna do neděle 5.dubna 2009.

Pavel Suchan Ostatní

100 hodin astronomie na Hvězdárně v Ondřejově

100 hodin astronomie v Ondřejově
100 hodin astronomie v Ondřejově
Observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se zapojí do projektu 100 hodin astronomie. Na denní obloze budeme pozorovat přes sluneční filtr Slunce, na večerní obloze pak především Měsíc a Saturn, na které před 400 lety poprvé namířil dalekohled Galileo Galilei.

redakce Ostatní

Zveme Vás na Astronomicko-kosmonautický tábor

Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
Start raketoplánu Atlantis (STS-122)
ZO ČSOP Žlutý květ ve spolupráci s Českou astronomickou společností Vás zve na letní Astronomicko-kosmonautický tábor, jehož uskutečnění je časově situováno tak, aby byly přínosem pro mládež dychtící po kráse noční oblohy i po technických vymoženostech pomáhajících současným letům do kosmu.

Jiří Borovička Úkazy

Zbytky asteroidu, který se rozpadl nad Súdánem, byly nalezeny

Jeden z meteoritů v Súdánu. Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
Jeden z meteoritů v Súdánu.
Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
6. října loňského roku vzrušila odbornou veřejnost zpráva, že vůbec poprvé byl objeven asteroid, který míří ke srážce se Zemí. Jednalo se naštěstí o malé těleso o průměru pouhých 4 metrů, které nemohlo způsobit žádné škody. Ke srážce došlo 7. října v ranních hodinách nad severním Súdánem.

Luděk Fík Sluneční soustava

Merkur z družice SOHO

Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).

František Martinek Kosmonautika

Švédsko a kosmická turistika

SpaceShipTwo - celková sestava.
SpaceShipTwo - celková sestava.
Švédsko je připraveno připojit se k realizaci kosmické turistiky - v roce 2012 zde zahájí provoz první kosmodrom pro starty malých soukromých kosmických dopravních prostředků včetně těch, které připravuje společnost Virgin Galactic. Kosmodrom vyroste v severní části území Švédska.

Pavel Suchan Ostatní

Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd

Dr. Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky
Dr. Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky
Čestný předseda České astronomické společnosti a současný předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky.

Michal Václavík Kosmonautika

Simonyi podruhé kosmickým turistou

Posádka Sojuzu TMA-14
Posádka Sojuzu TMA-14
Ve čtvrtek 26. března 2009 v 11:49:18 UT [1] odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz TMA-14. Jedná se o první letošní misi pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Na palubě je jeden ruský a jeden americký kosmonaut, které doprovází kosmický turista Charles Simonyi s americkým občanstvím, ale maďarskými kořeny. K Mezinárodní kosmické stanici ISS by se měl Sojuz TMA-14 připojit v sobotu 28. března 2009 ve 12:14 UT.

Jan Hollan Světelné znečištění

Země v noci a Hodina Země (28. března)

Hodina Země
Hodina Země
Jedná se o projekty, které mají připomenout celému lidstvu, že ztráta noci a stabilního klimatu - darů, jichž jsme užívali po mnoho tisíciletí až do počátku dvacátého století - je něčím, co se nás všech týká a co je nejvyšší čas získat zpět, v té míře, jak je to jen možné.

František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje flotilu k výzkumu Venuše

Mapa povrchu Venuše na základě výzkumu sondou Magellan.
Mapa povrchu Venuše na základě výzkumu sondou Magellan.
NASA připraví dva atmosférické balóny, které se budou vznášet v oblacích kyseliny sírové jako součást budoucí flotily kosmických sond, jenž budou vyslány k Venuši. Projekt v ceně několika miliard dolarů - jehož realizace je předpokládána v příštích patnácti letech - může pomoci odhalit více informací o skleníkovém efektu na Venuši.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »