Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu. Život jsme na Marsu nenašli, tak si ho tam pošleme, ne? Ne, nejedná se o vtip. Nedávno jsme psali o "kontaminaci" kosmických těles pozemskými bakteriemi a neúmyslném posílání černých pasažérů do vesmíru (viz článek Život na Marsu tak trochu jinak) . Rusko hodlá příští rok poslat směrem k Marsu pozemský život zcela úmyslně.
Astropis 1/2009Vyšlo letošní první číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.
Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času minula neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.
ČAM za únor 2009. Autor: Dalibor Hanžl.Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2009 obdržel snímek Velkého Magellanova oblaku pořízený Daliborem Hanžlem.
Je prosincový večer roku 1519. Admirál Fernão de Magalhães vyšel na záďovou nástavbu karavely Trinidad. Další čtyři lodě se kolébají opodál. Dva měsíce pršelo a obloha byla pokryta těžkými oblaky, které znemožňovaly přesnou navigaci. Před dvěma dny zahlédli námořníci daleko na pravoboku obrysy pevniny. Šeří se a admirál si chystá měřičské pomůcky a tabulky. Obloha se po dlouhé době vyjasnila a Magalhães chce konečně zjistit přesnou polohu výpravy. Zaměří první hvězdu a chystá se údaj nadiktovat zapisovateli. Vtom ho zaujme cosi podivného na obloze. Zdá se mu, jako by se z Mléčné dráhy utrhly dva oblaky a září nepřehlédnutelně nad ráhny lodě. Myšlenky se rychle honí hlavou. Že by to byly ony "tři kanopy, dvě jasné a jedna slabá …", o kterých četl před vyplutím v jakémsi spisku o výpravě Ameriga Vespucciho? ….
Na internetu je nové číslo časopisu Gliese o exoplanetách a astrobiologii. Z obsahu: Podpořte Gliese, staňte se členy Valašské astronomické společnosti! * Venus Express bude hledat život na Zemi * Polsko opět boduje na poli exoplanet * HST objevil oxid uhličitý v atmosféře exoplanety * Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet * Revoluce ve výzkumu exoplanet aneb hledání jehly v kupce sena * Cukr v naší Galaxii
Tranzit exoplanety přes chladnou obří hvězdu přes úzký Ca filtr. Tranzit by vypadal jako dva krátké hluboké poklesy, když explaneta přechází přes okraje chromosféry.Asi 10% exoplanet objevených metodou měření radiálních rychlostí, obíhá mateřskou hvězdu, která již neleží na hlavní posloupnosti, ale ve svém vývoji se dostala do oblasti červených obrů. Abychom mohli lépe studovat tyto staré hvězdné systémy, je zapotřebí mít úplnou informaci o obíhajících planetách. Z měření radiálních rychlostí lze zjistit hmotnost planety, ale nemáme informaci o velikosti planety. Bylo by tedy velmi žádoucí odhalit tranzity některé z planety obíhající obří hvězdu.
Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.
Disk kolem bety PictorisAstronomie má oproti jiným vědeckým disciplínám jednu nevýhodu. Na předměty svého bádání si nemohou astronomové šáhnout. Snad až na několik výjimek v podobě vzorků z Měsíce či početné sbírky meteoritů. Klíčovou roli v astronomii proto hraje pozorování a to počínaje dalekohledy, přes radioteleskopy až někam k detektorům částic.
Tak měla vypadat sonda OCO na orbituV úterý 24. února se vydala z kalifornského kosmodromu Vandenberg na cestu družice OCO, která měla sledovat oxid uhličitý v atmosféře Země. Její dlouho očekávaná mise ale kvůli chybě nosné rakety skončila dříve, než začala.
posterSpolečná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR, která je od roku 2008
garantem výuky bakalářského studijního oboru "Přístrojová fyzika",
oznamuje otevření nové studijní specializace tohoto oboru počínaje
akademickým školním rokem 2009/10. Vedle stávajících specializací
zaměřených na číslicové měřící systémy, optické a laserové technologie
a lékařskou přístrojovou techniku se nově lze specializovat též na
přístroje pro astronomii a astrofyziku.
Zvažované projekty NASA a ESA k Jupiteru a Saturnu.Na společném setkání zástupců NASA a ESA ve Washingtonu v první polovině února 2009 funkcionáři obou organizací rozhodli realizovat nejprve výzkumnou misi k Jupiteru a jeho čtyřem největším měsícům a do budoucna uvažovat o misi k Saturnu za účelem výzkumu měsíců Titan a Enceladus.
T Leporis a srovnání se SluncemTisková zpráva Evropské jižní observatoře (006/2009): Tým francouzských astronomů pořídil dosud nejostřejší a nejdetailnější záběry vzdálených hvězd. Snímky byly získány pomocí interferometru ESO/VLTI, který poskytuje rozlišení odpovídající teleskopu s objektivem o průměru 100 m! Jedním z takto pozorovaných objektů, se stala nenápadná hvězda T Leporis, u níž se vědcům podařilo odhalit sférickou molekulární obálku. Úhlová velikost hvězdy na obloze je srovnatelná s pozorováním objektu o velikosti dvoupatrového domu na povrchu Měsíce [1].
Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!V pátek 20. února se na mysu Canaveral sešli manažeři NASA, aby zhodnotili přípravu raketoplánu Discovery, který má k Mezinárodní kosmické stanici doručit solární panely. Výsledkem byl ne zrovna překvapivý čtvrtý odklad startu, tentokrát dokonce na neurčito.
Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí SwiftHned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal
být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud
zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více
o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii Počátkem letošního roku vznikl v diskusi na portále kosmo.cz smělý nápad založit v České republice muzeum kosmonautiky. To by se mělo podle iniciátorů zabývat nejen českou (potažmo československou) kosmonautikou ale oborem jako takovým.
Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze - mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.
Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?Celý svět předevčírem oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu na Marsu upozornila trochu jinak, než se původně předpokládalo.
Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002Na 12. května letošního roku je naplánován start poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Ozývají se však hlasy, které doporučují tuto misi zrušit kvůli velkému množství trosek, zanechaných na oběžné dráze kolizí dvou satelitů minulý týden.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
