Povrch Měsíce a Země na snímku ze sondy Kaguya. Autor: JAXA Jeden německý astrobilog přichází s poměrně odvážnou myšlenou, že by se na povrchu našeho kosmického souputníka mohly nacházet meteority, původem ze Země, které mohou být klíčem k poznání počátků života na naší planetě...
Česká vlajka ve středisku ESRIN v ItáliiVe středu 12. listopadu 2008 se ČR oficiálně stala 18. plnoprávným členským státem Evropské kosmické agentury ESA. České vědě a průmyslu se tak otevřely nové možnosti v přístupu k vědeckým poznatkům a technologiím, dále také v účasti na mezinárodních projektech spojených s kosmonautikou a výzkumem vesmíru. Občané ČR se také od 12. listopadu mohou při náborech ucházet o místo astronauta.
Start raketoplánu Endeavour (STS-126)V noci z pátku 14. na sobotu 15. listopadu v 1:55:34 SEČ odstartoval do vesmíru raketoplán Endeavour. Start jsme vám přinesli online...
Dňa 17.11.2008 nastane maximum meteorického roja Leonidy. Tento roj je známy výskytom meteorických dažďov z ktorých najväčší bol pozorovaný v roku 1866.
Yerkeská observatořZápadočeská pobočka ČAS: Dne 21. října 2008 jsme si připomněli jedno zajímavé výročí. Není sice kulaté, ale přesto stojí za pozornost. Ten den uplynulo přesně 111 let od otevření Yerkeské observatoře. Tato hvězdárna se může pochlubit jedním rekordem, který není všeobecně tolik známý. V její hlavní kopuli je totiž ukryt největší čočkový dalekohled na světě.
Titulní strana čísla 4/2008Čtvrté číslo časopisu o exoplanetách a životě ve vesmíru Gliese je ke stažení na internetu. Z obsahu: První fotografie exoplanety a hned problém * Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety * Nové návrhy na lovce exoplanet * ETD - Exoplanets Transit Database
* Podpora astrobiologického výzkumu * Američané nedají pokoj
Jeremy R. Waller Astronomical Association of South Australia
MULTIASTRONOMIE je jednodenní mezioborové setkání mezi astronomií a uměním, které proběhne dne 19. prosince. Ve Štefánikově observatoři se bude během dne konat sympózium a večer bude věnován multimediální prezentaci v pražském Planetáriu.
Znak mise STS-126 V noci z pátku na sobotu se očekává start raketoplánu Endeavour na misi STS-126. Cílem je Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Ze startu raketoplánu budeme vůbec poprvé dělat na astro.cz online přenos. Jeho začátek je naplánován na 1:00 SEČ.
David Vokrouhlický, zdroj: http://fykos.troja.mff.cuni.czČeská astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2008 Doc. RNDr. Davidu Vokrouhlickému, DrSc. z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy, zejména pak při studiu dynamické historie rodin planetek hlavního pásu. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci jubilejní 40. konference o výzkumu proměnných hvězd Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společností na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v neděli 16. 11. 2008 ve 14 hodin. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.
Barack ObamaBudoucnost amerického kosmického výzkumu sice nepatřila mezi hlavní témata nedávno skončené prezidentské kampaně. Budoucí prezident USA Barack Obama je znám konzistentností svých názorů. V oblasti kosmického programu NASA ale během velmi krátké doby změnil svůj názor o 180 stupňů. Budoucnost pilotovaného kosmického programu NASA bude navíc jednou z prvních věcí, kterou bude muset nový prezident řešit.
Phoenix skončilKosmická sonda Phoenix už zřejmě definitivně ukončila svou misi na rudé planetě. S koncem mise v těchto týdnech se počítalo od začátku. Slunce se v severních oblastech Marsu dostává už jen velmi nízko nad obzor a své udělaly i prachové bouře a nízké teploty.
Mlhovina Gum 29Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2008): ESO zveřejnila snímek oblasti Gum 29, který zobrazuje úžasně komplikované a rozlehlé hvězdné jesličky. Uprostřed snímku se nachází malá hvězdokupa Westerlund 2, jež hostí nejhmotnější dvojhvězdný systém, jaký kdy astronomové objevili.
Mlhovina M42Asi každý, kdo se trochu zabývá pozorováním oblohy, na ní má svá oblíbená místa nebo objekty. Mohou to být objekty vzdáleného Vesmíru (tedy galaxie, hvězdokupy či mlhoviny), planety, komety, Slunce, Měsíc nebo bezesporu mnohem větší (byť jen vizuální) oblasti nekonečna, souhvězdí. V různých ročních obdobích můžeme na obloze pozorovat také různá, pro dané období typická, hvězdná seskupení. Na jaře se Vám před očima proběhne Lev, v létě přelétává okolo Lyry Labuť s Orlem, na podzim zařehtá bájný Paegas a zamává na něm jedoucí Andromeda a v zimě se opovažte přehlédnout krále nebe … Oriona.
PAMELAMožná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výkonná sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo vysvětlit znalostmi současné fyziky.
Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Stalo sa tak 3. novembra, keď magnetické pole slnečnej škvrny 1007 iniciovalo vzplanutie s intenzitou B8. Aj keď sú erupcie triedy B na stupnici slnečného toku zaradené do kategórie "Normál", dala táto explózia o sebe vedieť.
Meteor z 5. listopadu 2008. Autoři: Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman PifflVe středu 5. listopadu 2008 bylo možné z území Moravy a tedy i z Valašského Meziříčí pozorovat zajímavý úkaz. Ve večerních hodinách přeletěl nad našimi hlavami velmi jasný meteor - takzvaný bolid.
Nové 22. dobrodružství Jamese Bonda mělo ve Velké Británii premiéru 31. října. V kinech ostatních států světa bude uvedeno o týden později (6.11.). Klíčovou lokací ve filmu je Residencia, hotel pro astronomy a personál observatoře ESO na Paranalu.
Unikátní pozorování rychlého poblikávání, přicházejícího z těsného okolí černých děr, poskytlo vědcům nový pohled na obrovské množství energie, které jimi protéká. Při srovnávání velmi rychlých změn toku záření ve viditelném a rentgenovém oboru odhalili astronomové jejich vzájemnou souvislost a dokázali, že magnetická pole musí hrát v procesech pohlcování hmoty černými děrami klíčovou roli.
Galaxie Arp 147 na snímku z HST.Hubblův kosmický dalekohled HST je opět zpátky v každodenní výzkumné činnosti. Po čtyřtýdenním výpadku se prezentoval fascinující fotografií dvojice galaxií s názvem Arp 147. V pozorování pokračuje od 25. října 2008, čtyři týdny po tom, co se u něj projevil problém s řídící jednotkou a dalekohled se přepnul do tzv. safe mode ("spícího režimu").
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
