Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Kubala Ostatní

Před 150 lety se narodil Max Planck – na jeho počest

Max Planck, zdroj: wikipedia
Max Planck, zdroj: wikipedia
Jméno Maxe Plancka nese nejen planetka, ale také jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších vědeckých institucí. Ve druhém díle třídílného seriálu se podíváme, co vše bylo pojmenováno na počest otce kvantové hypotézy, jehož 150. výročí narození si nyní připomínáme.

Jiří Grygar Ostatní

Před 150 lety se narodil Max Planck – život a dílo

Max Planck, zdroj: wikipedia
Max Planck, zdroj: wikipedia
Max Karl Ernst Ludwig Planck
(*23 . 4. 1858 v Kielu; + 4. 10. 1947 v Göttingenu)

S odstupem doby vyniká dílo a osobnost Maxe Plancka snad ještě více než v době jeho vrcholné vědecké a vědecko-organizační aktivity. Přitom je paradoxní, že když se šestnáctiletý maturant Maximiliánského gymnázia v Mnichově rozhodoval, co bude po maturitě studovat, obrátil se nejprve o radu ke svým učitelům na Hudební akademii, protože měl absolutní sluch, hrál v kostele na varhany a doma na klavír, působil ve školním pěveckém sboru a sám skládal písně a drobné skladby. Naštěstí pro fyziku od nich dostal mrazivou odpověď: „Když se vůbec ptáte, tak jděte radši studovat něco jiného!“

Petr Horálek Úkazy

V úterý ráno nás překvapí meteorický roj Lyridy, podmínky však budou nepříznivé

Lyrida ve Velkém vozu
Lyrida ve Velkém vozu
Jako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.

Petr Kubala Ostatní

Stephen Hawking živě na internetu

S_Hawking.jpg
Jméno jednoho z nejslavnějších teoretických fyziků Stephena Hawkinga zná snad každý. Byli jste ale někdy na jeho přednášce? Drtivá většina čtenářů zřejmě nikoliv. V pondělí 21. dubna večer budete mít šanci to napravit, i když pouze prostřednictvím internetu.

František Martinek Sluneční soustava

Radar odhaluje třetí rozměr planety Mars

Radar MARSIS na palubě sondy Mars Express.
Radar MARSIS na palubě sondy Mars Express.
MARSIS, radar na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, nahlédl pod povrch rudé planety a pomyslně tak otevřel třetí dimenzi pro planetární výzkum. Úspěch této techniky je výzvou vědcům ke zvážení výběru dalších míst ve Sluneční soustavě, kde by se dala použít metoda, jako je radarový průzkum.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM - Astrofotograf roku 2007

certifikat_cam_2007-1.jpg
obr6.jpg
Patrně jste jej nikdy neviděli a na ulici byste jej nepoznali. Pokud se však vážněji zajímáte o astronomickou fotografii, jistě jste se s jeho jménem již setkali. Skryt za poměrně průhlednou přezdívkou MMys na astronomických fórech věnovaných astrofotografii rozdává své rady a náměty takřka na potkání. Poučení u něho však najde nováček i fotograf zkušený.

Mnozí již poznali, že Astrofotografem roku 2007, o kterém tu mluvíme, se stal ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.

Martinova cesta k úspěšné fotografii oblohy byla klasickou cestou českého astrofotografa. První astronomické krůčky za podpory otce, strýčka a vypůjčeného dalekohledu ho dovedly, můžeme-li to tak říci, až k astrofotografické proslulosti korunované získáním titulu Astrofotograf roku 2007. Z vyprávění Martina, jeho internetových stránek i dalších zdrojů jsme se dozvěděli, že to byla cesta dlouhá a mnohdy trnitá.

Zdeněk Řehoř Ostatní

Projekt KYKLOP - první výsledky

Projekt KYKLOP
Projekt KYKLOP
Projekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou nejvzdálenějších pozorovatelů, činí ve směru Z<>V téměř 850 km, ve směru S<>J pak cca 420 km.

Petr Kubala Exoplanety

Na exoplanetě GJ 436c je rok kratší než den

exoplanet.jpg
Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu „extra zemí“.

František Martinek Sluneční soustava

Měsíc Phobos v celé své kráse

Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.
Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.
Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu – většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).
Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 113 z 10. 4. 2008.

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2008 Bc. Luboše Bráta z Pece pod Sněžkou. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008 byla udělena Luboši Brátovi za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd, především za jeho přínos k modernizaci přístupu celé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS k pozorování proměnných hvězd prostřednictvím CCD techniky, k rychlému zpracování a katalogizaci výsledků i jejich dostupnosti široké komunitě pozorovatelů prostřednictvím webového rozhraní a tím i dostupnosti pro vědeckou komunitu, což se bezpochyby do budoucna projeví na užitečnosti získaných pozorování, i za jeho podíl na fungování časopisu Open European Journal on Variable Stars. Slavnostní předání ceny proběhne 12. dubna 2008 v Praze – Kolovratech na celostátním setkání poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška, která bude přístupná veřejnosti.

František Martinek Exoplanety

Nová technologie k objevování exoplanet velikosti Země

Exoplaneta velikosti Země v představě malíře.
Exoplaneta velikosti Země v představě malíře.
Základní metody, které jsou používány k pátrání po planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, umožňují především objevy planet zhruba velikosti Jupiteru. Vzhledem k omezením současných technologií je nesnadné detekovat planety o menších hmotnostech. Avšak zřejmě brzy nastane změna.
Petr Sobotka Kosmonautika

První kosmonautka z Jižní Koreje

První korejská kosmonautka Ji So-jeon
První korejská kosmonautka Ji So-jeon
Tak už i Jižní Korea má svého prvního astronauta. Tedy přesněji řečeno astronautku, protože jméno Ji So-jeon je, ač to my Evropané nedokážeme poznat, ženské. Sojuz TMA-12 odstartoval 8. dubna po obědě a kromě korejské astronautky byli na palubě dva Rusové, mezi nimi Sergej Volkov, syn známého sovětského kosmonauta.
František Martinek Sluneční soustava

Vulkanická aktivita na Venuši?

VenusExpress_1.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express naměřila v atmosféře Venuše mimořádně proměnlivá množství oxidu siřičitého. Astronomové nyní musí rozhodnout, jestli se jedná o důkaz vulkanické aktivity Venuše či zda je jeho kolísavý výskyt spojen s doposud neznámým mechanismem, ovlivňujícím horní vrstvy atmosféry.
Vladislav Slezák Ostatní

Jarní astronomický výšlap po stopách meteoritu

Hvězdárna Žebrák
Hvězdárna Žebrák
V roce 1824 dopadl do oblasti mezi obcemi Žebrák a Praskolesy meteorit. Rozpadl se na několik kusů, ty největší jsou uloženy v Národnímu muzeu v Praze a menší ve Vídni, další úlomky pak v muzeích po celém světě. Třetí větší část nebyla nikdy nalezena, a tak se pokusíme dopadová místa najít i se zájemci o zajímavý naučný výlet.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »