Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Kosmonautika

Všechny pohledy se upírají k Titanu

pia_06107.jpg
Ukrytý za silným závojem mlhy, to je Titan, jediný známý Měsíc s atmosférou. Jde o největší měsíc Saturnu, který je větší než Merkur nebo Pluto. Je to také druhý největší měsíc ve sluneční soustavě, hned po Jupiterově měsíci Ganymédes. Titan je studené a nehostinné místo s povrchovou teplotou jen 95° Kelvina (minus 178° Celsia).
Tomáš Metelka Úkazy

Zatmění Měsíce 28. října - minutu po minutě

photomooneclipse_09112003.gif
Všichni zanícení pozorovatelé oblohy nikdy nepropásnou možnost podívat se na úplné zatmění Měsíce. Jeho pozorování je často krásnější a zajímavější než pozorovatelé původně předpokládali. Další příležitost je ve čtvrtek 28. října ráno. Pro nás je i přes dobu pozdní noci zajímavé, protože díky státnímu svátku nemusíme ráno do práce. Trocha ponocování tedy nikomu neuškodí.
František Martinek Vzdálený vesmír

Unášení prostoročasu rotujícím tělesem potvrzeno!

Mapa byla vypracována na základi údaju z družic GRACE. Vpravo dole fotografie družice LAGEOS.
Mapa byla vypracována na základi údaju z družic GRACE. Vpravo dole fotografie družice LAGEOS.
Mezinárodní tým odborníků, složený z pracovníků NASA a amerických a italských univerzit, získala nedávno přímé důkazy, svědčící pro existenci jednoho z důsledků Einsteinovy teorie relativity - unášení prostoročasu rotující Zemí. Vědci ukončili dlouhodobou analýzu změn dráhy dvou geodynamických družic LAGEOS I a LAGEOS II, které byly na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěny v letech 1976 a 1992.
Jiří Grygar Vzdálený vesmír

Ohlédnutí za konferencí "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze"

Pražské Dejvice jsou u nás populární jednak kvůli Yo-Yo Bandu, který se tam svého času seznámil s jednou nejhezčí holkou, jednak kvůli Jiřímu Suchému, jenž tam ještě o něco dříve zakoupil sedm prken žehlicích. V týdnu 20 - 25 září 2004 však získaly evropskou proslulost díky společné konferenci německé Astronomische Gesselschaft (AG) a České astronomické společnosti (ČAS), což je v historii obou společností vůbec poprvé.

František Martinek Hvězdy

Slunce na křižovatce galaktických cest

galaxie.jpg
Skupina evropských astronomů zjistila, že mnohé hvězdné "sousedky" našeho Slunce (tedy blízké hvězdy) se pohybují po zcela neobyčejných drahách mezi spirálními rameny naší Galaxie (Mléčné dráhy). Tento závěr vyplývá z měření, provedených astronomickou družicí Hipparcos, jež ukončila svoji činnost již v roce 1993. Dále byla využita data o velikosti tzv. rudého posuvu hvězd, která se podařilo získat pomocí dalekohledu o průměru 1 m na francouzské observatoři Haute-Provence.
Tomáš Metelka Ostatní

Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

observatory-lg.jpg
Haleakala na vrcholu Maui (Havaj), byla doporučena jako místo stavby největšího světové optického slunečního dalekohledu. Konečné rozhodnutí sice padne až v prosinci, po prozkoumání všech dalších logistických a jiných problémů stavby na takovém místě, ale vědecká pracovní skupina projektu Advanced Technology Solar Telescope (ATST) doporučila jako místo stavby Havaj během workshopu, který se konal 14.října v Tucsonu. Haleakalu upřednostnila pro stavbu před dvěma dalšími kandidátskými místy v Kalifornii a Kanárských ostrovech.
František Martinek Sluneční soustava

Neviditelné komety křižují sluneční soustavu

C_2001_Q4.jpg
Podle názoru některých astronomů může být naše sluneční soustava zaplněna velkým množstvím téměř neviditelných komet, které mnohonásobně zvyšují nebezpečí katastrofických událostí - srážek Země s velkými nebeskými tělesy.

Takováto tělesa zatím ještě nikdy astronomové nepozorovali přímo. Avšak vědci jsou přesvědčeni, že pouze přítomnost těchto temných komet v našem kosmickém okolí může uspokojivě vysvětlit dávnou astronomickou záhadu: proč pozorujeme pouze nepatrnou část komet, jejichž existenci předpokládají dosavadní teorie?

Petr Horálek Úkazy

"Sváteční" úplné zatmění Měsíce 28. října 2004

Štědrost roku 2004 na astronomické úkazy je vskutku jedinečná. Mohli jsme spatřit jedno úplné zatmění Měsíce, nejednu okem viditelnou kometu, přes sluneční disk nám po dlouhých 122 letech opět přešla planeta Venuše a mnoho dalšího. Celou tuto pestrou nabídku úkazů hodných široké veřejnosti patrně završí blížící se další úplné zatmění Měsíce. Nastává sice v časných ranních hodinách, ale shodou okolností zrovna ve všeobecně volný den - ve čtvrtek 28. října, kdy celý národ slaví 86 let od založení první Československé republiky (tedy od roku 1918).

Tomáš Metelka Kosmonautika

Huygens bude naslouchat bouřím

huygens-full.jpg
Jeden ze šesti vědeckých přístrojů na palubě evropské sondy Huygens u Saturnu, která má počátkem příštího roku přistát na Saturnově měsíci Titan, je malý mikrofon, jehož úkolem je zaznamenat při sestupu skrz atmosféru Titanu zvukové projevy blesků. Huygens má naplánováno přistání na Titanu 14. ledna 2005. Pokud by při svém sestupu atmosférou největšího Saturnova měsíce procházel okolo nebo skrz bouři, mikrofon by měl být schopen zaznamenat jak zvuk hromu, tak i nárazy kapalného metanového deště do pláště kosmického plavidla. Průlet bouřkou by mohl signalizovat, že bouřky jsou součástí procesu, který pomáhá vytvářet organické molekuly nalezené v atmosféře Titanu.
Tomáš Metelka Úkazy

Magické ráno 21.října

orionids211004.jpg
Chcete se podívat na kus Halleyovy komety? Žádný problém. Stačí jen zůstat déle vzhůru nebo si nastavit budík. Nepotřebujete ani žádný dalekohled, stačí jen jasná obloha. Bohužel, 21.10. ráno podle meteorologů tento podstatný předpoklad pozorování nejspíše většina naší republiky mít nebude. Důvodem proč by jste měli ponocovat nebo vstávat brzy ráno a rozhlížet se zda nezahlédnete kus jasné části oblohy je maximum meteorického roje Orionid.
František Martinek Kosmonautika

Na Měsíc nebo k Jupiteru?

NASA před časem informovala o výběru dvou misí meziplanetárních kosmických sond, z nichž jedna bude realizována v nejbližší době v rámci programu New Frontiers Program. Jedná se o návrh sondy Moonrise k Měsíci a projekt umělé družice Jupitera s názvem Juno. Oba vítězné projekty byly vybrány ze skupiny sedmi návrhů, které postoupily do užšího výběru. Jaké jsou hlavní úkoly těchto výzkumných misí?
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Sluneční minimum přichází

midi250_11oct04.jpg
Sluneční fyzik David Hathaway pozoruje Slunce každý den už od roku 1998 a každý den, po šest dlouhých let let, na něm něco viděl. Vždy tam byly sluneční skvrny. Sluneční skvrny vypadají jako "ostrovy" na povrchu Slunce. Jsou temnější, chladnější a mnohem silněji zmagnetizované než okolní sluneční povrch. Jejich velikost bývá okolo průměru některé z planet nebo i větší. Typická sluneční skvrna vydrží, než se rozpadne, jen několik málo dnů, maximálně týdnů. Jen co jedna skvrna zmizí, druhá už určitě zaujímá její místo.
Jan Mocek Úkazy

Zatmění z boku

Když na nějakém obraze, fotografii nebo ve skutečnosti spatříme srpek Měsíce, lze relatiivně snadno poznat, zda se jedná o měsíční fázi, nebo zda je to úplněk, okusovaný zatměním. Pomiňme vodítka jako je umístění Měsíce na obloze nebo barevné ladění celého úkazu, které může být ovlivněno meteorologickými jevy. Stačí prozkoumat vnitřní hranici srpku.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »