Dnešní Měsíc. Autor: Marián RunkasJasné počasí přímo vybízí k pozorování oblohy. Večer jsou nejnápadnějšími objekty na obloze Měsíc a Jupiter. V pondělí je dělilo jen 7°. I v dalších dnech se bude na co dívat. Krátery na Měsíci budou jinak osvětleny a ani úplněk nenabízí nudnou podívanou. Jupiter je vidět vysoko nad jihem a každý den vypadá jinak.
Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin GembecKrásné počasí posledních dnů jistě nenechá chladnými nikoho z okukovačů krás noční oblohy. 10. března večer jsou pouze 7° od sebe Měsíc a planeta Jupiter. I v dalších dnech ale bude na obou tělesech co pozorovat.
Západní Tatry; Michal Balada z KvasinSlovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašují 4. ročník mezinárodní Česko – Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Zapojit se může skutečně každý s důvtipem a fotoaparátem po ruce.
Mapa oblohy 12. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 3. do 16. 3.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je vyšší, ovšem nyní jen na odvrácené polokouli.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. března ve 20:00 SEČ.
Rozpadlý asteroid P/2013 R3 Autor: NASA / HSTHubbleův vesmírný dalekohled vyfotografoval rozpad asteroidu, jak ještě předtím nikdo neviděl. Rozpadl se totiž na nejméně deset kusů. Podle označení P/2013 R3 (Catalina-PANSTARRS) by se zdálo, že jde o běžný rozpad kometárního jádra, jak se děje při přiblížení ke Slunci, ovšem doposud nebylo něco podobného pozorováno v pásu asteroidů (rozpadlé těleso má běžnou planetkovou dráhu).
Snímek Mlhoviny v Orionu pořízený přístrojem MUSE - eso1407 Autor: ESO/MUSE consortium/R. Bacon/L. CalçadaVýkonný spektrograf byl úspěšně instalován na dalekohled VLT
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2014): Na dalekohled ESO/VLT, který pracuje na observatoři Paranal v severním Chile, vědci připojili nový výkonný přístroj označovaný zkratkou MUSE. Během první fáze velmi úspěšných testovacích pozorování se MUSE zaměřil na vzdálené galaxie, jasné hvězdy a další zkušební cíle.
Přednáška Všechno lítá, co peří má na HaP České Budějovice Autor: Hvězdárna a planetárium České Budějoviceaneb O letu ptáků z pohledu fyziky
Ve středu 12. března 2014 navštíví Hvězdárnu a planetárium České Budějovice fyzik doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr. Proč pták mává křídly? Proč se tažní ptáci seskupují do formace tvaru písmene V? Jak létá hmyz? To a mnohé další bude vysvětleno na přednášce doplněné neobvyklými experimenty. Program začíná o 19.00 hodině v kinosále HaP. Jednotné vstupné 100,- Kč, předprodej vstupenek od 4. března 2014. Přednáška je součástí doprovodných akcí k výstavě Kleťský zvířetník.
To se tak někdy stane. Astronom odjede daleko od světel civilizace s cílem vyfotografovat zajímavý úkaz na obloze a vrátí se s něčím úplně jiným. A nemusí to být vždy kašel či nachlazení z chladné noci pod hvězdami ...
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Mapa oblohy 5. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 3. do 9. 3.
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená, dokonce jsme se dočkali větší polární záře.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. března ve 20:00 SEČ.
Atmosféra Jupiteru amatérsky Autor: ALPO JapanVítejte u pravidelného seriálu. Tentokrát se podíváme, co dokáží amatéři, když nejen kvalitně
snímají Jupiter, ale i spojí své síly. Následovat bude pěkný zákryt Saturnu Měsícem. Z kosmonautiky vybíráme probuzení Rosetty,
pěkný noční start rakety Atlas V a test SpaceShipTwo. Ovšem nechybí ani klasické time-lapse video na závěr a tentokrát je to opravdu
nádhera.
Sezónní záblesky geostacionárních družic na pražské obloze Autor: Tomáš TržickýNedlouhé období několika dnů před jarní a po podzimní rovnodennosti představuje ideální šanci pokusit se snadno pozorovat geostacionární družice. Díky vzájemné poloze Země, Slunce a satelitů na geostacionární dráze můžeme během noci postupně zahlédnout sérii odlesků od jejich solárních panelů. Jindy během roku příliš slabé satelity se tak prozradí vrháním „prasátek“ směrem k Zemi, která lze překvapivě zaznamenat i na přesvětlené městské obloze.Martin GembecÚkazy
Polární záře 27. 2. 2014 výřez Autor: Vít HuspeninaPoměrně neočekávaně se ve čtvrtek večer objevila polární záře i na naší obloze. Ne že by šlo o zcela nečekaný zjev, ale přeci jenom podmínky k jejímu vzniku byly poměrně nejednoznačné. Pojďme se krátce podívat na důvod vzniku této polární záře a na její fotografie z Česko-Slovenského pomezí.
28. 2. 22:15; Doplněno o animaci snímků z webkamery sítě Humlnet
Záblesk způsobený dopadem meteoritu na Měsíc Autor: University of Huelva & Institute of Astrophysics of AndalusiaAstronomické dalekohledy u města Sevilla na jihozápadě Španělska zachytily
11. září 2013 ve 20:07 světového času dopad meteoritu na Měsíc, po kterém se
na povrchu objevila velmi výrazná světlá skvrna. Její jasnost byla taková, že ji
mohl vidět i člověk bez dalekohledu a trvala více než osm sekund. Tak silný světelný
jev se až dosud astronomům nepodařilo zaznamenat.
Kompozitní snímek komety ISON z družice SOHO a pozemského pozorování. Autor: P. Aniol, M. Druckmüller, S. Habbal.Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku. K jejímu zachycení tedy zdaleka nestačila pouze vyspělá technologie, ale napozorovaná data bylo třeba zpracovat vhodnými matematickými cestami. A protože všechny kosmické laboratoře selhaly ve snaze kometu zachytit v této fázi průletu kolem naší hvězdy, je zásluhou vědeckého týmu s českou spoluúčastí tento záznam jediným potvrzeným pozorováním komety ISON v přísluní na celém světě.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 197 z 28. 2. 2014.
Tomáš Gráf v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.Pořad Hlubinami vesmíru na TV Noe pokračuje v březnu dílem s dr. Tomášem Gráfem, cesta světla (1. díl). Společně se světlem se vydáme na pouť Sluneční soustavou. Premiéra pořadu je v sobotu 1. března od 20 hodin.
Výstavní exemplář jedné přistávací nohy pro Falcon 9 Autor: SpaceXAmerická společnost SpaceX pokračuje v eliminaci domácí i světové konkurence a chystá se dále snížit ceny za vynášení nákladů do vesmíru opětovným používáním prvních stupňů rakety Falcon 9. Projekt je ale ještě ve fázi testování, po zářijovém neúspěchu ponese březnová mise Falconu dokonce přistávací nohy!
Červení skřítci 6. srpna 2013. Autor: Pavel ŠtarhaPorota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph. D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována astrofotografii roku zejména za celoroční přínos, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu v těžké konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013. Zachycuje totiž niterný, očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a celá porota ČAM je právem hrda, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik nadšenců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět.
Největší úplněk 2013. Autor: Brad Wood.Letošní únor obsahoval jen tři ze čtyř hlavních měsíčních fází. Zcela chyběl nov, protože ten minulý nastal 30. ledna a další až 1. března. Situace, kdy jedna z hlavních fází Měsíce v únoru chybí, je překvapivě vzácná, což zvlášť vynikne v porovnání s ostře sledovanými Modrými Měsíci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
