
I když musela být Hvězdárna Žebrák podle nařízení vlády, stejně jako všechny ostatní české hvězdárny, uzavřená, nezahálí. V prostorách hvězdárny, i když není nikterak velká, a možná právě proto, se začíná měnit další prostor pro návštěvníky. Bylo vydáno i pohádkové DVD s Pohádkami z hvězd, pexeso, připravuje se nová celooblohová kamera a mnohé další. A ve spolupráci s městem se hledají i nové zdroje pro vybudování přístavby.

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek
„Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo
Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato konjunkce však byla poměrně unikátní.

Vážení přátelé astronomie, dovolte mi, abych vás pozval na další, již 31. ročník Dovolené s dalekohledem. Pro naše tradiční setkání opět využijeme „staré“ osvědčené místo, s jeho odzkoušenou oblohou, rekreační středisko Melchiorova Huť. Dovolená s dalekohledem 2021 proběhne za ideálních podmínek kolem lunárního novu . To nám umožní zamířit dalekohledy na nepřeberné množství objektů vzdáleného vesmíru, ale prvořadým lákadlem se jistě stane pravidelný meteorický roj Perseid, který bude vrcholit společně se závěrem našeho setkání. Čím dál větší oblibu mezi pozorovateli si na své konto připisuje i naše nejbližší denní hvězda Slunce, která právě konečně už zahajuje další cyklus své aktivity.

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým vědců včetně prof. Marka Abramowicze, působícího na Fyzikálním ústavu v Opavě, těmto hypotetickým kosmickým fenoménům na stopě více než kdy dřív, a to díky nedávnému slavnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Astronomové použili satelit NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a spektrometr HIRES (High Resolution Echelle Spectrometer) na dalekohledu Keck I na W. M. Keck Observatory a objevili soustavu se třemi tranzitujícími exoplanetami – včetně superzemě obíhající v ultrakrátké periodě – kolem hvězdy s označením TOI-561, jedné z nejstarších hvězd v naší Galaxii – Mléčné dráze.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 1. do 24. 1. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars procházející kolem Uranu. Aktivita Slunce je nízká. Proběhl první testovací zážeh centrálního stupně připravované obří rakety SLS. Naopak test Starship SN9 byl odložen pro výměnu motorů. Očekáváme starty rakety Falcon 9, Electron a LauncherOne. Krtek na Marsu skončil svou neúspěšnou misi. Podívejte se na kosmonautickou aplikaci a web pro děti. Před 15 lety startovala sonda New Horizons k planetě Pluto, aby následně prozkoumala už jen trpasličí planetu a jeden malý objekt Kuiperova pásu.

Hvězdárna a planetárium Brno dlouhodobě připomíná významné obyvatele města Brna, kteří ovlivnili náš pohled na svět. Ať už se jedná o Ernsta Macha, Aloise Carla, Gregora Mendela, Viktora Kaplana, Vladimíra Remka, Christiana Mayera nebo Kurta Gödela. Poslední jmenovaný se u příležitosti 43. výročí úmrtí (14. ledna 1978) dočkal infostránek www.kurtgodelbrno.cz

Česká astrofotografie měsíce (ČAM) už není slečnou na prahu rozkvětu krásy, ale obzvláště pro fotografy zachycující nebeské úkazy přitažlivou a respektovanou dámou. Ano, v prosinci 2020 oslavila patnácté narozeniny a stabilně září na českém a slovenském astronomickém nebi. Určitě stojí za to si tak významný počin krátce připomenout.

Erupce na hvězdách jsou známy již několik desetiletí, přesto je jejich výskyt zahalen rouškou tajemství. Tým astronomů včetně Olgy Maryevy z ASU studoval eruptivní hvězdy pozorované kosmickou družicí TESS v blízkých otevřených hvězdokupách a zajímala se o souvislosti výskytu erupcí u hvězd s jejich věkem, rotační rychlostí nebo spektrálním typem.

Planetárium Ostrava, tak jako další kulturní a vzdělávací instituce v tomto období, musí být částečně nebo úplně uzavřeno, podle toho jaký stupeň epidemiologického nebezpečí je vyhlášen. Nechceme však s našimi návštěvníky ztratit kontakt, proto se snažíme dávat o sobě vědět na dnes velmi rozšířených sociálních sítích.

Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, vědci objevili galaxii, která přišla téměř o polovinu plynu potřebného pro formování dalších hvězd. Proces navíc probíhá překvapivou rychlostí – galaxie ztrácí každý rok plyn ekvivalentní hmotě 10 000 Sluncí. Členové výzkumného týmu se domnívají, že tento mimořádný jev nastartovala kolize s jinou galaxií, což by mohlo astronomy přimět k revizi modelů, kterými v současnosti popisují, jak galaxie přicházejí o schopnost vytvářet hvězdy.

Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení, která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 1. do 17. 1. 2021. Měsíc bude v novu. Většina planet je úhlově blízko Slunci, jediné dobře viditelné jsou Mars a Uran večer vysoko nad jihem a Neptun nad jihozápadem. První start roku 2021 byl úspěšný, když Falcon 9 vynesl družici Türksat 5A. Očekáváme přistání nákladního Dragonu, test Starship i nějaké starty raket. Před 35 lety při příletu Voyageru 2 k Uranu byly objevovány jeho nové malé měsíčky.

Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.

V prvním díle roku 2021 budeme pokračovat v besedě s biofyzikem RNDr. Vladimírem Kopeckým Jr. o astrobiologii.

Snímek sluneční koróny, která byla k vidění během loňského úplného zatmění Slunce nad Jižní Amerikou, je dnešním astronomickým snímkem dne NASA (APOD). Data pořídil loni na konci roku v Argentině Andreas Möller, který poté oslovil brněnského matematika Miloslava Druckmüllera z FSI VUT v Brně s prosbou, aby z nich vytvořil finální fotografii. Prestižní snímek dne tak má tentokrát dva autory.

Na základě dat získaných z teleskopu LAMOST (Large Sky Area Multi-object Fiber Spectroscopic Telescope) a evropské astrometrické družice Gaia astronomové objevili 591 nových hyperrychlých hvězd v halo naší Galaxie – Mléčné dráhy. Tyto „vysokorychlostní“ hvězdy jsou členy halo Mléčné dráhy a pohybují se velmi rychle po protáhlých eliptických drahách kolem středu naší Galaxie. Nacházejí se zde čtyři podtřídy těchto hvězd: hyperrychlé hvězdy (nejrychlejší hvězdy v Galaxii), toulavé hvězdy, hyper-toulavé hvězdy a rychlé hvězdy v halo Galaxie.

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Na Nový rok, 1. ledna 2021, publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne s názvem fotografii „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól), jehož autory jsou Petr Horálek a Josef Kujal. Snímek vznikl během expedice za úplným zatměním Slunce 14. prosince 2020 do Chile za podpory Fyzikálního ústavu SU v Opavě a mezinárodního projektu Solar Wind Sherpas Univerzity na Havaji. Ukazuje hluboké pole v okolí jižního nebeského pólu, kterému dominují tři galaxie – úsek naší Mléčné dráhy a dvě satelitní galaxie, tzv. Magellanova oblaka.

Referujeme o novém článku v prestižním mezinárodním recenzovaném a impaktovaném časopise Planetary and Space Science, který tam právě vyšel českým vědcům. Týká se odhadu směru dopadu impaktoru (asteroidu, komety či jejího úlomku, prostě tělesa, které vytvořilo kráter) pomoci úhlů napětí, jednoho z gravitačních aspektů odvozených z modelů gravitačního pole (zde Země a Měsíce), dnes s rozlišovací schopností asi 10 km na povrchu tělesa.

Duha přece nepřestane být krásnou, když pochopíme, jak vzniká. Nejznámější atmosférický světelný úkaz viděl asi každý a jeho princip není nijak komplikovaný. Přesto ale při jeho vysvětlení spousta lidí kroutí hlavou třeba nad tvarem kapky deště, o kterém má, zejména kvůli umělecké licenci, řada lidí naprosto zkreslenou představu.