Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2012 Bc. Petra Sobotku, především za jeho přínos k popularizaci astronomie a také za jeho činnost v oboru proměnných hvězd.
Slavnostní předání ceny proběhne 14. dubna 2012 ve 13:00 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti v Jablonci nad Nisou. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška na téma "Zákulisí popularizace" přístupná také novinářům.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 168 z 12. 4. 2012.
Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letechKdo by neznal tento kultovní seriál Československé televize, který dozajista patří k tomu nejlepšímu, co kdy u nás na poli popularizace vědy vzniklo, a který v nejednom z nás probudil hlubší zájem o vesmír. A právě hlavní protagonista tohoto seriálu, přední český vědec, čestný předseda České astronomické společnosti, laureát řady prestižních cen a autor mnoha publikací, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. zavítá 13. dubna 2012 do Jablonce nad Nisou.
Dráha planetky (204370) Ferdinandvaněk. Autor: Jana TicháMezinárodní astronomická unie (IAU) nepovoluje pojmenovávat planetky (asteroidy) po politicích dříve než 100 let po jejich smrti. Toto pravidlo IAU platí pro osobnosti napříč politickým spektrem, bez ohledu na míru podpory demokracie či jejich "sametovost". K postavám divadelních her však nebývá zásadních připomínek. Takto jedna z planetek objevených na Kleti nyní nově získala jméno Ferdinanda Vaňka, spisovatele a disidenta, postavy z proslulé divadelní hry Audience a zároveň alter ego jejího autora Václava Havla.
Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky HepburnZajímá vás astronomie? Jste z Jihomoravského kraje? Chcete se něco dozvědět o vesmíru? Pak se přihlaste do bezplatného kurzu, který nabízí Hvězdárna a planetárium Brno. Máte poslední možnost!
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla
být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.
Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Později večer uvidíme také Saturn, který je v neděli v opozici se Sluncem. Stanice ISS je viditelná večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. dubna ve 21:00 SELČ.
Ladislav Schmied u svých dalekohledů (90. léta)Ve věku nedožitých 85 let zemřel 29. března 2012 český amatérský pozorovatel sluneční fotosféry, který této zálibě na profesionální úrovni zasvětil celý život. Pan Schmied se věnoval systematickému pozorování Slunce celých 66 roků. Za toto období pořídil 12 500 zákresů sluneční fotosféry!
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Pozvánka na velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí v Jablonci nad Nisou 14. dubna 2012. Součástí programu jsou např. laureátské přednášky Kvízovy ceny a Astrofotografa roku nebo přednáška Jiřího Grygara Žeň objevů 2011.
Michal Prouza. Autor: TV NoeV sobotu 7. dubna 2012 v 17:10 bude pokračovat na TV Noe v publicistickém pořadu Hlubinami vesmíru setkání s RNDr. Michaelem Prouzou, Ph.D.
Přistávací manévr na konci mise STS-83
Mise STS-83 měla patřit mezi nejdelší výpravy raketoplánu do kosmu, ale z důvodu technické závady musela být silně zkrácena. Nakonec tedy svojí délkou zaujímá pozici pátého nejkratšího letu raketoplánu. Před ní jsou jen tragická mise STS-51-L, při které raketoplán Challenger explodoval 73 sekund po startu, první dva zkušební lety Columbie (STS-1
a STS-2, oba o délce 2,25 dne) a vojenská mise raketoplánu Discovery
STS-51-C trvající 3,06 dne.
Velmi malý Saturnův měsíc Enceladus (průměr 500 km) obíhající daleko za vnějším okrajem prstenců planety nás naplňuje příslibem, že zde možná existují mikroorganismy. Během série nebezpečně těsných průletů objevila kosmická sonda NASA s názvem Cassini doslova gejzíry vody tryskající z jeho povrchu, či spíše z podpovrchového zásobníku kapalné vody. Tyto výtrysky, které pronikají skrz trhliny v ledové kůře měsíce, mohou vynášet na povrch přítomné mikroorganismy.
Kometa Ikeya-Zhang a M31. Autor: Garald RhemannRok 2012 je plný zajímavých výročí. Před sto lety byla otevřena první lidová hvězdárna v Čechách, půlstoletí uplynulo od slavného letu Johna Glenna a před 40 lety stanul na Měsíci doposud poslední člověk. I výjimečných nebeských úkazů se pocta jubileí nevyhne. Právě dnes večer uplyne přesně deset let od doby, kdy ve své době velmi opěvovaná kometa 153P Ikeya-Zhang prolétla na obloze v těsné blízkosti notoricky známé galaxie M31 v souhvězdí Andromedy. A nejen to - zatímco letos si pouze připomínáme toto malé výročí, přesně za rok bychom měli v poněkud chudší podobě být svědky kometárního deja vu…
Řeky a jezera na Saturnově měsíci TitanuTřebaže na povrchu Saturnova měsíce Titan existují řeky a jezera kapalných uhlovodíků, deště, které je zásobují, mohou přicházet jen velice zřídka. Podle údajů, které shromáždila kosmická sonda NASA s názvem Cassini, část povrchu Titanu nemusí zažít déšť v období delším než 1000 roků. Dr. Ralph Lorenz (John Hopkins Applied Physics Laboratory, JHUAPL) je toho názoru, že nová kosmická sonda k Titanu je přesně to, co potřebujeme k vyřešení této záhady.
ČAM 2012.03: Zodiakální světlo (mid)
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2012 obdržel snímek
"Zodiakální světlo", jehož autorem jsou Miloslav Druckmüller z Brna a Shadia Habbal z Havaje.
Každý rok na jaře, v období rovnodennosti, vypravují se astrofotografové a lovci zajímavých záběrů na neosvětlená místa do hor. Odtud pak sledují a fotografují jemnou záři zvířetníkového, nebo též zodiakálního světla. Miloslav Druckmüller se za ním vypravil až do výšky přes 4 000 metrů nad mořem, k obřím teleskopům na vrcholu Mauna Kea na Havajských ostrovech. Jeho velmi netradičně pojatá fotografická kompozice zaujala porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce a v měsíci březnu získala příčku nejvyšší.
ATV-3 při příletu ke stanici. Autor: NASA/Expedice 30Před týdnem jsme vám přinesli článek o problémech s anténou lodi ATV-3 Edoardo Amaldi, toho času ještě samostatně kroužící po oběžné dráze. Tehdy jsme si řekli, že máloco se obejde bez nějakých zádrhelů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje. Další, tentokrát už daleko závažnější problémy na sebe nenechaly dlouho čekat po připojení lodi ke kosmické stanici. Problémy, které hrozily urychleným odletem lodi od stanice a velmi předčasným ukončením celé mise.
Mapa oblohy 4. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 4. do 8. 4.
Měsíc bude v úplňku. Večerní oblohu zdobí planeta Venuše, nízko na západě je také Jupiter. První polovina noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Stanice ISS se dočkala zásobovací lodi ATV a její přelety můžeme pozorovat nad ránem. Začínají Velikonoce.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. dubna ve 21:00 SELČ.
Dny bez nocí - snímek z videa Brněnské hvězdárnyTaké březnová přehlídka zajímavých videí bude zasvěcena kosmonautice. Zaměříme se i na vysokou
sluneční aktivitu a zajímavé kresby Jupiteru. Věnovat se budeme detailům na povrchu Měsíce a zamyšlení nad přílišným svícením nám
na závěr dává právě uplynulá Hodina Země.
Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdyAstronomové určili poloměr protoplanetárního disku, z kterého se v dávných dobách vytvořila naše Sluneční soustava. Jeho vnější okraj se nacházel ve vzdálenosti 80krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Vědecká práce o tomto objevu byla přijata k publikování v časopise The Astronomical Journal.
Kulová hvězdokupa M 80Naše Galaxie je obklopena přibližně 200 kompaktními skupinami hvězd (tzv. kulovými hvězdokupami), z nichž každá obsahuje kolem jednoho miliónu hvězd. Při svém stáří 13 miliard roků jsou tyto kulové hvězdokupy téměř tak staré jako samotný vesmír. To znamená, že se zrodily v okamžiku, kdy se začaly formovat první hvězdy a galaxie. Nedávno tým astronomů z Německa a Nizozemí uskutečnil nebývalou počítačovou simulaci, která zkoumala jejich zrod.
Jupiter-SL-9V červnu roku 1770 navštívila naši Zemi neobyčejná kometa. Pohybovala se velmi rychle a byla poměrně jasná. Kometa byla pojmenována podle ruského astronoma finsko-švédského původu Andreje Ivanoviče (přesněji Anderse Johanna) Lexella, který jako první propočítal parametry její dráhy. Poukázal na to, že se kometa přiblížila k Zemi na vzdálenost pouhých 2,2 miliónu kilometrů (0,015 astronomické jednotky, AU), což znamená, že se nacházela přibližně 6krát dále od Země než Měsíc.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
