Při diskusi v kosmologické sekci jsme objevili rozdílnost definic pojmů kontrakce délek a dilatace času. Navrhujeme častější používání moderních vlastních hodnot.
Umělecká představa exoplanety TrES-1. Právě tuto exoplanetu pozoroval O. Pejcha, jako první český astronom....při příležitosti Mezinárodního roku astronomie, desátého výročí pozorování první tranzitující exoplanety, startu družice Kepler a na počest J. Keplera a jeho působení v Praze...
V průběhu příštího roku bude na astro.cz vycházet seriál o exoplanetách, který si klade za cíl především najít paralelu mezi odkazem Johannese Keplera a dnešním fascinujícím výzkumem planet u sluncí jiných. Právě Keplerovi bude věnován i "nultý díl" seriálu, jenž vyjde už ke konci roku.
Kosmický letoun WhiteKnightTwo. Mateřský letoun WhiteKnightTwo společnosti Virgin Galactic, který bude sloužit jako první stupeň dopravního prostředku pro balistické lety na hranici vesmíru, je připraven uskutečnit v nejbližší době první zkušební start. Bude to první z plánovaných několika zkušebních letů nosiče výškového letounu, který se pravděpodobně stane prvním soukromým dopravním prostředkem pro kosmickou turistiku (zatím jen pro lety na okraj vesmíru).
Exoplaneta v představách malířeTisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2008): Trojice vysokoškolských studentů Leidenské University v Holandsku objevila během školního výzkumného projektu neobvyklou extrasolární planetu. Objekt je asi pětkrát hmotnější než náš Jupiter a stal se první planetou objevenou na oběžné dráze kolem rychle rotující žhavé hvězdy.
Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Přinášíme přehled pozorovatelných meteorických rojů do konce roku. Letošní rok byl na meteorické roje podprůměrný. Bohužel ani ke konci roku se situace příliš nezlepší. Přesto budou pozorovatelné hned tři hlavní roje - tradiční prosincové Geminidy, Ursidy a lednové Kvadrantidy.
Dva úplňky v roce 2004 se liší svojí vzdáleností od ZeměPokud se dnes v noci (z pátku 12. na sobotu 13. prosince) na krátko vyjasní, spatříme nejjasnější úplněk roku 2008. Díky vzájemné sešlosti několika faktorů, které tuto výjimečnou událost ovlivňují, bude úplňkový Měsíc měřitelně jasnější než obvykle. Nicméně na druhou stranu je tento úkaz spíše jen "estetickým" doplňkem v našem každodenním životě, neboť pro běžného člověka je tato událost jen málo citelná.
České logoRedakce astro.cz připravuje na Silvestr a Nový rok projekt, jehož rozsah nemá na českém astronomickém internetu obdoby. Postupně společně zahájíme nový rok 2009, který je tentokrát věnován astronomii. Jako první přivítají nový rok obyvatelé ostrova Kiritimati na Silvestra v 11:00 našeho času. Poté budou následovat další místa naší planety. Na začátek Mezinárodního roku astronomie na tom či onom místě vás online upozorníme a současně s tím si povíme o astronomii v dané zemi, o významných observatořích apod. Jinými slovy: během zhruba 23 hodin vám postupně ve stručnosti představíme astronomii na celém světě…
Zákryt exoplanety u hvězdy HD 189733b - kresba.Astronomové objevili díky pozorováním, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled, oxid uhličitý v atmosféře planety, obíhající kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Je to důležitý krok na cestě k nalezení chemických a biologických stop mimozemského života.
Omega CentauriTisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2008): Omega Centauri je pravým klenotem jižní oblohy, což potvrzuje také poslední snímek zveřejněný ESO. Tato kulová hvězdokupa obsahuje milióny hvězd a nahází se v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti přibližně 17 000 světelných let od Země.
Na tmavé, světelným znečištěním nezasažené, obloze ji můžeme spatřit i neozbrojenýma očima. S úhlovým průměrem srovnatelným s průměrem Měsíce září s magnitudou 3,7. I v malém amatérském dalekohledu se nám ukáže jako úžasná velice hustá koule zářících hvězd. Pro odhalení jejich tajemství však astronomové využívají plnou sílu profesionálních dalekohledů.
Kulová hvězdokupa M 13.Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil fotografii mnoha set tisíc hvězd, pohybujících se uvnitř kulové hvězdokupy M 13, což je jedna z nejjasnějších a nejlépe prozkoumaných kulových hvězdokup na severní polokouli. Tato jiskřící "metropole" hvězd se dá snadno nalézt v souhvězdí Herkula. Snímek zachycuje pouze část vnitřní oblasti hvězdokupy.
Ultralehké montáže pro astrografiiPOSEC: Při cestách za tmou se můžeme setkat s problémem přepravy dalekohledu a montáže např. letadlem. Jednou z možností je vézt malý dalekohled, nebo objektiv z fotografickým přístrojem a ultralehkou montáží.
V současné době se nám nabízí dvě možnosti. Zařízení u nás kdysi známé jako "pantový stolek" dnes technologicky skvěle "dotažené" zařízení AstroTrac.
IYA 2009Redakce astro.cz ve spolupráci s ČOV IYA 2009 vám přináší první vydání "Posla Mezinárodního roku astronomie". Ten do značné míry vychází z podobně laděného elektronického oběžníku IYA 2009 a je doplněn o další informace a odkazy. V nepravidelných intervalech vám tak přineseme informace o aktuálním dění okolo Mezinárodního roku astronomie v ČR i na stránkách astro.cz.
Astronómovia z Lowell Observatory ohlásili objav novej triedy komét. David Schleicher (planetárny astronóm, Lowell Observatory) meral prítomnosť výskytu piatich druhov molekúl uhlíka v 150 kometárnych kómach. Počas výskumu zistil, že kométa, 96P/Machholz 1, vykazuje extrémne chemické zloženie.
Plato ze sondy Lunar OrbiterKaždého, kdo se kdy zadíval na Měsíc ať už nějakým větším dalekohledem nebo jen triedrem či pouhým okem, na jeho povrchu jistě něco zaujalo. Jsou zde měsíční moře (škoda že bez vody), pevniny, pohoří, brázdy a mnoho jiného, to všechno poseto nespočetným množstvím kráterů. Některé z nich silně připomínají právě měsíční moře, jsou totiž také zality utuhlou čedičovou lávou. Jako například Plato na severním okraji Moře dešťů.
Skupina francouzských astronomů využívajících ESO Very Large Telescope objevila objekt poblíž hvězdy Beta Pictoris, který se zřejmě nachází uvnitř již dříve objeveného disku materiálu obklopujícího hvězdu. Vzdálenost objektu od hvězdy je odhadována na osminásobek vzdálenosti Slunce-Země. Těleso je s velkou pravděpodobností obří planetou, která je zodpovědná za neobvyklý tvar disku a pozorovaný přísun materiálu směrem k hvězdě. Mohlo by se tak jednat o první snímek planety, která je od své mateřské hvězdy jen tak daleko jako Saturn od Slunce.
Jádro Jupiteru je dvakrát hmotnější.Nové počítačové simulace vedou k závěru, že kamenné jádro Jupiteru, obklopené ledem, může být více než dvakrát hmotnější, než se dříve předpokládalo.
"Provedli jsme počítačové simulace chování směsi vodíku a hélia při vysokém tlaku a teplotě, tj. za podmínek, jaké existují v nitru planety Jupiter. Laboratorní experimenty nemohou v žádném případě dosáhnout takovýchto extrémních tlaků," říká profesor Burkhard Militzer (University of California, Berkeley), který počítal vlastnosti vodíku a hélia pro různou teplotu, hustotu a tlak v různých vrstvách od povrchu planety až do jejího středu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
