Prakticky každý zájemce o astronomii dříve či později dospěje do stádia, kdy se začne rozhodovat o koupi vlastního dalekohledu. Právě koupě prvního přístroje velmi často rozhodne o tom, zda se jeho zájem o astronomii prohloubí, či zda bude vystřídán zklamáním. Cílem tohoto článku je poskytnout zjednodušený návod, který by měl při tomto výběru pomoci.
Aktuální verzi tohoto textu naleznete v "Radách".
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Šestý Povětroň obsahuje dva rozsáhlé články, a to jsou pouze jejichprvní části: Miloš Boček píše o vzácném druhu galaxií a Martin Lehkýdiskutuje šíření informací ve vesmíru.Jak se dočteme v článku Petra Horálka, mimořádně úspěšná byla letošnípardubická expedice za Leonidami.Hradecká dvoučlenná skupinka sice vyrazila 17. listopadu na Poloma na Šerlich (to bylo jasno, jenže Leonid nemnoho),ale inkriminovaného 18. vyrazila jaksi "napůl"a na Šerlichu bylo žel jen polojasno.Pozor, reputaci si budeme napravovat 14. a 22. prosince!(Sledujte Dění na obloze a oznámení v e-mailové konferenci ASHK.)Nakonec je nám potěšením písemně gratulovat panu Miroslavu Ouhrabkovik významnému životnímu jubileu.
Evropská kosmická agentura ESA vyhlašuje klání, jehož se může zúčastnit kdokoliv z celé Evropy a jehož cena je velmi lákává: návštěva semináře ve skotském Edinburghu 8. a 9. ledna 2007, kde se bude diskutovat a tvořit budoucí strategie evropské kosmonautiky.
Obrázek, který zde můžete vidět, byl pořízen kamerkou Meade LPI přes objektiv Rubinar 5.6/500 mm opatřený Baader sluneční folií (expozice 0.002 sekund - kombinace 20-ti snímků).
Pozorovali jste nebo fotografovali Leonidy? Pošlete nám zprávu (info@astro.cz) a podělte se o fotografie!
Úkazy na obloze ve 47. týdnu (20.-26.11.2006)
Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního "odpadu", který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.
Tiskové prohlášení č. 90 České Astronomické Společnosti
Známý astrofyzik populárním způsobem seznamuje s tématy jako je historie atomu kyslíku od vzniku částic ve velkém třesku přes tvorbu prvků ve hvězdách až k úloze kyslíku pro život organismů. Přitažlivým způsobem představuje málo známá fakta z teorie elementárních částic a podává základy termodynamiky a atomové fyziky. Za tuto knihu byl autor v roce 2002 vyznamenán Americkým institutem fyziky cenou za popularizaci fyziky a astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4