Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Sonda k Plutu má za sebou prvních 100 dnů

New_Horizons_3.jpg
Dne 29. dubna 2006 oslavila kosmická sonda New Horizons, která jako první sonda míří k Plutu, první významný milník - 100 dnů ve vesmíru.

Od startu sondy z Cape Canaveral Air Force Station dne 19. 1. 2006 probíhá let bez problémů. Mezi celou řadou aktivit uskutečnil letový tým tři malé korekce dráhy, které byly provedeny pomocí pohonného systému sondy, čímž byla upřesněna její dráha směrem k Jupiteru. Gravitační manévr při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy se uskuteční 28. února 2007. Průletu kolem Jupitera bude kromě úpravy dráhy využito k výzkumu této obří planety. Dále byly provedeny prověrky všech sedmi vědeckých přístrojů na palubě sondy, zda bez nějaké újmy přežily start, a dále zkoušky jejich základních funkcí.

Jiří Srba Sluneční soustava

TP83: Rozpadající se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann

V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry. V místech s nízkým světelným znečištěním pak budou pravděpodobně oba ke spatření také pouhým okem jako nenápadné mlhavé objekty jasností srovnatelné se slabšími hvězdami. Nejjasnější úlomek C prolétne 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,08 AU od Země (AU = astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce), složka B jej bude následovat o den později ještě blíže, jen 0,07 AU od nás (necelých 11 miliónů km). Období pozorovatelnosti komety 73P končí pro obyvatele České republiky krátce po 20. květnu, kdy se všechny složky postupně ztratí v ranním svítání. Znovu je budeme moci spatřit teprve koncem července, ale už pouze dalekohledy.

redakce Ostatní

Krásy vesmíru - Evropská jižní observatoř a my

V sobotu 6.5.2006 od 13:00 do 13:50 se na pražském knižním veletrhu Svět knihy 2006 v Literárním sále v Pravém křídle Sjezdového paláce na Výstavišti koná v rámci doprovodného programu Nakladatelství Academia přednáška Dr. Jiřího Grygara "Krásy vesmíru - Evropská jižní observatoř a my".
František Martinek Kosmonautika

Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

M82.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 24. dubna 2006 na oběžné dráze kolem Země již 16. výročí svého startu. Na publikované fotografii, která byla pořízena v březnu letošního roku, je zachycena galaxie M 82. Tato galaxie je pozoruhodná tím, že je obklopená pavučinou cárů oblaků a spoustou ohnivým plamenům podobných chocholů žhavého vodíku, unikajícího z centrálních oblastí galaxie.
Pavel Suchan Ostatní

Vzpomínkové setkání ČAS na počest J.Grygara

Národní knihovna České republiky a Česká astronomická společnostuspořádaly 21. dubna 2006 v Zrcadlové kapli Klementina v Praze Vzpomínkové setkání České astronomické společnosti na počest čestného předsedy Jiřího Grygara u příležitosti jeho 70. narozenin.
Veselý Jan Sluneční soustava

Kde hledat stopy života na Marsu?

mars_minerals.jpg
Na základě měření sondy Mars Express sestavil tým vedený profesorem Jean-Pierem Bibringem z IAS (Institut d'Astrophysique Spatiale) v Orsay globální mineralogickou mapu Marsu, z níž lze zároveň odvodit historii přítomnosti vody na Marsu. Vědci se zaměřili především na minerály, k jejichž vzniku je potřebná voda nebo v nichž je voda přímo vázaná. Považujeme-li přítomnost vody za nezbytnou podmínku pro život, je mineralogická mapa zároveň návodem, na kterých místech Marsu hledat případné stopy života.
Veselý Jan Sluneční soustava

Největší kaňon ve sluneční soustavě

VM_HPHK_kino.jpg
Kaňon Valles Marineris je téměř tak hluboký, jako je Mt. Everest vysoký. Široký je místy stovky kilometrů. Nenajdete jej však na Zemi. Táhne se v délce 4000 km přes pětinu obvodu Marsu. Od 22. dubna letošního roku si na Zemi, konkrétně na hvězdárně v Hradci Králové, můžete prohlédnout alespoň model Valles Marineris v měřítku 1:910 000. Není to jediný model Valles Marineris na Zemi, dle dostupných informací je však největší a tudíž nejpodrobnější.
František Martinek Vzdálený vesmír

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.
František Martinek Vzdálený vesmír

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2006 a Speciál S1/2005 "Zákryt Slunce 3.10.2005"

Vyšly dva novéPovětroně.V čísle 1/2006 Miloš Boček dokončí Malého průvodce velkými objekty a završí tak svou vizuální přehlídku galaxií, kterou vykonalv minulých letech pomocí 40 cm Dobsonu.Petr Horálek a Martin Cholasta upozorňují na zajímavé nebeskéúkazy, zejména na jasnou kometu 73P/Schwassmann--Wachmann 3a dubnový meteorický roj Lyrid.Na závěr jsme zařadili recenzi knížky Vladimíra Mandlao stavu raketové techniky před 80 lety;napsal ji Karel Bejček.Jakožto "povinné" články zveřejňujeme i finanční a revizní zprávy Astronomické společnosti v Hradci Králové za rok 2005.
František Martinek Multimédia

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

PIA08068_modest.jpg
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.
Marek Česal Ostatní

ASUF V - Astronomický seminář učitelů fyziky

Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plni, Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat všechny učitele fyziky, přírodopisu a příbuzných oborů na pátý astronomický seminář učitelů fyziky. Seminář se koná opět v pátek odpoledne od 14:00 na Hvězdárně v Rokycanech, tentokráte 28. dubna 2006.

František Martinek Hvězdy

Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?

vega.jpg
Poprvé bylo uskutečněno pozorování bezprostředního okolí jiné hvězdy, než je Slunce. Přitom bylo zjištěno, že kolem Vegy v souhvězdí Lyry skutečně existuje prachový disk, který je tvořen nepatrnými prachovými zrníčky o teplotě 1300 °C, která vznikají vypařováním komet a vzájemnými srážkami asteroidů. Tento objev je dílem mezinárodního týmu, jehož součástí byli i astronomové Paris Observatory.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »