Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Hvězdy

Malé a chladné hvězdy mohou být klíčem k pochopení změn klimatu

V374Pegasi.jpg
Nová pozorování malé hvězdičky v souhvězdí Pegasa poskytla mj. nový pohled na Slunce a jeho možné vlivy na Zemi.

Mezinárodní tým astronomů, zahrnující rovněž pracovníky University of St Andrews, navrhl vysvětlení, jak hvězdy včetně našeho Slunce generují svá magnetická pole. Nová teorie může kromě toho pomoci vysvětlit, jak změny magnetického pole Slunce ovlivňují zemské klima.

František Martinek Vzdálený vesmír

Jak ukrást milión hvězd?

M12_1.jpg
Nedávná pozorování odhalila bouřlivou minulost kulové hvězdokupy M 12. Na základě pozorování pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO oznámil tým italských astronomů, že kulová hvězdokupa M 12 musela ztratit asi jeden milión málo hmotných hvězd při průchodech v blízkosti jádra naší Galaxie.
Tomáš Tržický Úkazy

Výrazné halové jevy na pražské obloze

Štefánikova hvězdárna a cirkumzenitální obloukV mrazivých ranních a dopoledních hodinách jsme měli dnes možnost v Praze i na dalších místech pozorovat jasné halové jevy - optické úkazy v atmosféře vznikající odrazem a lomem slunečních paprsků v drobných ledových krystalech vznášejících se v atmosféře.
Dnešnímu úkazu dominovala po stranách Slunce výrazná parhelia a vysoko na obloze nádherně duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk. Úvodní snímek byl pořízen u Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.
František Martinek Kosmonautika

FALCON - americký hypersonický bombardér

Falcon.jpg
V USA byly zahájeny práce na vývoji hypersonického bombardéru dlouhého doletu, který bude schopen vyvinout rychlost až 20krát převyšující rychlost zvuku (20 Mach). Na své palubě bude schopen nést bombu o hmotnosti 5,5 tuny. Svým tvarem poněkud připomíná například dřívější projekty TAV či NASP (X-30) z konce 80. let minulého století, o nichž se předpokládalo, že budou využívány například pro mezikontinentální dopravu nákladu a osob (Orient Express) či po úpravě pro lety do kosmického prostoru.
František Martinek Hvězdy

Většina hvězd v naší Galaxii jsou hvězdy-samotářky

red_dwarf.jpg
Mezi astronomy je rozšířený názor, že většina hvězd v naší Galaxii je soustředěna ve vícenásobných hvězdných soustavách, tj. ve dvojhvězdách či trojhvězdách, kde jednotlivé složky soustavy obíhají kolem společného těžiště. Tato představa je však zřejmě chybná. Podle nové studie, kterou vypracoval Charles J. Lada (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics - CfA) je zřejmé, že většina hvězd v naší Galaxii jsou osamocené hvězdy. A protože planety nepochybně vznikají mnohem snadněji kolem osamělých hvězd, lze z předcházejícího závěru usuzovat, že tak mohlo ve vesmíru vzniknout mnohem více planet, než se doposud předpokládalo.
František Martinek Hvězdy

Další dva hvězdní "exulanti" opouštějí naši Galaxii

outcast.jpg
Tým astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics objevil pomocí dalekohledu MMT arizonské observatoře dvě hvězdy, které byly "vyhoštěny" z naší Galaxie. Tyto hvězdy se řítí vesmírem rychlostí převyšující 2 milióny km/h. Díky tomu se již nikdy nemohou vrátit zpět. Čeká je tak osud vesmírných "bludných Holanďanů", dokud se nesetkají s nějakou jinou galaxií.
Karel Halíř Úkazy

TP 80: Obloze nyní vévodí planeta ozdobená prstencem - Saturn

Bezoblačná noční zimní obloha láká každoročně zájemce o astronomii, kteří se nezaleknou teplot hluboko pod bodem mrazu, jež jsou v tomto ročním období s jasným nebem neodlučně spojeny, k pohledům na záplavu jasných jiskřivých hvězd. V letošním roce je ale zimní nebe doplněno ještě další čtveřicí objektů - čtyřmi jasnými planetami. Večerům vládne načervenalý Mars, nad ránem se stále časněji na východě objevuje nepřehlédnutelný Jupiter a za ranního svítání i planeta Venuše. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 80 z 26. ledna 2006.

František Martinek Hvězdy

Dva objevené cirkumstelární disky jsou obrazem Kuiperova pásu

HD_disky.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozoroval 22 blízkých hvězd. Z pozorování vyplynulo, že kolem dvou z nich existují poměrně jasné disky, obsahující prach a drobná tělesa. Oba disky vypadají jako ekvivalenty známého Kuiperova pásu kolem Slunce, což je jakýsi prstenec za drahou planety Neptun, složený z ledových těles, který je zdrojem krátkoperiodických komet. V současné době je známo přibližně 920 těles v oblasti Kuiperova pásu.
Milan Halousek Kosmonautika

TP 79: Dvacet roků od havárie raketoplánu Challenger

Před dvaceti roky, 28. ledna 1986, explodoval 73 sekund po startu z floridského Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral americký raketoplán Challenger. Všech sedm astronautů na jeho palubě zahynulo...

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »