Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Ostatní

Edwin Hubble - 115 výročí narození

hubble_115.jpg
V sobotu 20. listopadu uplyne přesně 115 let co se narodil Edwin Powell Hubble, jeden z nejvýznamnějších moderních astronomů, vědec jehož jméno nese i nejslavnější kosmický dalekohled. Ten nám stejně jako on pomáhá pochopit principy fungování vesmíru.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

jwst.jpg
Realizace projektu nového vesmírného teleskopu NASA - James Webb Space Telescope (JWST) - se posunula o významný krok kupředu. Společnost Northrop Grumman Corporation, která je hlavním dodavatelem NASA - Goddard Space Flight Center pro misi JWST a je smluvně odpovědná za návrh, vývoj i výrobu hlavní optické části dalekohledu, totiž otevřela nové výrobní zařízení v Cullmanu, kde se optická část dalekohledu bude vyrábět.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Odložený let X-43A - cíle bylo dosaženo

Z pondělka odložený let experimentálního letadla X-43A skončil úspěšně. Při letu za pomoci náporového proudového motoru bylo téměř dosaženo předpokládané hranice Mach 10, tedy desetinásobné rychlosti zvuku. Tato rychlost se mění s hustotou atmosféry. V letové hladině 33 kilometrů, kde pokus probíhal, pak činí přibližně 11.000 km/h.

Jiří Grygar Ostatní

Projekt Pierre Auger Observatory nabírá tempo

Malargue [Argentina; 11. 11. 2004].
Posílám jarní pozdravy z polního stanoviště v argentinské Žluté pampě [Pampa Amarilla] pod Andami na -35,5 stupni jižní šířky. Projekt Pierre Auger Observatory [PAO - studium kosmického záření o extrémně vysokých energiích > 1 EeV] vstoupil letos do rozhodující fáze. Z plánovaných 1600 pozemních detektorů [obřích plastových válcových sudů, z nich každý je naplněn 12 t velmi čistě vody] je do této chvíle v pampě na území o rozloze 3000 km2 rozmístěno přes 600 sudů a z toho 525 sudů již nepřetržitě ve dne i v noci sleduje záblesky Čerenkovova záření, jež vznikají ve vodě při průletu částic spršky sekundárního kosmického záření.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Start X-43A odložen

Třetí rychlostní pokus letounu X-43A byl pro drobné závady na přístrojového vybavení letounu odložen. Další let by měl být vykonán zítra. Za nejvýhodnější okamžik startu se pokládá doba mezi 2 - 4 p.m., PST, tedy okolo půlnoci našeho času 17. listopadu.

Tomáš Tržický Kosmonautika

První třídou k Saturnu a zpět

20041124saturn.jpg
Ve středu 24. listopadu 2004 od 18:30 pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti (PPČAS) na Štefánikově hvězdárně přednášku na aktuální téma "První třídou k Saturnu a  zpět". Připravil a hovoří Mgr. Martin Pauer. Přednáška je přístupná i veřejnosti, členové PP ČAS mají vstup zdarma.
František Martinek Ostatní

Hledáte vhodný vánoční dárek?

všechny planety hezky za sebou...
všechny planety hezky za sebou...
Nezadržitelně se blíží vánoce a s nimi i čas dárků. Marně hledáte v obchodech vhodné dárky pro své nejbližší? Přemýšlíte, čím je obdarovat? Věnujte jim knihu zabývající se astronomií či kosmonautikou! Možná si vyberete z nabídky internetového knihkupectví Hvězdárny Valašské Meziříčí. Najdete zde kosmonautickou literaturu, knihy s astronomickou tématikou, hvězdné mapy, plakáty, pohlednice, omalovánky pro děti apod., celkem 62 položek.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Závěrečná zkouška X-43A při Mach10

x43a_attach-b52_02_sm.jpg
Dnes se má uskutečnit zřejmě poslední zkouška letounu X-43A, při níž by mělo být ve výšce okolo 30 km dosaženo rychlosti Mach 10 (10.621 km/h nebo 3,2 km/s). Při minulém rekordním letu dosáhl letoun X-43A na několik sekund rychlosti Mach 6,83, neboli téměř sedminásobné rychlosti zvuku, přesně 7.435 km/h.
Tomáš Metelka Exoplanety

Astronomická záhada - mladá extrasolární planeta

Exoplaneta v představách malíře
Exoplaneta v představách malíře
V červnu letošního roku, výzkumní pracovníci univerzity v Rochesteru objevili potencionální extrasolární planetu, která obíhá okolo hvězdy tak mladé, že by vlastně nic takového v jejím okolí nemělo existovat. Alespoň ne podle stávajících teorií o vzniku planet. Další pozorování ale objev potvrdila. Určitě se jedná o planetu, která je navíc jen asi 100 tisíc let stará a nachází se v systému hvězdy jen 5x starší!
Tomáš Metelka Kosmonautika

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci a dostává se do míst, kde na ni už více působí přitažlivost Měsíce než přitažlivost Země. Doktor Bernard Foing, hlavní vědecký poradce Evropské kosmické agentury (ESA) to označil za symbolický mezník. V noci 15.listopadu zahájí SMART 1 delikátní manévr, který jej později navede na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jakmile totiž sondu zachytí měsíční gravitace, musí se zahájit opačný manévr než uskutečňovala doposud. K Měsíci sonda stoupala po obrovské spirále stále výš a výš nad zemský povrch tak, že zrychlovala. Nyní bude po podobné spirále sestupovat k povrchu Měsíce tím, že bude brzdit.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Pokles dráhy ISS

ISS_2.jpg
Silná magnetická bouře způsobila v uplynulých dnech výrazný pokles oběžné dráhy Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která se "propadla" o 7 km. Oznámil to mluvčí ruského střediska pro řízení kosmických letů u Moskvy Valerij Lyndin.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Sluneční plachetnice je připravena k letu

solas_ps_203long.jpg
Odpočítávání ke startu soukromé orbitální mise Cosmos 1, první řiditelné sluneční plachetnice, začalo.

Vypuštění této kosmické mise proběhne z ponořené ruské ponorky v Barentsově moři. Start se předpokládá už na 1.března 2005. Nosnou raketou bude ruská balistická střela vyřazená z vojenského použití a upravená na vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Phobos se vynořil ze tmy

sonda Mars Express, ze vzdálenosti 200 km
sonda Mars Express, ze vzdálenosti 200 km
Sonda Mars Express pořídila 22. srpna 2004 kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) zatím nejdetailnější snímek Marsova měsíce Phobos. Byl vyfotografován ze vzdálenosti asi 200 km. Vědci doufají, že objasní původ sítě rýh, které sahají na tomto měsíci od rovníku až k pólu.
Karel Mokrý Ostatní

nedostupnost serveru

Omlouváme se za nedostupnost serveru astro.cz v průběhu posledních dvou dnů. Problém způsobilo dočasné vyřazení domény astro.cz z top level domény .cz. Problém je již vyřešen.

František Martinek Sluneční soustava

Mimořádné změny počasí na planetě Uran

uranus_1.jpg
Pomocí největšího dalekohledu světa Keck s objektivem o průměru 10 m získali astronomové dosud nevídaný pohled na atmosféru planety Uran. Snímky jim umožnily nahlédnout do nejzáhadnější "kuchyně" počasí ve sluneční soustavě.

Dva týmy astronomů, jeden z Berkeley, druhý z Wisconsinu, použily Keckův dalekohled, vybavený adaptivní optikou k pořízení detailních snímků atmosféry Urana a jeho prstenců.

Tomáš Metelka Hvězdy

Blízká supernova možná ovlivnila vývoj lidstva

hf_mm_novaevolution_01.jpg
Hvězda, která explodovala před téměř třemi miliony let poblíž Země, mohla ovlivnit vývoj lidstva. Částice uvolněné výbuchem bombardovaly atmosféru Země dostatečně dlouho na to, aby došlo ke změně klimatu, která přinutila naše předky, aby se stěhovali a změnili jídelníček. Právě tomuto závěru směrují nové vědecké studie.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Titan stále záhadný

Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »