Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey končí aerobreaking

Kosmická sonda 2001 Mars Odyssey dostala z řídícího střediska příkaz, který ukončil operaci zvanou "aerobreaking", tedy brždění sondy v horních vrstvách atmosféry planety. Sonda na 244 sekund zažehla malé raketové motory, čímž změnila svoji rychlost o 20 m/s a zvýšila oběžnou dráhu o 85 kilometrů nad povrchem. Nyní obíhá kolem Rudé planety po dráze 201 - 500 km vysoké. Během několika následujících týdnů dojde k dalším úpravám této dráhy a výsledkem by měla být kruhová dráha 400 km nad povrchem, s oběžnou dobou dvě hodiny. Během více než dva měsíce trvající operace se sonda 332 krát zanořila do horní vrstvy atmosféry Marsu. Celkové snížení rychlosti odpovídá zážehu raketových motorů, při kterém by se spotřebovalo 200 kilogramů paliva. O tuto hmotnost lehčí sonda tak mohla být na svoji cestu vynesena lehčí raketou Delta 2, místo rakety větší a tím pádem dražší. V průběhu následujícího měsíce bude sonda připravována na zahájení vědeckých operací. K tomu by mělo dojít na konci února.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 11. ledna
PK
Karel Mokrý Ostatní

Astronomická korespondenční soutěž

Astronomická korespondenční soutěž vstoupila do dalšího ročníku.Přihlašovat se můžete do do února 2002.

Česká astronomická společnost a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně - odloučené pracoviště Hvězdárna ve Vyškově připravily pro žáky a studenty základních a středních škol ve věku 12 až 15 letAstronomickou korespondenční soutěž.

Vlastní akce probíhá korespondenční formou, jejímž vyvrcholením je Letní astronomické soustředění. Tohoto Letního astronomického soustředění se budou moci zúčastnit úspěšní řešitelé korespondenční soutěže, kteří budou vybráni na základě dosažených výsledků.
Karel Mokrý

Luděk Vašta Sluneční soustava

Kometa 96P/Machholz u Slunce a koronální ejekce

9. 1. 2002: Kometa 96P/Machholz u Slunce a koronární ejekce
Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) neustále sleduje našinejbližší hvězdu - Slunce. Účelem je sledování koróny, slunečního větru,vztahů mezi Sluncem a prostředím na Zemi. Jako vedlejší produkt však pomohlaobjevit desítky malých komet které prolétaly kolem. Na animaci (2,5 MB) vidíte přiblížení komety96P/ Machholzke Slunci. Nejčerstvější snímky jsouna stránce věnované projektu SOHO. V noci 8./9. ledna 2002 pak došlo kekoronární ejekci, takže na druhé animaci(1,2 MB) můžete sledovat nádhernékosmické divadlo.
Luděk Vašta Sluneční soustava

Těsné průlety planetek okolo Země

Dva těsné průlety planetek okolo Země jsme zaznamenali v nedávné době.Nejprve to bylo 16. prosince 2001 těleso s označením 1998 WT24, které se dostalo navzdálenost cca 1,8 mil. km. O jedenáct dnů později pak byla americkýmprojektem NEAT objevena planetka 2001 YB5 o průměru přibližně 300 m, kteráse dostala 7. ledna 2002 do vzdálenosti jen asi 820 tisíc km. Od roku 1937,kdy se k Zemi přiblížila kilometrová planetka Hermes (později ztracená a jižnikdy zatím znovu neobjevena), to byl nejtěsnější průlet tak velkého tělesa.Ostatní bližší průlety byly jen balvany o velikosti metrů či několikadesítek metrů.
A co v budoucnosti? V září 2004 se na cca 1,5 mil. km k Zemi přiblížíplanetka (4179) Toutatis. V srpnu 2027 objekt s označením 1999 AN10 minenaši planetu ve vzdálenosti asi 400 tisíc km. A 1. prosince 2140 se budememoci pokochat planetkou 2000 WO107 - vzdálenost 120 tisíc km od Země slibujei viditelnost cca půlkilometrového tělíska pouhýma očima, bez pomocidalekohledu. Díky rychlému přibližování její jasnost toho dne vzroste během16 hodin asi 70 tisíckrát. Ovšem je také možné, že se mezitím objeví nějakénové těleso, vždyť i o planetce 2001 YB5 jsme až do 27. prosince 2001 vůbecnevěděli.
Luděk Vašta Sluneční soustava

Kometa 96/P Machholz u Slunce

Kometa 96/P Machholz u Slunce
Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) neustále sleduje našinejbližší hvězdu - Slunce. Účelem je sledování koróny, slunečního větru,vztahů mezi Sluncem a prostředím na Zemi. Jako vedlejší produkt však pomohlaobjevit desítky malých komet které prolétaly kolem. Na animaci (2,5 MB) vidíte přiblížení komety 96/P Machholzke Slunci. Nejčerstvější snímky jsoupak na stránce věnované projektu SOHO.
Luděk Vašta Sluneční soustava

Těsné průlety planetek okolo Země

Dva těsné průlety planetek okolo Země jsme zaznamenali v nedávné době.Nejprve to bylo 16. prosince 2001 těleso s označením 1998 WT24, které se dostalo navzdálenost cca 1,8 mil. km. O jedenáct dnů později pak byla americkýmprojektem NEAT objevena planetka 2001 YB5 o průměru přibližně 300 m, kteráse dostala 7. ledna 2002 do vzdálenosti jen asi 820 tisíc km. Od roku 1937,kdy se k Zemi přiblížila kilometrová planetka Hermes (později ztracená a jižnikdy zatím znovu neobjevena), to byl nejtěsnější průlet tak velkého tělesa.Ostatní bližší průlety byly jen balvany o velikosti metrů či několikadesítek metrů.
A co v budoucnosti? V září 2004 se na cca 1,5 mil. km k Zemi přiblížíplanetka (4179) Toutatis. V srpnu 2027 objekt s označením 1999 AN10 minenaši planetu ve vzdálenosti asi 400 tisíc km. A 1. prosince 2140 se budememoci pokochat planetkou 2000 WO107 - vzdálenost 120 tisíc km od Země slibujei viditelnost cca půlkilometrového tělíska pouhýma očima, bez pomocidalekohledu. Díky rychlému přibližování její jasnost toho dne vzroste během16 hodin asi 70 tisíckrát. Ovšem je také možné, že se mezitím objeví nějakénové těleso, vždyť i o planetce 2001 YB5 jsme až do 27. prosince 2001 vůbecnevěděli.
redakce II Sluneční soustava

Dva těsné průlety

Dva těsné průlety planetek okolo Země jsme zaznamenali v nedávné době. Nejprve to bylo 16. prosince 2001 těleso s označením 1998 WT24, které se dostalo na vzdálenost cca 1,8 mil. km. O jedenáct dnů později pak byla americkýmprojektem NEAT objevena planetka 2001 YB5 o průměru přibližně 300 m, která se dostala 7. ledna 2002 do vzdálenosti jen asi 820 tisíc km. Od roku 1937,kdy se k Zemi přiblížila kilometrová planetka Hermes (později ztracená a již nikdy zatím znovu neobjevena), to byl nejtěsnější průlet tak velkého tělesa. Ostatní bližší průlety byly jen balvany o velikosti metrů či několika desítek metrů.
Miroslav Brož Ostatní

Povětroň 1/2002

7.1.2002: Povětroň 1/2002.Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 1/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Z jeho obsahu je vidět, že tentokrát se zaměřuje na proměnné hvězdy:Martin Navrátil píše o zákrytové dvojhvězdě ES UMa,Pavel Marek a Ondra Pejcha o pulzujících hvězdách typu W Virginis,Honza Skalický referuje o brněnské proměnářské konferenci,která se konala na začátku listopadu 2001, a k tomu je přiřazeni příspěvek o modelování EQ Tauri.

Martin Lehký přináší zprávu z oboru meziplanetární hmotyo těsném průletu planetky 1998 WT24 kolem Země.Spolu s Martinem Navrátilem pak popsali pozorovánímeteorického roje Leonid.

Druhými díly pokračují seriály 10 otázek a odpovědí a Daleké rozhledy.Nově zařazujeme rubriku Dění na obloze, v níž najdete přehlednoumapku oblohy a stručné tipy na úkazy viditelné v následujícím měsíci.Martin Cholasta upozorňuje na knihu o Tychonovi Brahe.

Tištěnou verzi časopisu Povětroň je možné předplatit za 35,- Kč(za jedno číslo). Elektronická verze (ve formátech PDF, PostScripta HTML) je k dispozici zdarma. Vše naleznete na domovské stránce časopisu:
http://www.astrohk.cz/ashk/povetron/
Miroslav Brož

Pavel Koten Ostatní

Umělá hvězda nad Mauna Kea

Obří Keckovy dalekohledy na hoře Mauna Kea na Havajských ostrovech jsou vybaveny adaptivní optikou, která koriguje rozmazané obrazy hvězd a dalších objektů způsobené průchodem záření neklidnou atmosférou. Systém sleduje pomocí kamery obraz relativně jasné hvězdy, který vyhodnocuje počítač. Ten 670 krát za sekundu dává příkazy 349 přítlačným bodům, aby měnily tvar tenkého 15cm zrcadla zařazeného do optické soustavy dalekohledu. Změny jsou řádově v mikrometrech, ale to už je dostatečné na to, aby byl obraz korigován. Použitelné jasné hvězdy se bohužel vyskytují pouze na 1% celé oblohy a tak si astronomové vyrobili svoji vlastní umělou hvězdu. Laserový paprsek vyzářený na vlnové délce 589 nm s výkonem 20 W vybudí ve výškách kolem 95 km nad zemí k záření sodíkové atomy v oblasti o průměru kolem jednoho metru. Tato umělá hvězda má sice pouze 9,5 magnitudu, je tedy 25 krát slabší než nejslabší hvězdy pozorovatelné pouhým okem, ale už je dostatečně jasná na to, aby ji systém adaptivní optiky zachytil. Dalekohled Keck II nyní může využívat adaptivní optiku kdykoliv, bez ohledu na kterou část oblohy je zrovna zaměřen. S použitím adaptivní optiky dosahuje dalekohled v infračerveném oboru spektra 4 krát lepšího rozlišení než Hubble Space Telescope na oběžné dráze.
Zdroj: Keck Observatory News Release ze dne 4. ledna
PK
Pavel Koten Vzdálený vesmír

"Normální" hmoty je ve vesmíru málo

Dnes již vyřazený 42,7m radioteleskop observatoře Green Bank posloužil v uplynulých dvou desetiletích astronomům ke sledování zastoupení vzácného izotopu He-3 ve vesmíru. Jádro He-3 obsahuje dva protony, ale pouze jeden neutron. Tento prvek vznikl krátce po Big Bangu společně s dalšími primitivními elementy. Hledání hélia 3 začalo v roce 1978, tedy v době, kdy se astronomové domnívali, že vzniká i při jaderných reakcích ve hvězdách podobných Slunci. První výsledky ale naznačovaly, že zastoupení prvku je menší než by mělo být podle teorie. V průběhu dvou desetiletí se postupně ukázalo, že zastoupení hélia 3 je zároveň konstantní bez ohledu na to, ve které části Galaxie bylo hledáno. Současné měření výskytu vodíku umožnilo zjistit relativní zastoupení He-3. Výsledky výzkumu znamenají tedy, že je jednak nutno změnit současný náhled na vnitřní procesy hvězd typu Slunce a jednak, že v současné době detekované množství hélia 3 je totožné se zastoupením původního prvku vzniklého po Velkém třesku. Na základě relativního zastoupení He-3 bylo následně spočteno množství "normální" či baryonové hmoty vzniklé na počátku vesmíru. Stejně jako i jiné výzkumy, i tento dochází k závěru, že množství této hmoty ve vesmíru odpovídá jen zlomku toho, kolik by jí mělo ve vesmíru být podle pozorovaných gravitačních efektů. Hledání probíhalo na frekvenci 8.665 GHz (3.46 cm), na které přirozeně září ionizované He-3.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory News Release ze dne 3. ledna
PK
Pavel Koten Kosmonautika

Šest letů raketoplánů v roce 2002

Šestici letů mají pro letošní rok naplánovány americké raketoplány Columbia, Endeavour a Atlantis, zatímco Discovery zůstane po celý rok na Zemi a podrobí se důkladné údržbě a kontrole. Raketoplán Columbia, který je vůbec nejstarším z celé flotily, se naopak vrací do služby po delší přestávce věnované jeho modernizaci. Po Atlantis je to druhý z raketoplánů, který je vybaven "skleněným" kokpitem, sestávajícím z 11 barevných obrazovek. Právě Columbia odstartuje nový rok v únoru, kdy se vydá k Hubble Space Telescope. Bude to poprvé po více než dvou letech, kdy cílem raketoplánu nebude kosmická stanice ISS. Cílem čtvrté servisní výpravy ke slavnému dalekohledu bude instalace nové kamery, nových slunečních panelů, nové energetické jednotky a pokus o znovuoživení existujícího infračerveného přístroje. Celkem pět výstupů do volného prostoru bude věnováno splnění těchto úkolů, které by měly opět prodloužit životnost tohoto unikátního astronomického zařízení. Rok 2002 by měl vůbec být bohatý na kosmické procházky. Celkem by se mělo uskutečnit 15 výstupů do volného prostoru z palub raketoplánů a dalších sedm z paluby ISS. Na kosmickou stanici bude v průběhu čtyř letů dopraveno dalších 50 tun součástí a také řada nových experimentů. Ke kosmické stanici se dvakrát vydají Atlantis a Endeavour a kromě již zmíněného nákladu sem dopraví i pátou a šestou stálou posádku. Na polovinu roku je plánován další let Columbie, který nezamíří ke stanici. Bude se jednat o vědeckou výpravu věnovanou výzkumu mikrogravitace. Na palubě raketoplánu bude dvojitý vědecký modul Spacehab se 32 experimenty.
Zdroj: NASA Press release ze dne 31. prosince
PK
Pavel Koten Ostatní

PF 2002

Hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a úspěchů v novém roce čtenářům Astronomických novinek!
PK
Pavel Suchan Světelné znečištění

Sněmovna schválila Zákon o ochraně ovzduší

19.12.2001 schválila Poslanecká sněmovna Zákon o ochraně ovzduší.V tomto zákoně je vedle jiných druhů znečištění zahrnuto i světelné znečištění. Hned v paragrafu 1, odst. 1 se říká, že tento zákon stanoví pod písmenem d) opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší. Světelné znečištění se tak dostalo do zákona v právním řádu České republiky. Naše země není ani první, ale zdaleka ani poslední zemí, která přijala zákonnou normu omezující svícení do horního poloprostoru. Zákon, který schválila Poslanecká sněmovna, musí ještě projednat Senát a podepsat president republiky. Platnost zákona se předpokládá od 1.7.2002. Světelné znečištění bude podrobně řešeno vyhláškou vlády České republiky, která je rovněž připravena. Zákon stanoví pokuty za porušení zákona v oblasti světelného znečištění od 500 do 150 000 Kč. Smyslem zákonného opatření ale není obohatit pokladnu, ale zachovat hvězdnou oblohu nad námi i dalším generacím a zároveň zajistit zastavení světelné spirály (větší světlo na ulici potřebuje ještě větší světlo na osvětlení kostela ) a tím přispět k výrazným energetickým úsporám. Ne bezvýznamnou nápravou bude i zvýšení bezpečnosti na místech, kde dosud svítí světla lidem přímo do očí prostě jen proto, že nikoho nenapadlo, že by měla svítit dolů a nikoliv vodorovně či nahoru. Světlo, které nám má dobře svítit na cestu, nemáme vidět. Těšme se tedy, že se budeme moci v noci bezpečně pohybovat po dobře osvětlených chodnících a silnicích, aniž bychom ztratili možnost pozorovat nebe nad námi. A za peníze za ušetřenou energii si přece můžeme koupit dalekohled
Pavel Suchan
Miroslav Brož Ostatní

CD Astronomie

CD /Astronomieje soubor více než tisíce obrázků s astronomickou tematikou,doplněných českým odborným komentářem. CD-ROM vydalaHvězdárna a planetárium Hradec Králové,příspěvky se na vydání podíleli i členovéAstronomické společnosti v Hradci Králové.

První verze byla uvolněna již v prvním čtvrtletí roku 2000. Základnípodoba sice zůstává stále zachována (tj. bílé písmo na tmavě zeleném pozadí,čtyři hlavní kapitoly), ale došlo ke značnému zpřehlednění a vylepšenígrafické stránky. Především jsme však doplnili velké množství nových příspěvkůi jednotlivých obrázků - z poslední doby jmenujme například: kompletnísoubor obrázků z Hubblova teleskopu uveřejněných během roku 2001;dokumentaci výzkumu planetky (433) Eros sondou NEAR Shoemaker;astrofyzikální přednášky o galaxiích, o prstencích velkých planeta další.

Více

Miroslav Brož

Pavel Koten Kosmonautika

Stovka startů Delty II

Při jubilejním stém startu vynesla raketa Delta II na oběžnou dráhu dvě vědecké družice. Raketa odstartovala z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii v pátek v 16:07 našeho času, aby 55 minut poté uvolnila na požadovanou oběžnou dráhu družici Jason-1. Dvě hodiny a pět minut po startu se na vlastní oběžnou dráhu dostala i druhá družice TIMED. Jason-1 je společným francouzsko-americkým projektem určeným k dlouhodobému monitorování světového oceánu a jeho vlivu na klimatické změny. Družice naváže na činnost francouzské, dnes už stárnoucí družice TOPEX/Poseidon, která tuto činnost provádí už devět let. Nová družice se bude pohybovat po stejné dráze jen o 60 sekund napřed. Po dobu devíti měsíců budou společně sledovat stejné oblasti, aby bylo možné data z Jason-1 kalibrovat a byla zachována kontinuita dat. Zatímco TOPEX měří hladinu oceánu s přesností 5 cm, Jason by měl být dvakrát přesnější. Družice TIMED je naopak určena pro studium nejvrchnějších vrstev zemské atmosféry, které jsou nedostupné pro letadla a balóny, protože jsou příliš vysoko a pro družice jsou zase příliš nízko. Jedná se o výšky od 100 do 180 km nad Zemí. Díky pokroku v technologiích dálkového průzkumu bude schopna nová družice studovat jevy v těchto výškách z dráhy ležící 620 km nad zemským povrchem. Ze stovky startů rakety Delta II bylo celých 98 úspěšných. První se uskutečnil v roce 1989.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 7. prosince
PK
Pavel Suchan Sluneční soustava

Země se potká s planetkou 1998 WT24

Kosmické rande - Země se potká s planetkou.
V polovině prosince se k Zemi přiblíží planetka 1998 WT24 o velikostipřibližně 1 km, která byla objevena v rámci projektu LINEAR v závěrulistopadu 1998. K největšímu přiblížení dojde 16. prosince 2001 v ranníchhodinách, kdy vzdálenost planetky od nás bude pouhých 1,8 milionu km. To jejen asi pětkrát dál, než je vzdálenost Měsíce od Země. V té době buderychlost jejího pohybu po obloze asi 1 stupeň za hodinu a planetka se budepohybovat souhvězdím Persea. Podrobnosti a mapka jsou vtiskovém prohlášení ČAS č.33.
Pavel Koten Kosmonautika

Střídání stráží na ISS

Pobyt současné stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) se pomalu blíží ke konci. Frank Culbertson, Vladimír Děžurov a Michail Tjurin budou po 126 dnech na palubě vystřídáni trojicí Jurij Onufrienko, Daniel Bursch a Carl Walz. Ti jsou v současné době na cestě ke kosmické stanici. Raketoplán Endeavour, který je veze, totiž odstartoval v noci ze středy na čtvrtek (5./6.) po několika odkladech způsobených problémy na ISS a poté špatným počasí na Floridě. Ke spojení obou těles by mělo dojít v noci z pátka na sobotu. Posádku raketoplánu dále tvoří jeho velitel Dominic Gorie, pilot Mark Kelly a letový inženýři Daniel Tani a Linda Godwin. Raketoplán dopraví i několik tun vybavení a zásob, například čerstvé jídlo, oděvy a také pětioktávové elektronické piáno. Astronaut Walz slíbil občasné koncerty z vesmíru. Na palubě jsou dále symbolické suvenýry, které budou po návratu věnovány pozůstalým obětí teroristických útoků 11. září. Jedná se o šest tisíc amerických vlaječek o rozměrech 10 x 15 cm. Dále je přibalena velká americká vlajka, která byla nalezena v troskách WTC, vlajka námořní pěchoty nalezená v Pentagonu a další vlajka z Pensylvánie, která v inkriminované době vlála, a hasičské i policejní symboly vzpomínající příslušníky těchto sborů, kteří zahynuli při záchranných pracích ve zřícených budovách. Start raketoplánu se uskutečnil za velmi přísných bezpečnostních opatření. Ve vzduchu byly například stíhačky, které nepustily žádné jiné letadlo do okruhu téměř 60 km od kosmodromu. Uzavření přístupových cest způsobilo výrazné snížení počtu diváků startu.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 5. prosince
PK


8. vesmírný týden 2021

8. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 2. do 28. 2. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer je dobře vidět pouze Mars. Venuše je nyní vidět alespoň v koronografu SOHO. Skvělý úspěch zaznamenala americká kosmonautika, když přistála úspěšně na Marsu už s pátým vozítkem v řadě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

zákryt hviezdy Mesiacom

zákryt hviezdy SAO78596 6.5mag Mesiacom

Další informace »