Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

Bulletin o pilotované kosmonautice KOSMOS-NEWS č.69 (říjen 2005)

kn69-Olsen-vino.jpg
Z Obsahu:
  • Druhý čínský pilotovaný orbitální let (podle MEK)
  • Roy Bridges opouští NASA (Tomáš Přibyl)
  • Třetí turista: Sojuz TMA-7 (podle MEK)
  • Vinař - astronaut dělal svému vínu kosmickou reklamu (iDNES)
  • Návštěva Peenemunde a 21.kosmických dnů (Michal Polák)
  • Boris Volynov: Muž, který se podíval smrti do tváře (Milan Halousek)
  • Konstantin Kozejev se nevejde do skafandru ... (Tomáš Přibyl)
  • Česko našlo kosmonauty (DTA Domino)
  • Gennadij Sarafanov odešel navždy (Tomáš Přibyl)
  • Malajzijci si SMS-kou zvolí kosmonauta (BBC News)
  • Američtí botanici šlechtí flóru pro první kosmickou zahradu (Agronavigator.cz)
  • Na Mars pomocí plasmového paprsku (iHNed)

... a další články na http://kosmos-news.kosmo.cz nebo v tištěném vydání KOSMOS-NEWS.

redakce Ostatní

Pomozte získat finance na Sluneční dalekohled pro obyvatele Plzně a okolí!

Hvězdárna a planetárium Plzeň soutěží se svým projektem na pořízeníSlunečního dalekohledu ve sponzorské soutěži Plzeňského Prazdroje Občanská volba. Veřejnost prostřednictvím veřejného hlasování rozhodne, který projekt vyhraje. Plzeň nemá funkční hvězdárnu ani planetárium. Může mít aspoň Sluneční dalekohled, pokud ji podpoříte v hlasování, a to zasláním SMS ve tvaru: HLA OVP E 5 na telefonní číslo 900 11 03, a to do 11. 11. 2005. Cena SMS je 3,- Kč (včetně DPH). Z jednoho telefonu může být zaslána pouze jediná SMS. Další informace ZDE.

Jakub Trčka Vzdálený vesmír

Nový důkaz o existenci supermasivní černé díry

1.jpg
Londýn, Velká Británie (Reuters) - Čínští vědci ve středu prohlásili, že nashromáždili důkazy ukazující na existenci supermasivní černé díry v centru naší Galaxie.

Zhi-Qiang Shen a výzkumníci v shanghaiské astronomické observatoři zachytili radiové vlny vyzařující právě z okraje záhadného objektu, známý též jako Sagittarius A, systémem deseti radiových teleskopů rozmístěných přes území Spojených států amerických.

Luděk Vašta Ostatní

Pravděpodobně objeven hrob Mikuláše Koperníka

kkgp.jpg
Autor heliocentrické teorie Mikuláš Koperník (1473-1543) byl pohřben ve fromborské katedrále u oltáře, o který se staral, jak bylo zvykem u kanovníku. Nebylo však známo, který oltář měl ve Fromborku na starosti.

Na obrázku je rekonstrukce tváře na základě nalezené lebky.

Jan Verfl Ostatní

Den s Astropisem - 2005

V sobotu 26. 11. pořádá v pražské Akademii věd Společnost Astropis další Den s Astropisem, den plný zajímavých přednášek našich předních odborníků v oblasti astronomie. Vstup je zdarma, avšak počet míst v sále je omezen, takže je nutná předchozí registrace. V tuto chvíli zbývá posledních několik desítek volných míst - více informaci a regiistrační formulář najdete na www.astropis.cz.
František Martinek Kosmonautika

Kosmonautický seminář ve Valmezu

HVM_seminar.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí se v rámci své činnosti věnuje nejen popularizaci astronomie, ale také propagaci kosmonautiky a raketové techniky. Poslední listopadový víkend je pravidelně věnován semináři, který pořádá hvězdárna ve Valmezu jako jediná v České republice již více než 30 let. Seminář je v posledních letech realizován ve spolupráci s městem Valašské Meziříčí, s Valašskou astronomickou společností a s Kosmo Klubem. Ten letošní kosmonautický seminář se koná ve dnech 25. až 27. 11. 2005.

Podrobnější informace na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Hubble objevil nové měsíce Pluta

2005-19-h-pluto-moons-orbit.jpg
Dráhy měsíců Pluta
Tisková zpráva z 31.10.2005 přinesla překvapující informaceo planetě Pluto - devátá planeta sluneční soustavy má již tři měsíce. K měsíci Charon (objeven 1978) přibyly dva měsíce objevené pomocí HST. Pokud bude objev potvrzen, bude pravděpodobně možné poodkrýt původ a vývoj Pluta, obecněji objektů Kuiperova pásu se satelity. Kuiperův pás je rozhlehlá oblast za drahou Neptuna "obývaná" ledovými a kamennými tělesy.
redakce Ostatní

Vědecká kavárna s prof. Jim Al-Khalili

image001.jpg
Dovolujeme si vás pozvat na další ze série vědeckých kaváren pořádaných Britskou radou v České republice. Uskuteční se 8.11. od 18:00 v klubu Roxy (prostor NoD), Dlouhá 33, Praha 1. Tentokrát bude přednášet Prof. Jim Al-Khalili, který působí na univerzitě v Surrey jako profesor fyziky a zároveň profesor v oblasti popularizace vědy. Provede nás myšlenkami moderní fyziky založené na Einsteinově teorii relativity a na povaze prostoru a času se zaměřením na paradoxy cestování časem a na to, zda je to podle současných teorií fyziky skutečně možné. Prof. Al-Khalili je autorem mnoha publikací a knih, z nichž u nás byly přeloženy následující tituly: "Jádro cesta do srdce hmoty" a "Černé díry, červí díry a stroje času".

Moderátorem bude Dr. Michael Londesborough, účastníci kavárny se mohou zúčastnit slosování o ceny.

Pavel Příhoda Úkazy

Podívejte se na Mars na noční obloze

Mars nám koncem října a začátkem listopadu oplatí návštěvy kosmických sond, které k němu posíláme od Země. Tato červenavě zbarvená planeta se k nám přiblíží vždy po dvou letech. Letos k nám bude nejblíže 30. října, a to 69,4 milionu kilometrů. Po celou noc pak bude svítit 7. listopadu. Toho dne bude také Mars ze Země viditelný v opačném směru než Slunce, říkáme proto, že je Mars v opozici se Sluncem. Minulé přiblížení Marsu k Zemi bylo rekordně nejtěsnější za posledních 70 tisíc let! Ale my uprostřed Evropy si tuto Zemi podobnou planetu můžeme letos kupodivu vychutnat lépe. Bude totiž svítit vysoko na obloze - výš, než předloni.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 78 z 26. října 2005

František Martinek Sluneční soustava

Teplota jádra komety Tempel 1

Temperature_Tempel_1.jpg
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.
Veselý Jan Hvězdy

Hnědí trpaslíci mohou mít planety

ssc2005-21b_small.jpg
Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal možné zárodky budoucích planetárních soustav u hnědých trpaslíků. U pěti ze šesti zkoumaných objektů byly detekovány prachové shluky a krystaly, o nichž se předpokládá, že se dále spojují a lepí k sobě, a v budoucnosti se z nich mohou zformovat i planety. Podobným procesem vznikla sluneční soustava a zřejmě tak dodnes vznikají planetární soustavy okolo nově se rodících hvězd. V tomto případě však jde o protoplanetární disky obklopující tělesa, jež hvězdami nejsou.


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »