< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Hvězdy

Zrodila se nová dvojhvězda

binary_IRAS.jpg
Obrázek vlevo není nějaká abstraktní kresba. Jedná se o fotografii dvou nově zrozených hvězd, které se nacházejí v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti více než 5 000 světelných let od Země.

Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).

Pavel Suchan Ostatní

Noc vědců 2005

V pátek 23. září 2005 se napříč 25 zeměmi Evropy uskuteční Evropská noc vědců, kterou na tento den vyhlásila Evropská komise. Vedle Mezinárodního roku fyziky, který letos probíhá, je to další příležitost, kdy se věda dostává blíže veřejnosti. Cílem Noci vědců je mj. zpřístupnit i ta pracoviště, která jinak bývají pro veřejnost skryta. I když se Česká republika pyšní poměrně hustou a dostupnou sítí popularizačních hvězdáren, které své přístroje k pozorování oblohy nabízejí dnes a denně, zapojila se do Noci vědců asi dvacítka astronomických institucí, které připravily ve svém pátečním programu něco navíc. Např. Astronomický ústav AV ČR nabízí zcela mimořádnou příležitost - pozve návštěvníky observatoře v Ondřejově k největšímu českému dalekohledu o průměru 2 m a předvede jim přímo v kopuli tohoto dalekohledu reálné pozorování. Předpověď počasí přeje astronomické části Noci vědců, a tak určitě má smysl, abyste se podívali do přehledu hvězdáren a jejich programu.

František Martinek Kosmonautika

NASA: vracíme se na Měsíc

Navrat_na_Mesic.jpg
Ještě před ukončením příští dekády, v roce 2018, budou astronauti NASA opět pokračovat ve výzkumu povrchu Měsíce. Tentokrát se však nebude jednat pouze o několik krátkodobých pobytů na Měsíci, ale v plánu je výstavba stálé měsíční základny.
František Martinek Sluneční soustava

HST: nová mapa povrchu planety Pluto

Pluto_HST.jpg
Astronomové vypracovali novou barevnou mapu Pluta, nejvzdálenější planety Sluneční soustavy - jediné planety, která zatím nebyla zblízka zkoumána prostřednictvím kosmických sond. Mapa byla zhotovena na základě fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST).

Mapa, zahrnující celou severní a část jižní polokoule planety, zachycuje oblast pokrytou pravděpodobně metanovým ledem či jinovatkou, jasné skvrny na povrchu snad mohou být tvořeny zmrzlým oxidem uhelnatým.

František Martinek Kosmonautika

Japonská sonda Hayabusa se přiblížila k planetce Itokawa

Itokawa_0915.jpg
Japonská kosmická sonda Hayabusa (Sokol) průběžně posílá na Zemi stále podrobnější a detailnější fotografie planetky Itokawa. V současné době (15. 9. 2005) se sonda nachází ve vzdálenosti 20 km od povrchu planetky, s níž letí ve formaci po oběžné dráze kolem Slunce. Vzdálenost planetky od Země je nyní 318 195 800 km. Tvar planetky připomíná mimořádně velkou bramboru o rozměrech 548 x 312 x 276 m.
František Fárník Úkazy

TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

0808-5.jpg
I přesto, že v současné době se Slunce ve své jedenáctileté periodě nachází před minimem sluneční činnosti (má nastat v roce 2006) a lze na něm tedy pozorovat stále méně slunečních skvrn, již několik dní je na Slunci pozorovatelná obří sluneční skvrna. Má průměr přibližně 50 000 km (to odpovídá velikosti planety Neptun), je tedy téměř 4 x větší než naše Země. Skupina, ve které se tato velká sluneční skvrna nachází, vyšla 7.9.2005 a byla astronomy označena jako skupina č. 0808, měla ovšem z minulé otočky Slunce svého předchůdce - skupinu č. 0798.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 73 z 15. září 2005

František Martinek Sluneční soustava

Může Země přežít zánik Slunce?

GD_362.jpg
Planetární soustavy mohou existovat i kolem hvězd, které dospěly ke konci svého života, explodovaly a jejich nitro se smrštilo. Nová pozorování ukazují, že asteroidy a prachové disky, a snad dokonce i planety, mohou obíhat kolem bílých trpaslíků, tj. kolem hvězd, ve kterých vyhořelo nukleární palivo, které prošly fází červeného obra a jež pomalu chladnou.
František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí slaví 50 let své činnosti

HVM-02.jpg
Před 50 lety byla dokončena výstavba Hvězdárny Valašské Meziříčí, která byla koncem září 1955 zpřístupněna široké veřejnosti. Hlavním "stavitelem" hvězdárny byl Josef Doleček, který se stal jejím prvním ředitelem. Hvězdárna se věnuje především přednáškové a vzdělávací činnosti, propagaci úspěchů astronomie, kosmonautiky, raketové techniky, meteorologie a dalších přírodních věd. Od roku 1955 bylo uspořádáno 34 681 pořadů, které navštívilo 918 256 osob (stav k 31. 12. 2004).
Zdeněk Bardon Multimédia

M31 - Extrémní astrofotografie

M31_29-31082005_bar.jpg
Letošní léto bohužel nepřálo nejen koupání, ale i fotografování hvězdiček. Když už bylo jasno, tak svítil Měsíc a když nesvítil, tak pršelo. Poslední srpnový týden se počasí vydařilo, a tak jsem se rozhodl vyzkoušet dlouho připravovaný plán extrémní expozice. Chtěl jsem vyzkoušet, jak bude vypadat CCD snímek M31 v Adromedě po expozici několika hodin.
František Martinek Sluneční soustava

HST objevil zásoby vody na planetce Ceres

Ceres_HST.jpg
Pozorování planetky č. 1 Ceres - největší známé planetky v pásu asteroidů odhalila, že toto těleso může být "miniplanetou" a může obsahovat velké množství čistého vodního ledu pod povrchem.

Pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) také prokázala, že Ceres svými charakteristikami připomíná kamenné terestrické těleso, jako je naše Země. Tvar planetky Ceres je téměř kulový (podobně jako u Země), což může naznačovat, že planetka má diferencované nitro - tvoří ji vnitřní kamenné jádro a tenká kůra, pokrytá prachem.

František Martinek Sluneční soustava

Co na sebe prozradila kometa Tempel 1

Tempel-1_1.jpg
Když část kosmické sondy Deep Impact (tzv. impaktor) narazila 4. 7. 2005 v rámci "sebevražedné" mise do povrchu komety Tempel 1, uvolnilo se poměrně velké množství ingrediencí, které tvořily prvotní "polévku", ze které vznikala Sluneční soustava. Astronomové provedli analýzu dat, získaných sondou Deep Impact a astronomickou družicí Spitzer Space Telescope. Některé zajímavé informace přinášíme v následujícím článku.
1 …435 436 437 438 439 440 441 …545

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »