Kometa C/2005 A1 (LINEAR)
![]() |
![]() |

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Během prázdninových měsíců se odehrálo několik důležitých věcív astronomii a kosmonautice: sonda Deep Impact se(věrna svému pojmenování) úspěšně srazila s kometou Tempel 1a po dlouhé pauze odstartoval (a bezpečně přistál)raketoplán Discovery. O první události informuje Martin Lehkýa o druhé, v kontextu budoucího vývoje americké kosmonautiky,Karel Bejček.Martin Lehký ještě připojuje tři články o třech pěkných objevechv oboru meziplanetární hmoty: o trojplanetce,o transneptunickém tělesu větším než Plutoa o rozpadu komety.Pozvánka na populárně-vědeckou přednášku "Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může", kterou přednese Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, předseda Učené společnosti ČR.



![]() |
Při našem osobním setkání se kosmonaut Jurij Baturin mimo jiné rozhovořil o projektu zamýšlené ruské lodi Kliper. Vzhledem k tomu, že jsem měl po ruce diktafon, jeho bezesporu zajímavá slova jsem zaznamenal.

![]() |

Evropská kosmická agentura ESA rozhodla o realizaci dalšího projektu - vyslání pojízdné laboratoře na povrch Marsu, jejíž koncepce počítá mj. s využitím vrtné soupravy pro odběr vzorků horniny. Za několik let se k Marsu vydá kosmická sonda s jedním marsochodem a s vědeckou stanicí na palubě, které budou dopraveny na povrch Marsu.

Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.
![]() |

Předcházející mise zkoumaly Měsíc v širokém spektru vlnových délek elektromagnetického záření. Avšak v žádném případě nebylo dosaženo takového rozlišení, jakého je schopen HST při výzkumu Měsíce v oboru ultrafialového záření - předpokládá se získání fotografií, na nichž bude možno rozlišit oblasti o velikosti 50 m.

Přehled astronomických úkazů na 34. týden (22.8.-28.8.2005).


Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již