Astronomický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na přijetí správce Linuxových systémů. Jedná se především o správu nově instalovaného Clusteru - 32 procesorů (systém, software, poradenská činnost) a správu dalších PC.
Svůj první kosmický let jsem absolvoval v říjnu 1969 na palubě kosmické lodi Sojuz 6 společně s Georgijem Šoninem. Jednalo se o první skupinový let, kdy se na oběžné dráze kolem Země nacházely současně tři kosmické lodě Sojuz. Následující den po našem startu byl vypuštěn Sojuz 7. Na jeho palubě se nacházeli Anatolij Filupčenko, Vladislav Volkov a Viktor Gorbatko. Další den se na oběžnou dráhu dostala třetí kosmická loď - Sojuz 8 - s Vladimirem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem.
Slavnostní setkání k 110 výročí úmrtí astronoma Theodora Brorsena se koná pod záštitou čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara CSc. v sobotu 30. dubna 2005 v Žamberku.
Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2005 konají tradičně v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, a to v místnosti 206 od 17 hod. Po přednáškách následuje diskuze. Přednášky jsou bezplatně veřejně přístupné do vyčerpání kapacity sálu.
27. 4. - středa: Vesmírný program Apollo: otazníky, otazníky, otazníky aneb Pravda je tam venku
Více informací naleznete na stránkách www.sisyfos.cz
Přehled astronomických úkazů na 17. týden (25.4.-1.5.2005).
Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.
Na tradičním pražském Dni Země (v sobotu 23.dubna), který pořádá Sdružení Tereza, se letos poprvé objeví stanoviště České astronomické společnosti. Jeho názvem "Tma, lidé a hvězdy..." chceme upozornit na problematiku neustále se zvyšujícího světelného znečištění na naší planetě, které nevadí jenom astronomům, ale především poškozuje noční životní prostředí.
Přehled astronomických úkazů na 16. týden (18.4.-24.4.2005).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4