Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus


V pátek 8.dubna proběhlo v Americe a Pacifiku tzv. hybridní zatmění Slunce. Úplné zatmění mohlo být viděno pouze z moře. Ve státech Kolumbie, Venezuela, Kostarika a Panama mohli lidé spatřit prstencové zatmění. Částečné zatmění pak bylo viditelné ve velké části Jižní Ameriky, v Mexiku a jižních státech USA.
Na astro.cz běží mirror atlasu do sedmé magnitudy. Atlas využijete při hledání objektů s triedrem a menšími přístroji, případně jako první stupeň podrobných vyhledávacích mapek. Jednotlivé listy je možné stáhnout ve formátu pdf v barevné a černobílé verzi.
Stránky jsou v angličtině, pokud máte zájem spolupracovat na přeložení, ozvěte se na info@astro.cz
Astronomický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na přijetí správce Linuxových systémů. Jedná se především o správu nově instalovaného Clusteru - 32 procesorů (systém, software, poradenská činnost) a správu dalších PC.


Svůj první kosmický let jsem absolvoval v říjnu 1969 na palubě kosmické lodi Sojuz 6 společně s Georgijem Šoninem. Jednalo se o první skupinový let, kdy se na oběžné dráze kolem Země nacházely současně tři kosmické lodě Sojuz. Následující den po našem startu byl vypuštěn Sojuz 7. Na jeho palubě se nacházeli Anatolij Filupčenko, Vladislav Volkov a Viktor Gorbatko. Další den se na oběžnou dráhu dostala třetí kosmická loď - Sojuz 8 - s Vladimirem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem.
Slavnostní setkání k 110 výročí úmrtí astronoma Theodora Brorsena se koná pod záštitou čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara CSc. v sobotu 30. dubna 2005 v Žamberku.

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2005 konají tradičně v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, a to v místnosti 206 od 17 hod. Po přednáškách následuje diskuze. Přednášky jsou bezplatně veřejně přístupné do vyčerpání kapacity sálu.
27. 4. - středa: Vesmírný program Apollo: otazníky, otazníky, otazníky aneb Pravda je tam venku
Více informací naleznete na stránkách www.sisyfos.cz
Přehled astronomických úkazů na 17. týden (25.4.-1.5.2005).





Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.



Na tradičním pražském Dni Země (v sobotu 23.dubna), který pořádá Sdružení Tereza, se letos poprvé objeví stanoviště České astronomické společnosti. Jeho názvem "Tma, lidé a hvězdy..." chceme upozornit na problematiku neustále se zvyšujícího světelného znečištění na naší planetě, které nevadí jenom astronomům, ale především poškozuje noční životní prostředí.
Přehled astronomických úkazů na 16. týden (18.4.-24.4.2005).

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.