Články

27.06.2005 11:24 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 26. týdnu (27.6. - 3.7. 2005)

Přehled astronomických úkazů na 26. týden (27.6 - 3.7.2005).

27.06.2005 11:23 František Martinek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

Mluvící počítač HAL 9000 z vědecko-fantastického románu "2001: Vesmírná Odyssea" se stále více blíží ke své skutečné realitě. NASA nyní připravuje zkoušky počítačového systému, který bude schopen rozpoznat hlasové povely a ulehčí tak práci kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

27.06.2005 08:59 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Zrychlování expanze vesmíru - chyba Einsteinovy relativity nebo temná hmota?

Kosmologové z Princetonské univerzity (New Jersey, USA) zveřejnili novou teorii, která by mohla vysvětlit zrychlování expanze vesmíru. Navrhovaná metoda bude schopna určit, jestli za zrychlení může zatím neznámá forma temné energie ve vesmíru, nebo jestli Einsteinova teorie obecné relativity neplatí ve velmi velkých měřítcích vesmíru.

23.06.2005 17:50 František Martinek Exoplanety

Hvězda Fomalhaut: prachový prstenec, možná i planeta

Detailní fotografie, pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), poskytují zatím nejpádnější důkazy existence doposud neznámé a neviditelné planety, která gravitačně ovlivňuje vzhled prachového prstence kolem blízké hvězdy Fomalhaut (HD 216956).

23.06.2005 14:45 Pavel Suchan Úkazy

TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

Hned poté, co Slunce vstoupilo 21. června v 8 hodin 45 minut a 33 sekund středoevropského letního času do znamení Raka, nastal tak letní slunovrat a začalo astronomické léto, na letní obloze se pro nás už chystá hezké nebeské divadlo - seskupení tří planet.

Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. Když si počkáme do druhé poloviny noci na východ Marsu, spatříme tak v těchto nocích všech pět planet Sluneční soustavy pozorovatelných očima.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 70 ze dne 23. června 2005.

22.06.2005 13:06 Tomáš Tržický Úkazy

Noční svítící oblaky (2/2)

Noční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. Druhý díl článku se zabývá historií a vývojem zkoumání nočních svítících oblaků a přináší aktuální letošní snímek z pozorování v noci z 19. na 20. června od Jiřího Voříška z Chomutova.

22.06.2005 08:41 Ivo Míček Kosmonautika

Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!

Jsou to paradoxy (nemyslím jen ty historické a technické) - čekal bych poněkud více fantazie u dnešních tvůrců družice "Cosmos 1" pokud jde o název, zvláště když jde o první sluneční plachetnici.

21.06.2005 10:41 František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.

20.06.2005 21:10 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 25. týdnu (20. - 26. června 2005)

Přehled astronomických úkazů na 25. týden (20.6 - 26.6.2005).

20.06.2005 10:23 František Martinek Sluneční soustava

Zajímavé kudrlinky v prstenci F planety Saturn

Jeden z tzv. pastýřských měsíců - Pandora - je zachycen na této fotografii v blízkosti úzkého prstence F. Gravitační působení měsíce o průměru 84 km pomáhá udržet prstenec pohromadě. Prstenec F se nachází ve vzdálenosti 140 210 km od středu planety a jeho šířka je proměnná v rozmezí od 30 do 500 km.

19.06.2005 21:26 Pavel Suchan Ostatní

2. ročník Astronomické olympiády - finále

2. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále a exkurzí na Astronomický ústav AV ČR. V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskutečnilo finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.

17.06.2005 17:31 Pavel Příhoda Ostatní

TP 69: 21. Června nastane letní slunovrat

21. června 2005 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit už při snídani, v 8 hodin 45 minut 33 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V úterý 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 69 ze 17. června 2005

17.06.2005 10:55 Tomáš Tržický Úkazy

Noční svítící oblaky (1/2)

Noční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v zemské atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. První díl článku o těchto oblacích přibližuje okolnosti jejich prvních pozorování, podmínky viditelnosti a souhrn pozorování z České republiky.

16.06.2005 15:53 František Martinek Sluneční soustava

Coprates Chasma na fotografiích ze sondy Mars Express

Tato fotografie, kterou pořídila evropská kosmická sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera), zachycuje oblast Coprates Chasma, velké údolí v kaňonu Valles Marineris. Snímek byl pořízen na 449. oběhu sondy kolem Marsu a jeho rozlišení na originální fotografii dosahuje přibližně 48 m/pixel.

14.06.2005 11:37 František Martinek Exoplanety

Objevena exoplaneta se sedminásobnou hmotností Země

Skupina amerických astronomů ohlásila objev doposud nejmenší planety mimo naši sluneční soustavu. Byl tak učiněn velký krok na cestě k objevu exoplanet podobných Zemi. Nová exoplaneta má hmotnost v rozmezí 5,9 až 7,5 hmotnosti Země a její průměr se rovná zhruba dvojnásobku průměru Země. Astronomové předpokládají, že se jedná o tzv. terestrickou planetu, tj. planetu zemského typu s pevným povrchem.

13.06.2005 18:44 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 24. týdnu (13. - 19. června 2005)

Přehled astronomických úkazů na 24. týden (13.6.-19.6.2005).

13.06.2005 18:35 Luboš Brát Hvězdy

Nova Aql 2005

Dne 10.6. 2005 oznámil Grzegorz Pojmanski, Warsaw University Astronomical Observatory (vsnet-alert 8440) z projektu ASAS (The All Sky Automated Survey), že byl detekován nový objekt - nova nebo trpasličí nova o jasnosti 11mag. Objekt se nadále zjasňoval

13.06.2005 11:01 František Martinek Kosmonautika

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.

10.06.2005 14:22 Veselý Jan Hvězdy

Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal světelnou ozvěnu hvězdy, jež byla považována za mrtvou

Zdá se, že pozůstatek po hvězdě, jež před 325 až 350 lety vybuchla jako supernova, zdaleka neodpočívá v klidu. Pozoruhodné je, že samotný výbuch supernovy nikdo nezaznamenal, ačkoli mělo jít o očima viditelnou událost. Objekt navíc leží ve známém souhvězdí Kasiopeja, kde by jakákoli změna měla být astronomům nápadná. Zbytek po supernově byl až ve dvacátém století odhalen jako první rádiový zdroj mimo sluneční soustavu. Na nízkých frekvencích je to s výjimkou Slunce dokonce nejintenzivnější rádiový zdroj na obloze. Nese označení Cassiopeia A (Cas A). Objekt vzdálený 8000 světelných roků je současně zdrojem rentgenového záření. Obálka hvězdy odmrštěná při výbuchu supernovy se stále rozpíná rychlostí okolo 6000 km/s, ale neutronová hvězda - stlačené degenerované jádro bývalé hvězdy - byla považována za neaktivní. Při kontrole testovacích snímků získaných Spitzerovým teleskopem však astronomové užasli.

10.06.2005 13:35 František Martinek Sluneční soustava

Sopky na Titanu mohou vyvrhovat metan

Skupina amerických a evropských vědců oznámila, že na měsíci Titan mohou existovat sopky, které vyvrhují do jeho atmosféry metan. Vyplývá to z pozorování, která provedla americká sonda Cassini a evropský průzkumný modul Huygens, který počátkem roku přistál na povrchu Titanu.

Vyhledávání v článcích