Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Třináctý ročník zahajuje Miloš Boček přehlídkou galaxiíve Velké medvědici, jak je osobně spatřil 40 cm "společenským" Dobsonem.Příště bude ostatně pokračovat dalšími cirkumpolárními souhvězdími.Vícero článků je věnováno teorii a praxi astronomické fotografie:otiskujeme návod na skládání snímků, který vám může pomociv získání pěkných snímků hvězdné oblohy digitálním fotoaparátem,Petr Soukeník pak píše o nebezpečích číhajících na fotografy v ziměa o naší výpravě na Šerlich.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jak vysoký je Mount Everest?

Mount_Everest.jpg
Čínská média v loňském roce oznámila, že každoročně na jejich území mizí až 7% ledovců, včetně ledovce na Mount Everestu. Vedoucí pracovník pro výzkum ledovců Yan Tandong se domnívá, že při současném vývoji globálního oteplování zmizí do roku 2050 až 64% čínských ledovců.
Libor Lenža Úkazy

Zimní led v letních oblacích?

mracoun.jpg
Zima je v plném proudu, sněží nejen na území České republiky, ale i na mnoha jiných místech severní polokoule. Mnozí z nás (a především pracovníci starající se o zimní údržbu silnic) si přejí návrat pohodových horkých, a tak trochu ospalých letních dnů. Málo kdo si však v horkých dnech uvědomuje, že i tehdy uvnitř některých oblaků klesá teplota na ryze zimní úroveň -70 °C. Věřili byste tomu, že právě ledové krystalky tvořící se v těchto mohutných letní oblacích mohou vědcům pomoci předpovědět následující zimní bouře?Snímek ukazuje oblaka mohutných letních tropických bouřek s typickým tvarem kovadliny. Tyto konvektivní oblačné systémy jsou na Floridě velmi časté (Credit: NOAA)
Pavel Koten Sluneční soustava

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.
Libor Lenža Sluneční soustava

Život pod dnem oceánu

lodickabig.jpg
Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.
Marek Česal Ostatní

ASUF již po třetí

PA010061.jpg
Co se skrývá pod touto zkratkou? Jedná se o další pokračování Astronomického Semináře Učitelů Fyziky, který se bude konat již po třetí v prostorách Hvězdárny v Rokycanech za podpory Hvězdárny a planetária Plzeň, katedry obecné fyziky Pedagogické fakulty v Plzni a Západočeské pobočky české astronomické společnosti. Seminář je určený především učitelům fyziky základních a středních škol.
Libor Lenža Vzdálený vesmír

Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
Snímky pořízené Spitzerovým kosmickým dalekohledem nám odhalují skryté stránky známé mlhoviny Trifid v souhvězdí Střelce. V místech známých mohutných vláken tmavého prachu, rozdělujících zářící mlhovinu na tři díly, ukazují infračervené snímky svítící oblasti nově se rodících hvězd.
František Martinek Sluneční soustava

900 komet SOHO a tipovací soutěž k tomu

SOHO_twocomets.jpg
Astronomická družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která byla vypuštěna 2. 12. 1995, pořídila kromě detailních fotografií Slunce v mnoha případech také "momentky" z posledních okamžiků života 900 malých komet, které ukončily svoji existenci ve žhavé náruči Slunce. Astronomové jsou překvapeni tak velkým počtem komet, padajících na Slunce. Vždyť před startem družice SOHO jich bylo známo pouze 26.
Pavel Koten Sluneční soustava

Role supernov při vzniku Sluneční soustavy

Analýza starého meteoritu nalezeného v Číně odhalila přítomnost izotopu síry 36, který je výsledkem radioaktivního rozpadu izotopu chlóru 36. Tento izotop s krátkým poločasem rozpadu 300 tisíc let se tedy vyskytoval v ranných stádiích existence Sluneční soustavy. Pravděpodobnější variantou zdroje chlóru 36 je exploze blízké supernovy.
František Martinek Exoplanety

Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

HT_a_exoplaneta.jpg
Unikátní následná pozorování, provedená prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu (HST) v oboru infračerveného záření, podpořila významný astronomický objev. Kolem relativně jasného mladého hnědého trpaslíka obíhá průvodce, který je vážným kandidátem na exoplanetu (tj. planetu mimo naši sluneční soustavu). Hnědý trpaslík se nachází na jižní obloze, ve vzdálenosti 225 světelných let v souhvězdí Hydry. (Hnědým trpaslíkem nazývají astronomové hvězdu o tak malé hmotnosti, že v jejím nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí.)
František Martinek Sluneční soustava

Dynamická atmosféra planety Saturn

Cassini_PIA06569.jpg
Přesto, že v posledních dnech byla velká pozornost věnována evropské sondě Huygens a jejímu výzkumu Saturnova měsíce Titan, ve své činnosti pokračovala i hlavní sonda Cassini, obíhající od 1. 7. 2004 kolem Saturna. Postupně jsou publikovány fotografie viditelného "povrchu" planety. Nedávno pořízená fotografie představuje nový pohled na atmosféru planety. Ukazuje se, že zdejší ovzduší, bohaté na vodík a helium, je velmi dynamické prostředí, zaplněné skvrnami, oválnými útvary, rotujícími víry a plynnými proudy.
Jiří Dušek Kosmonautika

Kdo je kosmonautická velmoc?

Možná vás odpověď překvapí. Jistě, nejde jenom o čísla – ale taky o sofistikovanost kosmických přístrojů, pozemních pracovišť a analytických mozků, ale při pohledu na zápisky z loňského roku je to více než jednoznačné...
František Martinek Sluneční soustava

Huygens: co nyní víme o Titanu

Titan_river.jpg
Již 10 dnů uplynulo od přistání evropského modulu Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. Přestože jsou získaná data postupně zpracovávána a publikována jen velmi pomalu, některé poznatky o tomto zajímavém a vzdáleném světě již byly publikovány. Zde je shrnutí alespoň některých základních informací.
Milan Halousek Kosmonautika

Osud kresby Petra Ginze "Měsíční krajina"

ginz_obalka5.jpg

Ve čtvrtek 20.ledna 2005 se v prostorách Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze uskutečnila slavnostní prezentace poštovní známky inspirované kresbou Petra Ginze "Měsíční krajina".

Všem zájemcům o kosmonautiku je osud této kresby dobře znám - a tragické spojení jména malého židovského chlapce z Prahy a amerického raketoplánu Columbia taktéž.

Je proto potěšující, že tento "silný" námět našel podporu u odpovědných míst a že u příležitosti druhého výročí havárie raketoplánu Columbia byla tato známka uvedena v život.

Více informací naleznete na serveru kosmos-news.kosmo.cz

Tomáš Tržický Úkazy

Obloha v roce 2005

V úterý 25. ledna 2005 od 17:00 se v pražském Planetáriu v sále Cosmorama koná přednáška OBLOHA V ROCE 2005, ve které se posluchači dozví o letošních úkazech na hvězdném nebi. Připravil a hovoří Ing. Pavel Příhoda. Přednáška, kterou pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti, je přístupná i veřejnosti, členové Pražské pobočky mají po předložení členské legitimace vstup zdarma.

František Martinek Multimédia

ESA představuje další obrázky z Titanu

Titan_surface.jpg
Na internetových stránkách Evropské kosmické agentury ESA jsou postupně publikovány další detailní snímky povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil sestupný modul Huygens.

"Nyní můžeme pochopit, jaké procesy formovaly povrch měsíce," říká Martin Tomasko, hlavní tvůrce aparatury DISR (Descent Imager-Spectral Radiometer) a pokračuje: "Geologické důkazy probíhající eroze, mechanického obrušování a další fluviální aktivity naznačují, že fyzikální procesy, formující povrch Titanu, jsou velmi podobné silám, které známe na Zemi."



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »