Články

06.07.2005 22:08 Libor Vyskočil Multimédia

Patnáct hodin po impaktu

Kometu Tempel 1 bylo možné pozorovat asi 15 hodin po impaktu i od nás nízko nad jihozápadem. Zde je snímek komety 9P/Tempel pořízený 4. července 2005 ve 20 h 44 m UT dalekohledem o průměru 30 cm na hvězdárně v Úpici. Kometa se v té chvíli nacházela jen asi 18 stupňů nad obzorem a prosvítala skrz vysokou oblačnost před přicházející frontou.

06.07.2005 14:09 Libor Lenža Kosmonautika

Drtivý dopad kometě neublížil

Pondělní úmyslná kolize malé výzkumné sondy s měděnou zátěží o celkové hmotnosti 372 kg byla a bezpochyby teprve bude velkým přínosem pro vědu. Bude přínosem nejen k výzkumu meziplanetární hmoty do nichž patří i komety, ale přispěje i k našemu lepšímu pochopení vzniku a historie sluneční soustavy. Obavy z toho, že by tento lidský zásah nějak podstatně poškodil kometární jádro komety Tempel 1, jsou zbytečné. Vzájemný poměr hmotností byl neúprosný a srážku můžeme přirovnat ke srážce auta s mouchou.

05.07.2005 07:45 Libor Lenža Kosmonautika

Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

Tak jsme se konečně dočkali, a dokonce téměř v přímém přenosu! Impaktor sondy Deep Impact 1 udeřil rychlostí 10,28 km za sekundu do jádra komety Tempel 1. Část sondy o hmotnost 372 kg určená ke kolizi s kometárním jádrem - impaktor - beze zbytku splnila svou část mise. Na místo srážky byly zamířeny přístroje samotné sondy Deep Impact prolétající ve vzdálenosti kolem 500 km od jádra komety. Místo kolize však sledovaly i další astronomické přístroje na sondách (např. Rosetta), oběžných drahách kolem Země (Hubblův kosmický teleskop), ale i řada dalekohledů na Zemi.

04.07.2005 10:11 Karel Mokrý Kosmonautika

Deep Impact

Aktuální snímky ze sondy naleznete na stránkách deepimpact.jpl.nasa.gov, kde také naleznete rozcestník na stránky spolupracujících organizací které nabízejí další zajímavé snímky. Např. ESO. Další informace naelzenete v tiskovém prohlášení ČAS.
Na snímku vidíte jádro komety Tempel 1 ze sondy Deep Impact, který pořídila při blízkém přiblížení. Snímek pochází z NASA TV.

04.07.2005 10:01 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 27. týdnu (4. - 10. července 2005)

Přehled astronomických úkazů na 27. týden (4.7.-10.7.2005).

02.07.2005 14:23 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 3/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Povětroň na prázdniny přináší několik článků o planetární stezce- například Co na planetární stezce nenajdete?nebo vyprávění o dobrodružném nočním pochodu po stezce.Zařadili jsme zprávy o akcích proběhnuvších v posledních měsících:výletu České astronomické společnosti za meteorickými krátery do Německaa výpravě hradeckých a pardubických astronomů na observatoř Akademie věd v Ondřejově.

30.06.2005 09:09 Karel Halíř Kosmonautika

TP71: Srážka sondy s kometou - bude ze Země vidět už malým dalekohledem?

Sonda Deep Impact - respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 71 z 1. července 2005

29.06.2005 15:55 František Martinek Sluneční soustava

Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním

Takto bude vypadat podle návrhu odborníků společnosti Star Technology and Research umělý prstenec, obklopující Zemi, a jeho stín. Dvě velmi hmotné družice budou svojí gravitací udržovat jednotlivé částice prstence v požadované poloze (podobně jako tzv. pastýřské měsíce udržují pohromadě úzké prstence planety Saturn). Tato americká společnost předpokládá oslabení efektu globálního oteplování právě vytvořením podobného prstence kolem Země, jaký obklopuje planetu Saturn.

29.06.2005 10:54 František Martinek Sluneční soustava

Titan - země jezer?

Tento nový pohled na oblast kolem jižního pólu Saturnova měsíce Titan odhaluje záhadný tmavý útvar, který může být místem dřívějšího či současného jezera kapalných uhlovodíků. Jezero má rozměry 234 x 73 km, což je srovnatelné například s jezerem Ontario na kanadsko-amerických hranicích.

28.06.2005 19:41 redakce Kosmonautika

přednáška paní Nagin Cox - projekt Kepler

Speciální přednáška 10.7.2005 od 17.15 hodin - Planetárium Praha Projekt Kepler paní Nagin Cox, Kepler Deputy Project System Engineer Jet Propulsion Laboratory, NASA

28.06.2005 09:56 František Martinek Hvězdy

Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

Astronom David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) s týmem spolupracovníků zjistil, že protoplanetární disk, obklopující hvězdu TW Hydrae, je tvořen mj. obrovským prstencem obsahujícím drobné kamínky, který sahá nejméně do vzdálenosti 1,5 miliardy km. Tyto kamenné zárodky by měly pokračovat v růstu při vzájemných srážkách a vzájemném slepování do té doby, než se z nich nakonec zformuje planeta.

27.06.2005 11:29 Ivo Míček Kosmonautika

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

27.06.2005 11:24 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 26. týdnu (27.6. - 3.7. 2005)

Přehled astronomických úkazů na 26. týden (27.6 - 3.7.2005).

27.06.2005 11:23 František Martinek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

Mluvící počítač HAL 9000 z vědecko-fantastického románu "2001: Vesmírná Odyssea" se stále více blíží ke své skutečné realitě. NASA nyní připravuje zkoušky počítačového systému, který bude schopen rozpoznat hlasové povely a ulehčí tak práci kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

27.06.2005 08:59 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Zrychlování expanze vesmíru - chyba Einsteinovy relativity nebo temná hmota?

Kosmologové z Princetonské univerzity (New Jersey, USA) zveřejnili novou teorii, která by mohla vysvětlit zrychlování expanze vesmíru. Navrhovaná metoda bude schopna určit, jestli za zrychlení může zatím neznámá forma temné energie ve vesmíru, nebo jestli Einsteinova teorie obecné relativity neplatí ve velmi velkých měřítcích vesmíru.

23.06.2005 17:50 František Martinek Exoplanety

Hvězda Fomalhaut: prachový prstenec, možná i planeta

Detailní fotografie, pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), poskytují zatím nejpádnější důkazy existence doposud neznámé a neviditelné planety, která gravitačně ovlivňuje vzhled prachového prstence kolem blízké hvězdy Fomalhaut (HD 216956).

23.06.2005 14:45 Pavel Suchan Úkazy

TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

Hned poté, co Slunce vstoupilo 21. června v 8 hodin 45 minut a 33 sekund středoevropského letního času do znamení Raka, nastal tak letní slunovrat a začalo astronomické léto, na letní obloze se pro nás už chystá hezké nebeské divadlo - seskupení tří planet.

Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. Když si počkáme do druhé poloviny noci na východ Marsu, spatříme tak v těchto nocích všech pět planet Sluneční soustavy pozorovatelných očima.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 70 ze dne 23. června 2005.

22.06.2005 13:06 Tomáš Tržický Úkazy

Noční svítící oblaky (2/2)

Noční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. Druhý díl článku se zabývá historií a vývojem zkoumání nočních svítících oblaků a přináší aktuální letošní snímek z pozorování v noci z 19. na 20. června od Jiřího Voříška z Chomutova.

22.06.2005 08:41 Ivo Míček Kosmonautika

Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!

Jsou to paradoxy (nemyslím jen ty historické a technické) - čekal bych poněkud více fantazie u dnešních tvůrců družice "Cosmos 1" pokud jde o název, zvláště když jde o první sluneční plachetnici.

21.06.2005 10:41 František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.

Vyhledávání v článcích