< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Letadlo a rover - nový způsob výzkumu Venuše

Letadlo_pro_Venusi.jpg
Americký vědec Geoffrey Landis navrhl originální způsob výzkumu Venuše, který by umožnil dopravit na povrch planety autonomního robota, jenž by se pohyboval ve vybraných oblastech terénu v náročných podmínkách. Landis je přesvědčen, že tajemství úspěchu spočívá ve využití tandemu robota pracujícího na povrchu planety a letounu v její atmosféře.
Libor Lenža Ostatní

Pokroky astronomie a fyziky

Integral.jpg
Nové výzkumy a objevy v astronomii, v astrofyzice, kvantové fyzice, ve fyzice pevných látek a řadě dalších oborů jsou mnohdy počátkem závratných změn v technice, v technologiích a tedy i v životě člověka. Výzkum a vývoj spějí kupředu tak závratnou rychlostí, že se mnohdy nestačíme divit, co zase vědci objevili a technici vymysleli. Chcete-li si udržet alespoň základní přehled, máme pro vás tip.
František Martinek Ostatní

Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

BH01_BH.jpg
Ve čtvrtek 12. května 2005 byla úspěšně završena postupná rekonstrukce významné kulturní památky - historického objektu dřevěné Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, nejstarší hvězdárny na Moravě. Pod kopulí o průměru 3 m se v minulosti scházeli zájemci o astronomii na Valašsku, kteří také později iniciovali výstavbu nové kamenné observatoře. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 1955, tedy před 50 roky.
Milan Halousek Kosmonautika

Kosmos-News Party - 27.-29.5.2005

Vážení přátelé, přede dveřmi je páté setkání zájemců o kosmonautiku, které se koná o posledním květnovém víkendu (27.-29.5.2005) v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic pod názvem Kosmos-News Party.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Hibernace kosmonautů - utopie nebo blízká budoucnost?

spánek astronautu
spánek astronautu
Nenávidíte studené zimy nebo chcete občas zaspat nepříjemnosti? Záběry probouzejících se kosmonautů po dlouhém mezihvězdném letu znají ze sci-fi filmů všichni. ESA (Evropská kosmická agentura) je rozhodnuta tuto vědecko-fantastickou vizi přiblížit skutečnosti. Dokonce se objevily i scénáře, že by hibernační komora mohla být součástí již prvního letu člověka na Mars v roce 2030.
František Martinek Kosmonautika

MARS-500: to není práce pro ženy

Mars_KL.jpg
Experiment, zaměřený na imitaci podmínek při letu na Mars s názvem "Mars-500" bude zahájen v roce 2006. Připomeňme si, že v rámci tohoto projektu skupina výzkumníků stráví 500 dnů ve specializovaném modulu v Institutu lékařsko-biologických problémů IMBP (Institut mediko-biologočeskich problem) v Moskvě. Nezbytnost takového experimentu spočívá v tom, že mnozí experti tvrdí: dlouhodobý let k Marsu může mít negativní vliv na zdraví členů posádky. Před vlastní realizací skutečného letu je nutno vše důkladně prověřit.
Miroslav Brož Ostatní

Planetární stezka v Hradci Králové

V Hradci Králové jsme postavili Planetární stezku- 6,5 km velký model sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě.Stezka má celkem 13 zastavení. Začíná u hvězdárny, kde je model Slunceo průměru 1,4 m, 150 m od něj se nachází maličká Země (13 mm kulička),780 m je to k Jupiteru (velikému 14,3 cm)a nejvzdálenějším tělesem je Pluto u lesního hřbitova.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 2/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Jako první jsme zařadili zprávu, že jsme dokončili Planetární stezku -určitě se přijďte na Nový Hradec Králové podívat,jak vlastně vypadá sluneční soustava (v měřítku 1 ku 1 miliardě).V tomto obyčejném čísle stručně popisujeme stavbu,informace příslušné jednotlivým zastávkám uveřejníme ve speciálu.(Obrázky ze stezky jsou též k vidění na adresehttp://www.astrohk.cz/planetarni_stezka/.)Martin Lehký upozorňuje, že dojde ke srážce kosmické sondys kometou, což je jistě zajímavý experiment, a že byla znovuobjevenaztracená kometa Blanpain.Miloš Boček pokračuje přehlídkou cirkumpolárních galaxií.
František Martinek Kosmonautika

Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

MARSIS.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Marsu od 25. 12. 2003 (start 2. 6. 2003), zahájí v květnu 2005 průzkum povrchu planety Mars pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding). Jedná se o radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, který je určen rovněž k průzkumu podpovrchových vrstev a k sondáži ionosféry.
František Martinek Ostatní

Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Stella.jpg
Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě bude zpracovávat data z radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Tento radioteleskop je určen k výzkumu procesu vzniku prvních hvězd ve vesmíru, ke studiu magnetického pole naší Galaxie a k případným objevům doposud neznámých zdrojů kosmického záření o vysokých energiích.
Pavel Koten Sluneční soustava

Cizinec v cizím světě

Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.
Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.
Planeta Saturn není mateřskou planetou svého měsíce Phoebe. Data získaná meziplanetární sondou Cassini potvrdila, že Phoebe pochází z vnějších částí Sluneční soustavy a Saturn jej před několika miliardami lety gravitačně zachytil. Sonda Cassini prolétla v těsné blízkosti měsíce 11. června loňského roku, krátce před vstupem na oběžnou dráhu planety prstenců.
František Martinek Sluneční soustava

Dvanáct nových měsíců planety Saturn

Saturn_orbit.jpg
Astronomové vypátrali 12 nových malých měsíčků obíhajících kolem planety Saturn. Tým astronomů z University of Hawaii a Carnegie Institute of Washington použil k pátrání po nových měsících japonský dalekohled Subaru o průměru 8,2 m, který se nachází na Mauna Kea (Havajské ostrovy). Objev byl učiněn 12. 12. 2004.
Veselý Jan Vzdálený vesmír

Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero

m104_spitzer.jpg
Galaxii M 104 se říká Sombrero, podle jejího tvaru. Trochu připomíná mexický klobouk se širokým okrajem. Obrázek zveřejněný při příležitosti Dne Vesmíru (Space Day), který se dnes slaví v USA, je výsledkem společného pozorování dvou kosmických teleskopů. Hubblův teleskop fotografoval Sombrero ve viditelném světle, Spitzerův teleskop přidal pozorování v infračerveném záření.
Jaroslav Čížek Ostatní

Moderní fyzika - učení spoluprací

Ve dnech 16.-24. 4. 2005 se 4 studenti z Rožnovského Gymnázia za doprovodu dvou pedagogů zúčastnili mezinárodní konference v Antwepách v Belgii. Jednalo se o setkání mladých fyziků s podtitulem "Moderní fyzika-učení spoluprací".
1 …449 450 451 452 453 454 455 …551

33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečně zakryté zapadající Slunce ve Španělsku

Technika: refraktor WO FLT98/618, okulár Pentax 14 mm, mobil Google Pixel 8 Pro (ruční zaostření, ruční white balance a ruční úprava jasu). Podání barev i kontrast je blízké skutečné realitě v tu chvíli.

Další informace »