VT-2004: videosoutěž
V průběhu minulého týdne jsem se vrátila ze zasedání poroty, která rozhodovala o výběru nejlepších amatérských snímků pořízených v souvislosti s projektem VT 2004.
V průběhu minulého týdne jsem se vrátila ze zasedání poroty, která rozhodovala o výběru nejlepších amatérských snímků pořízených v souvislosti s projektem VT 2004.
![]() |
Vědci z NASA nedávno úspěšně vyslali software vybavený umělou inteligenci (AI) k družici na oběžné dráze, aby otestovali schopnost tohoto software najít a analyzovat chyby v systémech kosmického plavidla, tedy operaci běžně docela problematickou i na Zemi, natož v kosmu.
![]() |
![]() |
Hlavním cílem této mise, kromě dlouhodobého pobytu vyplněného prováděním nejrůznějších vědeckých experimentů, je také dvojí opuštění kosmické stanice, přistání dvou bezpilotních zásobovacích lodí Progres a hlavně přílet prvního raketoplánu od doby havárie raketoplánu Columbia.
![]() |
Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.

Ivan Tjurin - vývojový pracovník-zámečník - je na 100 % přesvědčen, že nová nosná raketa úspěšně odstartuje. Celý svůj život Tjurin montuje rakety - odtud pramení jeho přesvědčení o absolutním úspěchu. Poslední úpravy, poslední kontejnery s nezbytným vybavením. Nosná raketa SOJUZ-2 - podle mnohých budoucnost ruské kosmonautiky - je připravena k přesunu na místo startu.

![]() |
Evropští a američtí radioastronomové předvedli nový způsob pozorování vesmíru, prostřednictvím Internetu!
Použitím internetových technologií vytvořili obrovský virtuální radioteleskop. To jim dovolilo vyobrazit objekt v reálném času a v detailu, který zatím jinak nebyl dosažen, tedy něco, co jen o několik málo let dříve bylo zhola nemožné. Hvězda, kterou vědci vybrali pro tuto pozoruhodnou ukázku byla IRC+10420, jeden z nejneobvyklejších objektů na obloze. Je obklopena mraky z prachu a plynů a silně vyzařuje na rádiových vlnách. Jde o objekt na konci jeho existence, který skončí jako supernova.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2004 popularizátora astronomie a měsíčního kartografa Ing. Antonína Rükla z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 15. října 2004 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Tři pohledy na Měsíc - o měsíčním povrchu, jeho historii a mapování". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 66
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
První start do vesmíru absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1969 na palubě kosmické lodi SOJUZ 5 společně s Alexejem Jelisejevem a Jevgenijem Chrunovem. Jejich úkolem bylo spojení s kosmickou lodí SOJUZ 4, která byla vypuštěna o den dříve s kosmonautem Vladimirem Šatalovem na palubě. Po úspěšném spojení lodí přestoupili Jelisejev a Chrunov, oblečení do skafandrů, do kosmické lodi SOJUZ 4 přes volný kosmický prostor. SOJUZ 4 pak přistál s novou posádkou na Zemi, SOJUZ 5 s Volynovem zůstal ještě na oběžné dráze kolem Země, přistání se mělo uskutečnit až následující den. Na dramatické okamžiky návratu vzpomíná Boris Volynov.

Po úspěšných startech Sputniků (1957 až 1958) přichází šéfkonstruktér sovětského kosmického programu S. P. Koroljev s iniciativou výzkumu Měsíce. Nezbytný souhlas od ústředních orgánů tehdejšího sovětského svazu získal na základě dopisu zaslaného generálnímu tajemníkovy ÚV KSSS (Ústřední Výbor Komunistické Strany Sovětského Svazu) N. S. Chrusčovovi. V dopise naznačil hlavní cíle programu, zásah měsíčního povrchu a pořízení snímků odvrácené strany Měsíce. Pro realizaci projektu byl schválen výnos pod názvem. "O zahájení prací na automatických lunárních sondách a nosné raketě pro ně". Program byl rozdělen do tří etap pod kódovým označení "E". První fáze programu "E 1" počítala s dopadem na měsíc. Luna 1 - sonda startovala (2. ledna 1959) na palubě upravené nosné rakety R7. Kolem měsíce proletěla ve vzdálenosti 5995 km, ale na jeho povrch nedopadla. Po obletu byla navedena heliocentrickou dráhu. Luna 2 - start proběhl 12. září 1959. Po 33 hodinách letu dopadla sonda na přivrácenou stranu měsíčního povrchu asi 800 km severně od rovníku (1° z.d., 30° s.š nebo 0.00° v.d., 29.10° s.š.). Ve druhá fázi "E 2" měla sonda obletět Měsíc a pořídit snímky odvrácené strany. Poslední fáze "E 3" počítala s dopravením jaderné bomby na měsíční povrch s následným odpálením. Závěrečná část projektu nebyla nikdy realizována.
![]() |
V krátkém časovém období po sobě detekovala nedávno družice HETE 2 tři různě silné záblesky rentgenového záření. Pokud jsou s tím spojené astronomické modely pravdivé, pak tyto záblesky představují předzvěst mnohem silnějších záblesků gama paprsků, které jsou součástí výbuchu supernovy. Mnoho dalekohledů na celém světě právě teď pozoruje oblasti, kde k rentgenovým zábleskům došlo a doufají, že zachytí supernovu tak říkajíc při činu, v okamžiku exploze.


Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4