Vesmírný balvan o rozměru pěti metrů proletěl před několika dny kolem Země ve vzdálenosti 162 000 kilometrů. Je to páté nejbližší zaregistrované přiblížení asteroidu k Zemi a zároveň je to jeden z nejmenších, ne-li vůbec nejmenší, pozorovaný blízkozemní asteroid. O sledování tělesa se "podělily" Spacewatch II, KLENOT a VLT ;-)
Každý den je Země na několik vteřin vystavena gamma záření pocházejícímu z kataklyzmických exlozí ve vzdálených galaxiích. Tyto exploze podobné supernovám jsou známy jako GRB - Gamma Ray Burst. K pozorování (nejen) těchto jevů slouží observatoř ESA XMM-Newton.Aleš HolubKosmonautika
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).
Připomíná tím dva významné mezníky v dějinách kosmonautiky. 4.10.1957 vypustil tehdejší Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici - Sputnik 1. A o deset roků a jeden týden později, tedy 10.10.1967, byla pod záštitou OSN podepsána ve Vídni Mezinárodní smlouva o mírovém využívání kosmického prostoru a těles.
Zájem astronomů o podivnou hvězdu V838 Mon neutuchá ani více jak rok a půl od jejího zjasnění. Připomeňme, že se o jeho objev zasloužili i čeští astronomové.
První "evropská" družice k Měsíci odstartuje v noci z 27 na 28 září 2003. Startovací okno je otevřené od 20:02 do 20:21 (místní čas v Kourou, Francouzská Guiana). Sonda je již připravena na raketě Ariane 5.
jménem Hvězdárny Františka Pešty a Historické sekce České astronomické společnosti si Vás dovoluji pozvat na vernisáž výstavy Strkovské meteority, která se uskuteční dne 2. října 2003 od 17 hodin, a to ve výstavních prostorách Městského úřadu v Plané nad Lužnicí. Výstava je uspořádána k 250. výročí pádu meteorických kamenů u obce Strkov, který nastal dne 3. července 1753. Na vernisáži výstavy budete moci zhlédnout meteority, nalezené v roce 1753 a nyní zapůjčené ze sbírek Národního muzea v Praze, stejně jako kopie dobových dokumentů, které se ke zmíněné události vztahují.Karel MokrýSluneční soustava
Rentgenová observatoř Chandra nesleduje pouze vzdálený Vesmír. Před nedávnem se "podívala" i na Měsíc. Snímek představuje dva pohledy na Měsíc. Vlevo je je takový, jak jej známe, v pravé části se představuje v rentgenovém světle. Kyslík, hořšík, hliník a křemík díky dopadajícímu záření ze Slunce fluoreskují a vytvářejí tak nový pohled na Měsíc.Jiří DušekKosmonautika
V neděli 21. září jenom pár hodin před půlnocí našeho času vlétne americká sonda Galileo do Jupiterovy atmosféry. Tím se definitivně uzavře existence jedné báječné mezihvězdné výpravy a největší planeta Sluneční soustavy zůstane na řadu roků zase osamocena.Karel MokrýSluneční soustava
Zdá se, že Neptun před námi skrývá nejedno překvapení. O jeho největším měsíci Tritonu již víme, že nevznikal současně s jeho ostatními měsíci. Nyní se zdá, že i další měsíc - Nereid - byl Neptunem zachycen.
Na snímku vidíme Nereid, jak jej 24 srpna 1989 zachytila sonda Voyager.
Noční obloha nám tu a tam připraví opravdu zajímavé představení. Letos v létě jsme si mohli například mimořádně zblízka prohlédnout planetu Mars. V letech minulých to byly třeba i komety - Hale-Bopp a obzvláště pěkná kometa Hyakutake. Právě z této komety však mohl mít opravdový požitek jen ten pozorovatel, který opustil město a vydal se do přírody. Čím dál od civilizace, tím nádhernější byl pohled na ohon komety, který se táhl přes značnou část oblohy. Kometu viděli samozřejmě i ti, kdo nemohli a nebo nechtěli opustit město. Ale zážitek z ní měli sotva čtvrtinový. Na vině bylo světelné znečištění...Miroslav ZimmerMultimédia
14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší republice připomenout.
Už jste se někdy dívali astronomickým dalekohledem na překrásnou planetu Saturn? Překrásnou ji dělají Saturnovy prstence. A právě Cassini byl první, kdo objevil v prstencích planety mezery. A nejen to... Ale vezměme to pěkně popořádku.
Saturn 7.brezna 2003 v ruznych vlnovych delkach (falesne barvy)
Doprovodný snímek ukazuje pohled na Saturn v různých vlnových délkách. Při svém 29.5 let trvajícím oběhu Slunce se Saturn vzhledem k Zemi postupně naklání jižním či severním pólem. V průběhu letošního března a dubna jsme měli ideální podmínky ke sledování jižního pólu tohoto plynného obra. 7. března se na Satrun zaměřil vesmírný teleskop HST.Jiří DušekHvězdy
Jeden z Murphyho zákonů jednoznačně říká, že pokud nadpis novinového článku končí otazníkem, je správnou odpovědí slovíčko ne. Ano, i tentokrát má tahle studnice novodobé moudrosti pravdu. Hnědí trpaslíci totiž rozhodně nejsou hnědí.
V neděli 14. září mezi devátou a desátou dopolední vysílá Český rozhlas SEVER pořad Planetárium, magazín o vědě a fantazii. Součástí pořadu bude i rozhovor s astronomem Pavlem Suchanem o světelném znečištění.
Planetárium má v Českém rozhlasu SEVER i svou reprízu: hodinu po nedělní půlnoci. V úterý 16. září si pak můžete Planetárium poslechnout i na vlnách Českého rozhlasu Regina a také Regionu - večer mezi 20. a 21. hodinou.
Satelit SIRFT bezproblémově prošel prověrkou přístrojů. Po odstranění prachové zátky a otevření clony byla otestována kamera IRAC (Infrared Array Camera). 5. září byl teleskop o průměru 85cm zaměřen směrem k souhvězdí Persea a kamera IRAC pořídila první 100 vteřin trvající expozici na vlnové délce 3.6 mikronů.Petr SobotkaKosmonautika
Po čtyřech měsících zpoždění byl na oběžnou dráhu z mysu Canaveral ve Floridě 25. srpna úspěšně vypuštěn nový vesmírný dalekohled. Zatím nese označení SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) a je určen pro zkoumání infračerveného záření z vesmíru.Petr SobotkaVzdálený vesmír
25. června 2003 objevil Berto Monard z Jihoafrické Republiky dosvit gama záblesku - a podařilo se mu to dříve než profesionálním astronomům!Petr BartošOstatní
Letos poprvé v dlouholeté tradici fyzikální olympiády se objevuje zcela nová kategorie, která rozšiřuje dosavadní fyzikální olympiádu o astronomii. Astronomie i fyzika jsou vědní disciplíny, které spolu velmi úzce souvisí a po mnohá desetiletí se vzájemně doplňují. Například experimentální pozorování jedné disciplíny pomáhají objasňovat nevyřešené otázky té druhé a naopak. Zdá se nám proto zcela rozumné a správné, aby i nově vznikající Astronomická olympiáda začala psát svoji historii v těsné blízkosti Fyzikální olympiády.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
25. června 2003 objevil Berto Monard z Jihoafrické Republiky dosvit gama záblesku - a podařilo se mu to dříve než profesionálním astronomům!
