Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 5/2002

Povětroň 5/2002.
Vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 5/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Událostí číslo jedna v ASHK za poslední měsíce bylo uvedenído provozu nového dalekohledu na automatické montáži. Pojmenovalijsme jej po Janu Šindelovi, významném hradeckém rodákovi. Podrobnéinformace přinášejí hned čtyři úvodní články.

Karel Mokrý Kosmonautika

Venus Express odsouhlasen

5. Listopadu dostala sonda Venus Express zelenou. Vědecká komise jednomyslně odsouhlasila realizaci této mise. Komise se shodla i na řešení financování této sondy. Financování do té doby vrhalo pochybnosti na realizaci celého projektu.

Karel Mokrý Hvězdy

Z čeho jsou neutronové hvězdy?

Zlomek vteřiny po Velkém třesku byla všechna hmota rozdělena na základní stavební kameny. Původní, nerozdělená hmota navždy zmizela. Přesto vědci předpokládají, že takováto hmota existuje i v dnešním vesmíru - v jádrech velmi hustých objektů - v takzvaných neutronových hvězdách. Zajímavé výsledky založené na pozorování neutronové hvězdy EXO 0748-676 jsou publikovány v listopadovém čísle časopise Nature.

Karel Mokrý Ostatní

Návrat Jodrell Bank

Známý radioteleskop v Jodrell Bank na severozápadě Anglie má po dvou letech práce zcela novou odraznou vrstvu. Tato úprava výrazně zlepšila citlivost 45 let starého teleskopu.

Karel Mokrý Kosmonautika

STS-113

STS-113 bude šestnáctý let raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Raketoplán Endeavour bude pokračovat v rozšiřování stanice. Ke stanici dopravívnější díl P1.

Jiří Borovička Úkazy

Poslední rok pro Leonidy

Tiskové prohlášení ČAS číslo 42

Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.

Karel Mokrý Kosmonautika

Shenzou IV

V průběhu letošního roku provede Čína poslední nepilotovaný start kosmické lodi před vysláním svého kosmonauta na oběžnou dráhu Země.

Pavel Koten Kosmonautika

Setkání Stardust s planetkou Annefrank

Na cestě ke svému hlavnímu cíli, kometě Wild 2, se kosmická sonda Stardust setkala s planetkou Annefrank. Setkání, které bylo hlavně testem všech systémů sondy, proběhlo úspěšně a přineslo i vědecké výsledky. Ukázalo se, že planetka je dvakrát větší než se očekávalo a zároveň s tmavším povrchem.
Karel Mokrý Kosmonautika

seminář Kosmonautika

Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s MěÚ města Valašské Meziříčí a s Valašskou astronomickou společností pořádá ve dnech 22. až 24. listopadu 2002 v přednáškovém sále hvězdárny seminář na téma KOSMONAUTIKA
Karel Mokrý Hvězdy

Nejstarší hvězda

Již několik let astronomové intenzivně hledají hvězdy pocházející z první generace hvězd v Galaxii. Tyto hvězdy jsou složeny výhradně z vodíku a helia pocházejících z Velkého Třesku. Zatím nebyly takovéto hvězdy nalezeny a vznikly pochyby, zda takovéto hvězdy ještě v současnosti existují. Poslední objev ukazuje možnost nalezení takovýchto hvězdných reliktů z dob vznikajícího Vesmíru a tím studovat "neznečištěný" materiál pocházející z Velkého Třesku.

Pavel Koten Sluneční soustava

Planetka 1997 XF11 je zpět

Planetka o průměru jednoho kilometru, která byla objevena před pěti lety, způsobila krátce poté paniku. Média se tehdy okamžitě "chytla" malé pravděpodobnosti možné srážky se Zemí v roce 2028. Dodatečná pozorování tehdy ukázala, že minimální vzdálenost, na kterou se k Zemi v daném roce planetka přiblíží, bude 2,5 násobek vzdálenosti Měsíce. Srážka tedy byla vyloučena podobně jako v řadě případů v průběhu následujících let. Planetka se nyní k Zemi vrátila.
Karel Mokrý Kosmonautika

Vesmírná turistika

Výlety do vesmíru se mohou stát mnohem dostupnějšími než dnes. Použitím modernějších raket a opakovaným využíváním jejich komponent je možné zlevnit jeden výlet na pouhých $15 000.

Pavel Koten Kosmonautika

Poslouchání na Europě

Zcela netradiční a přitom velmi elegantní metodu k průzkumu vnitřní struktury Jupiterova měsíce Europa navrhuje americký oceánolog z MIT. Místo vypravení nákladné sondy, která by se provrtala skrz ledovou kůru, by mohlo stačit vysadit na povrchu tohoto měsíce "elektronické ucho".

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Vesmírný kolaps

Nepředstavujme si, že žijeme v mladém vesmíru. Podle dvou amerických profesorůje vesmír Uprostřed doby svého trvání.

Navdory současným pozorováním tvrdí profesor Andrei Linde a jeho žena ze Standfordské univerzity,že rozpínání vesmíru v relativně krátké době přejde v smršťování.

Toto tvrzení zakládají na novém pojetí "temné energie", která podstatným způsobem ovlivňuje vývoj vesmíru.

Karel Mokrý Kosmonautika

50 mil euro pro nové sondy

ESA v příštích letech utratí 50 milionů euro projekt sond nové generace. Ty budou levnější a chytřejší. Plán je založen na komponentách použitelných pro různé sondy. Nové sondy se tedy nebudou připravovat od nuly, ale základní sytémy budou připraveny.

Karel Mokrý Ostatní

ALMA

21. října 2002 podepsala ministrině zahraničí Chilské republiky María Soledad Alvear a zástupce ESO Dr. Catherine Cesarsky dohodu, která opravňuje ESO založit novou observatoř v Chile.

Toto nové centrum bude Atacama Large Millimeter Array (ALMA) - největší pozemní astrnomický projekt pro příští desetiletí.

Ondřej Pejcha Hvězdy

V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování

Dosud veškeré astrofyzikální modely předpokládaly, že zdrojem energie pro V838 Mon byly překotné termonukleární reakce. Dle názoru Izraelce Sokera a Poláka Tylenda dokáže poskytnout pro zjasnění dostatek energie také přeměna gravitační energie získaná dopadem materiálu na centrální hvězdu, respektive spojení dvou hvězd podobně jako v případě modrých opozdilců (příslušníci hvězdokup, jejichž stáří a hmotnost vylučuje, aby vznikli současně se zbytkem hvězdokupy).

Josip Kleczek Ostatní

Sluneční energie

Převážná část energie Země pochází z nitra Slunce. Jen malá část energie na naší planetě uchovávaná v rotaci Země a v radioaktivních prvcích pochází ze sluneční mlhoviny. To je velmi stará energie, kterou naše planeta uchovává jako dědictví od doby, kdy vznikla. Zděděná energie je jen zlomkem z celkového množství energie Země, zatímco podstatná část energie naší planety je "nová", neboť byla uvolněna před nedávnem v nitru Slunce.

Více



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Slunce ve Španělsku

Protuberance při zatmění Slunce

Další informace »