V pořadu Hlubinami vesmíru se tentokrát podíváme na vlastnosti Slunce a hvězd. Hostem bude doc. Mgr. Michal Švanda, PhD. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení. Přiblížíme si rotaci hvězd, jejich teploty, velikosti, vzdálenosti i jiné vlastnosti. Jak se dají zjistit tyto procesy i na vzdálených hvězdách? Čím jsou ovlivněny a jak probíhají?
I v roce 2019 se na hvězdárně v Pardubících a v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede známý a nejednou oceněný český astrofotograf Petr Horálek. Termíny konání jsou hned tři: jeden v březnu (Beskydy) a dva v květnu (Beskydy a Pardubice).
Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.
Keplerovy zákony nejsou pro ostříleného astronoma žádnou neznámou, ale sem tam je potřeba je ukázat a vysvětlit i laikovi nebo studentům. Dnes jsme se na ně podívali se špetkou humoru, ale stále tak, aby bylo vše jasné a srozumitelné. A pro zkušenější astronomy jsme do videa doplnili hádanku.
Ve filmu Bohemian Rhapsody zaznělo, že Brian May je astrofyzikem, ale o jeho práci tam nebylo zhola nic. Zkusil jsem tedy zapátrat a zjistit něco o jeho práci a také o tom, zdali najdeme i nějaké jiné vědce mezi slavnými muzikanty.
Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá, možná i s jinými vlastnostmi, kdo to dnes ostatně posoudí, měla královna Kassiopeia jistě srdce. Třeba hřejivé, ostatně byla matkou své milované Andromedy, třeba někdy i kruté, vždyť byla vládkyní nad starověkým krutým světem. Ať tak či tak, zdá se, že se na nebesa dostala nejen Kassiopeia, ostatně i se svým manželem Kéfeem, dcerou Andromedou a jejím prokletím, tedy příšernou Velrybou i zachráncem Perseem, ale na nebesa se dostalo i její srdce. Pro nás je objevil astronom William Herschel 3. listopadu 1878. Ovšem on tehdy pozoroval pouze nejjasnější část, kterou označil jako NGC 896. Celou mlhovinu, kterou známe pod jménem "Srdce", astronomové označili pouhým IC 1805, což představuje 1805-tou pozici v katalogu IC.
Konec roku tu bude ani ne na za dva měsíce, je dobré včas se připravit na rok 2019. Astronomické kalendáře pomohou zorientovat se ve výročích nebi nadcházejících nebeských úkazech a příjemně doplní pracovní stůl či interiér. Hvězdářská ročenka s velkou přesností předpoví polohy nebeských těles, připomene očekávané meteorické roje či komety.
Ve třetím díle Žní objevů se budeme zabývat hlubokým vesmírem. Nečekaný objev kilonovy! Co způsobilo tak mohutný a opakovaný výbuch? Jsou tyto objekty ve vesmíru přinášející do mozaiky astrofyzikálního poznání novinkou? A v čem? Daleké končiny vesmíru přinášejí na elektromagnetických vlnách nebývalé skutečnosti. Moderní astronomie se v posledních letech stává svědkem ohromujících nových událostí, které posouvají a dozajista díky novým přístrojům budou posouvat naše poznání vesmíru. Máme před sebou fascinující budoucnost vědeckých objevů…
Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu: „Ano, to je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy“. Opravdu se jedná o oblast oblohy jak na jasné hvězdy, tak na jasné vesmírné objekty, tak chudou? Vítězný snímek Evžena Brunnera v zářijovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nás pravděpodobně překvapí a ujistí o opaku.
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
Brno, Hamburk a Varšava – co mají tato tři města společného? Jsou to jediné evropské metropole, kde můžete navštívit skutečně veliké 3D planetárium. To nejnovější se přitom otevřelo právě na Kraví hoře, jen několik minut chůze od centra města.
Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových nocí. Spatřit je není těžké a mnohdy zazáří na obloze opravdu jasným zářivým divadlem. Ano, jedná se o světelné záblesky či dráhy na obloze, způsobené průletem malých kosmických tělísek zemskou atmosférou, které nazýváme meteory.
Je již tradicí, že každým rokem v našem studiu přivítáme RNDr. Jiřího Grygara, CSc. s jeho Žněmi objevů. Nebude tomu jinak i letos, a proto vás zveme k besedě nad nejvýznamnějšími astronomickými objevy roku 2017. V tomto prvním díle proletíme Sluneční soustavou a zastavíme se u Venuše, Země, Marsu, Jupitera, Saturnu a Pluta.
Letošní Perseidy patřily z hlediska podmínek k těm nejlepším za (a na) poslední roky. Měsíc byl jen den a půl před maximem v novu (produkující částečné zatmění Slunce ve Skandinávii a na severním pólu) a za dobrého počasí daleko od měst tak člověk mohl za celou noc maxima roje uzřít i několik stovek „padajících hvězd“, zanikajících ledoprachových částeček z ohonu komety 109P Swift-Tuttle. Mimo klasické rojení meteorů mnozí pozorovatelé mohou dosvědčit i výskyt opravdu jasných meteorů. Ten nejpodmanivější zážitek pak přinesl zejména na východě území a pak na celé ploše Slovenska či severu Maďarska, západě Ukrajiny či jihu Polska opravdu jasný bolid krátce před půlnocí 12. srpna, po němž ještě déle jak hodinu byla zaznamenatelná měnící se světelná stopa.
Meteorický roj Perseid měl v roce 2018 výborné pozorovací podmínky, protože Měsíc byl poblíž novu. Na mnoha místech ČR i Slovenska navíc přálo počasí. Řada čtenářů sdílela své fotografie běžných jasných meteorů i bolidů a nechybí ani animace kouřové stopy po průletu takového jasného meterou / bolidu. Děkujeme.
Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na obloze nalezneme v souhvězdí Lva. Ve skutečnosti se tato malá skupinka galaxií nachází přibližně 35 miliónů světelných let od nás a všechny tři galaxie patří do skupiny spirálních galaxií. Pro nás mají téměř didaktické postavení. Na každou z nich se díváme totiž z poněkud jiného směru.
S prof. Miloslavem Druckmüllerem, matematikem z VUT Brno, se ve vyprávění nejprve zastavíme u loňského úplného zatmění Slunce nad USA. Byla to velmi náročná expedice a podrobnosti o jejím průběhu budou jistě poutavým nahlédnutím pod pokličku vědeckého výzkumu. Jaká úskalí čekala na její protagonisty? Co vše bylo nutné zajistit, když prováděli fotografování hned na pěti stanovištích? Výsledky expedice se nyní zpracovávají a my si ukážeme v našem pořadu některé z nich.
Pokračování besedy o matematickém zpracování sluneční koróny.
Čekáme na vaše snímky! Včerejší úplné zatmění Měsíce si jistě mnoho čtenářů astro.cz fotografovalo. Počasí bylo vrtkavé, někde nebylo zatmění vidět vůbec, jinde měli krásné podmínky. Rádi zveřejníme vaše snímky. Podělte se o svůj zážitek! Jak nám poslat fotku, najdete v článku.
"V minulosti se jich lidé obávali. Brali je jako zlá znamení. Doba se však změnila..." Těmito řádky začínala kniha Tajemná zatmění, která spatřila světlo světa a oči dychtivých čtenářů na jaře roku 2015. Na 248 stranách se pokusila prostřednictvím pestrých faktů, fantastických obrázků (především z dílny legendárního prof. Miloslava Druckmüllera) i cestopisných zážitků zprostředkovat takřka nepopsatelnou krásu měsíčních a slunečních zatmění. Nyní vychází její zbrusu nové, rozšířené a aktualizované vydání, které navíc okořenil velice lidskou a svojskou předmluvou sám dr. Jiří Grygar.
Skupina středoškolských studentů připravuje jedinečný dokumentární film o vztahu člověka k vesmíru a problému světelného znečištění. Film "Hledání ztracené tmy" má hotový scénář, částečně obsah, ale k dokončení ještě kus chybí. A právě každý z vás by mohl svým přispěním velice významně pomoci k jeho zdárnému dokončení. Jak? Čtěte dále.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
