V pražském studiu televize Noe zůstali od minula Brankica a Jiří Kubátovi. Stelární astrofyzici, kteří modelují atmosféry horkých hvězd. Jejich práce přináší i nové metody či spíše nová řešení. Jak se tam hmota pohybuje, jaké má projevy? V besedě se dotkneme také tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří mezi nejteplejší hvězdy a snad jsou tím, co předchází výbuchům supernov.
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s Českou astronomickou společností, pardubickou hvězdárnou, Hvězdárnou Žebrák a fotografem Petrem Horálkem vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Nebeské kouzlení“. Téma, které otevírá všem fotografům nevídané možnosti a hlubokou inspiraci. Příroda kolem nás, momentky s hvězdným nebem, západy a východy, roztodivné mraky, ale i nápadité záznamy z vašeho každodenního života s nebem nad hlavou – to vše a určitě mnohem více si můžete představit pod tématem nejnovějšího ročníku tradiční populární mokerské fotosoutěže o velmi pěkné ceny, dodané partnery zvučných jmen. Organizátoři opět věří, že se sejdou snímky z blízka i daleka, které pestře předvedou krásu i divokost přírody i života kolem nás. Uzávěrka soutěže je v neděli 2. února 2020.
Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A také jednání poroty této soutěže, která vybírala vítězný snímek za měsíc červenec 2019. A vybrala právě kompozici zobrazující toto zatmění, jejímž autorem je pan Dalibor Hanžl.
Ve stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově pracují na společném výzkumu manželé Brankica a Jiří Kubátovi. Máme zvláštní příležitost je přivítat v našem studiu TV Noe, abychom besedovali o jejich práci. Čím se zabývají?
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal Christian Stangl aby z nich vytvořil nádherný vzpomínkový film. Spolu s hudebním podkresem Wolfganga Stangla vám jej rádi odkazujeme.
V letech 2018 a 2019 se průběžné odehrávala neúplná tetráda měsíčních zatmění (tři ze čtyř byla úplná). S velkým štěstím se mi je podařilo všechna odpozorovat, a tak vznikla nezvyklá sbírka, pořízena stejným vybavením, stejným nastavením, stejným zpracováním. Ale každé z nich je zároveň spojeno se samostatným příběhem, dobrodružstvím a návštěvou jiného místa na Zemi. A každé z nich je také unikátní samo o sobě.
V noci z 16. na 17. července 2019 vstoupil Měsíc zčásti do zemského stínu. Díky tomu, že bylo pěkné počasí na většině našeho území, můžeme se s vámi podělit o fotografie, které nám k tomuto úkazu vložili naši čtenáři.
Vášnivý astrofotograf Zdeněk Bardon je hostem i v tomto druhém díle. Budeme společně besedovat o tom, jak a proč fotit oblohu a objekty vzbuzující zvědavost a inspiraci pro smysluplné hledání podstaty světa.
Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť právě astronomové jej nejčastěji zmiňují. Nu, asi je nejčastěji vidí, v době kdy si připravují své astronomické dalekohledy k pozorování. Jsou totiž nejlépe pozorovatelné právě na počátku noci. Jsou totiž osvětlovány Sluncem, které je už dosti hluboko pod horizontem, kdy nižší vrstvy atmosféry jsou v zemském stínu a jsou osvětleny právě pouze tyto oblaky ve výškách 80-90 kilometrů.
Dokumentární film produkční společnosti cine4net, s.r.o. o českém matematikovi Miloslavu Druckmüllerovi, jehož fotografie úplných zatmění nabídly vědě nový fascinující pohled na Slunce a uchvátily svět. Podpořit ho můžete na serveru HitHit.com.
Na nic nečekejte a lapněte svoji letentku včas! Představení Vzhůru na Měsíc! 3D je totiž velkolepou poctou jednomu z nejodvážnějších kousků, do kterého se lidstvo kdy pustilo! Čtyři sta tisíc techniků a vědců. Kosmická raketa a kosmická loď z pěti a půl milionu součástek. Dvanáct pozemšťanů – před padesáti roky. To je příběh, který zažijete pouze v brněnském digitáriu.
Letošní Astropis Speciál je věnován Mezinárodní astronomické unii (IAU), která právě letos slaví sto let svojí existence. Historii této organizace včetně členství Československa a ČR ve svém příspěvku přiblížil Jan Palouš. Jiří Grygar pro toto číslo připravil hned dvojici článků – první se ohlíží za dvěma kongresy IAU (1967 a 2006), které se odehrály v Praze, a v druhém shrnul nejdůležitější závěry 30. valného shromáždění IAU, které proběhlo ve Vídni minulý rok za účasti zhruba 3000 odborníků. Byla by ale škoda dívat se jen do minulosti – Michal Švanda popsal strategické plány IAU až do roku 2030.
Sezóna nočních svítících oblak v roce 2019 začala velmi předčasně, za čímž podle odborníků stojí nízká sluneční aktivita a také poněkud vyšší konzistence meteorického prachu i vody vy vyšších vrstvách atmosféry. Mrazivě krásné struktury "elektricky" modrých oblak již zaznamenalo i několik českých fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!
V úterý 4. června proběhla vernisáž výstavy Obloha v atriu Gymnázia Františka Křižíka. Na výstavě je k vidění okolo 80 fotografií hvězdné oblohy, galaxií, polárních září, halových jevů, duh a dalších jevů. Své fotografie zde představuje několik fotografů - Václav Uhlíř, Libor Šmíd, Pavel Pech, Josef Jíra, Jan Hosnedl a další.
Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme i na dovolené u Středozemního moře. Až šedesát centimetrů a několik kilogramů vážící humr je zbarven v přírodě do tmavozelena, uvařen pak má barvu červenou. A proč v astronomickém textu popisujeme tvora obývajícího mořské dno?
Nevíme, kde jsou, ale myslíme si, že by měli být úplně všude kolem nás. A to je divné, protože žádnou civilizaci jsme ještě nepotkali. Jak je to možné?
Od chlapecké zvědavosti a sestrojení domácích dalekohledů až k automatizacím obřích dalekohledů prestižních světových observatoří – to je stručný popis besedy odehrávající se na pozadí obrázků z dílny autorovy. Na kterých dalekohledech se společně se svými kolegy podílel? Zavítáme např. na Kanárské ostrovy i do pouští Chile.
Od středy 5. června do pátku 7. června proběhne Fulldome Festival Brno. Tedy přehlídka nejnovějších vzdělávacích pořadů pro digitální planetária. Půjde přitom pouze o horké novinky, pořady, které ve světě vznikly v posledním roce. Ke zhlédnutí bude 49 dokumentů, mnohé ve světových anebo evropských premiérách. Na odbornou část plynule naváže DigiFest v sobotu 8. června a v neděli 9. června, během něhož může i veřejnost spatřit ty nejlepší pořady.
Cesta od prvního zatmění v Maďarsku až k fotografiím sluneční koróny, která nabídla vědě nový pohled na Slunce, krádež jedné z jeho fotografií a domnělé hackerství vedoucí profesora Druckmüllera ke spolupráci s Havajskou univerzitou a americkou NASA. Zákulisí mezinárodní expedice za zatměním Slunce v USA 2017 a nové objevy. To a mnohem víc nabídne připravovaný dokumentární film věnovaný neobyčejné práci Miloslava Druckmüllera a jeho týmu. Pokud se na něj vyberou peníze!
Na podzim 2019 se na hvězdárně v Pardubících a v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede astrofotograf Petr Horálek. Termíny jsou tři, z toho dva kurzy se odehrají v Beskydech, jeden v Pardubicích.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4