Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň vyhlásila fotografickou soutěž se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže byla osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti vyhlásila výsledky fotografické soutěže k problematice světelného znečištění. Tuto soutěž vyhlásila Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí.
Tisková zpráva ČAS.
 |
Na tradičním pražském Dni Země (v sobotu 23.dubna), který pořádá Sdružení Tereza, se letos poprvé objeví stanoviště České astronomické společnosti. Jeho názvem "Tma, lidé a hvězdy..." chceme upozornit na problematiku neustále se zvyšujícího světelného znečištění na naší planetě, které nevadí jenom astronomům, ale především poškozuje noční životní prostředí.
Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.
Planetárium má v Českém rozhlasu SEVER i svou reprízu: hodinu po nedělní půlnoci. V úterý 16. září si pak můžete Planetárium poslechnout i na vlnách Českého rozhlasu Regina a také Regionu - večer mezi 20. a 21. hodinou.
Přestože by člověk mohl za dobrých podmínek pouhým okem pozorovat asi tři a půl tisíce hvězd, lze spatřit na noční obloze velkoměsta sotva čtyři sta. Není vyloučeno, že nad městy jednou "zhasne" i poslední z nich. Příčinou je stále větší množství umělého světla. Pojem světelného znečištění patří do lidského slovníku již mnoho desítek roků. V posledních deseti letech patří v některých zemích už i do slovníku zákonodárců.
psáno pro časopis Třetí pól - časopis pro studenty
Do ČR přijeli dva redaktoři rozhlasu BBC natočit pořad o RNDr. Janu Hollanovi a světelném znečištění.
Poradní orgán Ministerstva životního prostředí - komise pro přípravu prováděcího předpisu o světelném znečištění byla rozšířena o další členy a sešla se 24.4. podruhé. Přesto, že zákon o ochraně ovzduší vstoupí v platnost 1.6.2002, prováděcí předpis (nařízení vlády) bude schvalovat až příští vláda a vstoupí v platnost v průběhu roku 2003 (!). V současné době připravují hvězdárny návrhy na zřízení několika ochranných zón.
Pavel Suchan
To budou hlavní témata, kterým je věnováno setkání s evropskýmkoordinátorem tohoto velkého mezinárodního sdružení, panem Robertem L.Gentem, které se uskuteční v úterý 23.4.2002 v Praze v budově Akademie vědČeské republiky na Národní třídě 3,dveře 108 od 17 hodin a ve středu 24.4.2002 na Hvězdárně a planetáriuM. Koperníka v Brně od 15 hodin.
Pan Gent vysvětlí, jak světelné znečištění závažně poškozuje životníprostředí, jak tomu lze čelit i jaké aktivity vyvíjí International DarkSky Association (viz http://www.darksky.org). Řeč bude i o šancích, kterénám dává začlenění tohoto typu znečištění do nového českého zákonao ovzduší.
Na pražském setkání bude rovněž ustavena česká sekce IDA -- skupina českýchčlenů této světové organizace, ztotožňujících se s cíly a pravidlyInternational Dark Sky Association.
Zváni jsou všichni zájemci o účinné potlačování světelného znečištěníi zástupci médií.
Přednáška bude tlumočena do češtiny.
Během setkání bude prostor na dotazy novinářů.
Do druhé části pořadu telefonují posluchači. Na telefoních likách 02-2155 2155 nebo 02-2155 2255 je možné položit účastníkům dotaz.
28. února 2002 byli dohodou pěti představitelů astronomických organizacíČR (AsU AV, AsU UK, Národní astronomický komitét, SHaP a ČAS)nominováni astronomové Jan Hollan z brněnské hvězdárny a Pavel Suchan zpražské hvězdárny (náhradník Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR)do komise zřízené Ministerstvem životního prostředí pro přípravuprováděcího předpisu o světelném znečištění k Zákonu o ochraně ovzduší.
Kromě dvou zástupců astronomů jsou v komisi dva zástupci organizací proosvětlování, zástupce Svazu měst a obcí a dva pracovníci Ministerstvaživotního prostředí.
Komise se poprvé sešla 6.3.2002. Podněty pro její jednání zasílejte naadresu suchan@observatory.cz
Pavel Suchan
Ve čtvrtek 7.března 2002 odvysílal Český rozhlas Regina rozhovor redaktorky Martiny Vrbové s Pavlem Suchanem ze Štefánikovy hvězdárny na Petříně o světelném znečištění.
záznam vysílání (1MB)
Pavel Suchan
V souvislosti se schválením Zákona o ochraně ovzduší oběma komorami Parlamentu České republiky a podpisem prezidenta republiky se v některých sdělovacích prostředcích objevily zkreslené zprávy informující o tom, že astronomové požadují zhasnutí osvětlení Pražského hradu.
Zákon skutečně obsahuje části, které mají sloužit k omezení tzv. světelného znečištění. Tento pojem je v našem zákonodárství zaváděn poprvé. Ustanovení samotného zákona jsou poměrně stručná a konkrétní opatření budou regulována prováděcím předpisem - vyhláškou vlády, kterou připravuje Ministerstvo pro životní prostředí v součinnosti se zástupci osvětlovacích organizací, zástupci Svazu měst a obcí a astronomy. Tato vyhláška v současnosti ještě neexistuje, nemůže tedy ani obsahovat takový požadavek, aby bylo zrušeno osvětlení Pražského hradu.
Poslanecká zněmovna může zákon projednat hned - tedy do 7.2.2002 nebo ažna březnové schůzi, tedy na poslední schůzi tohoto volebního období.
Pavel Suchan
Zbytečné světelné znečištění
Jsou hvězdáři šílenci, co chtějí všude zhasnout? Chtějí "dobu temna"? Samozřejmě, že ne. Světová praxe jednoznačně ukazuje, že dobře osvětlené silnice a chodníky jdou skloubit s tmavou oblohou nad námi. Příklady jsou i u nás.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4