Z pátku 12. srpna na sobotu 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na brněnskou Kraví horu. Již podruhé se odtud můžete dívat na meteory z roje Perseid. Výjimečná Noc padajících hvězd začíná v pátek 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání v sobotu 13. srpna.
Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Chystá se další start rakety Falcon 9.
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.
Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2016. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce jsou na západě Venuše, Merkur a Jupiter. Na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. ISS se dočkala nového dokovacího adaptéru a my ji můžeme vidět na večerní obloze. SpaceX provedla významný test již jednou použitého prvního stupně rakety Falcon 9.
Dnes naposledy vychází ubývající Měsíc ještě před půlnocí na začátku astronomické noci. V dalších dnech se už budeme moci stále delší dobu kochat tmavou oblohou a Mléčnou dráhou klenoucí se nad našimi hlavami. Období od konce července až do září je typické tím, že po setmění můžeme pozorovat souhvězdí Labutě vysoko na obloze. Ačkoli je nám čím dál více upírán pohled na nádherný oblouk tvořený miliardami hvězd naší Galaxie, ohlédnutí za fotografiemi čtenářů ze začátku července ukazuje, že je o co stát a že taková místa v naší vlasti pořád existují.
Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Mars a Saturn jsou večer na jihozápadě. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Velké skvrny na Slunci už zapadly. Přelety ISS se postupně přesunou i na večerní oblohu. Čeká nás zákryt jasnější hvězdy Měsícem a setkání Merkuru s Regulem. Mezinárodní stanice má připojeny dvě nové nákladní lodě. Vzpomínáme na Antonína Rükla.
V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.
Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Pokračuje solidní večerní viditelnost Marsu a Saturnu. Na denní obloze se střetly Venuše a Merkur (ten bude navíc ve východní elongaci). Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na Slunci jsou opět velké skvrny. ISS by se měla dočkat dvou zásobovacích lodí.
Předpovědní modely slibují na sobotu zlepšení počasí a tak si snad budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem. Lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles.
Jako vždy nejprve uvádíme přehled nejzajímavějších fotografií optických jevů v atmosféře za předchozí měsíc. Červen pozoruhodnými jevy vskutku nešetřil. Objevily se noční svítící oblaky, výrazné duhy, krepuskulární paprsky či halové jevy. A na co se těšit v průběhu července? Pokuste se spatřit noční duhu, noční svítící oblaky, nebo další nezvyklé halové jevy. Zkrátka, není toho málo.
V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka.
Přehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2016. Měsíc je vidět večer, bude v první čtvrti. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na denní obloze se k sobě blíží Venuše a Merkur. Slunce ukázalo další skvrny. Jednu červencovou noc se objevila velmi jasná noční svítící oblaka. Sonda JUNO je na oběžné dráze kolem Jupiteru. ISS má zase šestičlennou posádku.
Přehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v novu a vynoří se na večerní obloze. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Slunce je stále zcela beze skvrn. obloha nabídla spíše noční bouře i s červenými skřítky, než noční svítící oblaka. Sonda Juno by měla zakotvit u planety Jupiter.
Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v poslední čtvrti a bude ubývat k novu. Večer pomalu končí období viditelnosti Jupiteru a pokračuje představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální pozorovat Neptun a pomalu vylézá Uran. Slunce bylo i úplně beze skvrn, tak jak to bude dál? Čína vyzkoušela novou verzi rakety Dlouhý pochod a americká raketa Atlas V vynesla další vojenskou družici.
Přehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2016. Měsíc je počátkem týdne v úplňku. Ze soboty na neděli postupně zakryje jasnější hvězdu z Vodnáře a také planetu Neptun. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale vyskytují se na něm skvrny. Konečně se objevila noční svítící oblaka. Na Zemi přistála tříčlenná posádka z ISS.
Tak jsme se letos dočkali, že se sešlo dobré počasí a výskyt výrazných nočních svítících oblak. Tato stříbřitě bílá oblaka se specifickými strukturami byla nejlépe viditelná 18. června kolem 23. hodiny a ještě lepší úkaz potom nastal nad ránem mezi 2:00 a 3:30. Perfektně tento výskyt zdokumentovali i dva pozorovatelé z Česka. Pokud vás však nenapadlo se podívat, nebo jste neměli zrovna jasno, zkoušejte to i v následujícím období vždy po 22. hodině a před 3:00, kdy bývají oblaka nejčastěji viditelná, a to nad severozápadem až severem večer a naopak nad severovýchodem ráno. Ty nejvýraznější úkazy pak zabírají celý severní obzor a výjimečně mohou sahat až do nadhlavníku.
Upozornění na krásy nočního nebe může v typicky vlhkém až deštivém červnovém počasí střední Evropy vyznít poněkud nepatřičně. Ano, rádi bychom si vychutnali letní Mléčnou dráhu, ale asi si budeme muset počkat až na léto. I to je možnost. Jinak na to šel Ondrej Králik, jeden z našich čtenářů, který neváhal podělit se s námi o úchvatné pohledy do exotického nebe.
Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Dobře tuto situaci zachytil například jeden z našich čtenářů Jiří Šíp, jak je vidět v úvodním obrázku. Mezitím se přelety ISS přesouvají na denní oblohu a to nabízí možnost spatřit její mihnutí přes sluneční disk.
Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2016. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale konečně se objevily skvrny. Vyhlížet můžeme případný výskyt nočních svítících oblak.
Jak je zvykem, rozdělíme naší pozornost rovným dílem mezi úkazy zaznamenané v uplynulém měsíci a na očekávané jevy, které mohou ozvláštnit naši denní i noční červnovou oblohu. Květen přinesl polární záři, zajímavé halové jevy či krepuskulární paprsky. Červen se svými krátkými nocemi pak může překvapit nejen nočními svítícími oblaky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.