Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021

Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021

Rozcestník

 

základní informace

Prstencové zatmění Slunce Autor: NASA
Prstencové zatmění Slunce
Autor: NASA
Měsíc se 10. června ve 12:52 SELČ ocitá v novu a nastává zatmění Slunce, které bude v pásu táhnoucím se od Kanady přes Grónsko až na severovýchodní Sibiř pozorovatelné jako prstencové. U nás toto zatmění uvidíme jako částečné s maximální fází přibližně 0,17. Zatmění se u nás odehraje vysoko nad jihovýchodem a jihem. Začíná vstupem Měsíce před sluneční disk v 11:44 SELČ a končí v 13:36 SELČ. Maximum nastává ve 12:39 SELČ. 

Pro obyvatele ČR nastává jako částečné po dlouhých šesti letech od předchozího částečného zatmění Slunce 20. 3. 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Příští částečné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území nastane 25. října 2022. Těšit se můžeme také na celou sérii zatmění Slunce ve druhé polovině tohoto desetiletí.

 

Zatmění ve světě

Průběh prstencového zatmění Slunce 10. června 2021 Autor: NASA/A.T.Sinclair
Průběh prstencového zatmění Slunce 10. června 2021
Autor: NASA/A.T.Sinclair
Na animaci vidíme, že polostín zasáhne jen severní polokouli a jen jeho okraj zasahuje do střední Evropy, proto u nás uvidíme zatmění jen jako velmi krátké částečné. Za prstencovým zatměním bychom museli cestovat do míst, kterými v animaci prochází červený ovál. Tedy do Kanady, Grónska nebo části severovýchodní Sibiře. Částečné zatmění bude tedy viditelné v části Evropy, ale nejlepší to bude na Britských ostrovech (např. irský Dublin 40% zatmění), na Islandu (Reykjavík asi 70 %) nebo ve Skandinávii (Oslo 43 %). V Praze už bude zákryt jen něco málo více než 17 %.

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze částečného zatmění Slunce v ČR 10. 6. 2021 Autor: Martin Gembec
Maximální fáze částečného zatmění Slunce v ČR 10. 6. 2021
Autor: Martin Gembec
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky. Slunce se dotkne slunečního kotouče v 11:43 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 12:39 a zatmění skončí ve 13:35. Bude tedy trvat 1 hodinu a 52 minut a Slunce zde bude zakryto maximálně ze 16,8 %. (Procento znamená, jak hluboko do kotouče Slunce se Měsíc zanoří. Samotného povrchu Slunce zmizí necelých 10 %).

Karlovy Vary – začátek 11:37, střed 12:34, konec 13:33, délka 1 h 56 min, max. 18,7 %

Ústí nad Labem – příklad velkého města s největším zákrytem a nejdelší dobou trvání: začátek 11:40, střed 12:37, konec 13:37, délka 1 h 57 min, max. 19 %

Liberec – začátek 11:42, střed 12:40, konec 13:39, délka 1 h 56 min, max. 18,7 %

Praha – začátek 11:42, střed 12:37, konec 13:35, délka 1 h 53 min, max. 17,4 %

Ostrava – začátek 11:53, střed 12:46, konec 13:39, délka 1 h 46 min, max. 14,6 %

Brno – začátek 11:50, střed 12:41, konec 13:34, délka 1 h 44 min, max. 13,8 %

 

Akce pro veřejnost v ČR

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově - v historické části hvězdárny budeme pozorovat pomocí unikátních dalekohledů. Určeno pro širokou veřejnost a pro školní skupiny. S výkladem odborníků a zdarma. Pouze za jasného počasí. Od 11:30 do 13:45. Více informací.

134616.jpg
Hvězdárna Žďánice - pro bezpečné pozorování slunečního zatmění využijeme na naší hvězdárně projekční dalekohled, dalekohled s neutrálním filtrema také chromosférický dalekohled. Podmínkou k uskutečnění pozorování je dobré počasí a dodržení protiepidemických opatření.

Hvězdárna Žebrák - pokud bude 10. června jasno, budeme i na Hvězdárně Žebrák pozorovat částečné zatmění Slunce i za účasti veřejnosti v čase mezi 11. a 14. hodinou. A jak to bude probíhat? K dispozici bude pozorování dalekohledem Lunt v kopuli hvězdárny a další dalekohled bude připraven i před hvězdárnou. Bude tak možné po skupinkách si "ukousnuté" Slunce prohlédnout. Více informací.

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, p. o. bude pozorovat zatmění Slunce, a to
- na teplické hvězdárně od 11.15 do 13.45
- na mostecké hvězdárně od 11.00 do 14.00
Rezervace na obě pobočky jsou možné na adrese objednavky@hapteplice.cz.

Zatmění 2021, Planetárium Ostrava
Zatmění 2021, Planetárium Ostrava
Planetárium Ostrava: Ve čtvrtek 10. června 2021 budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:53 až 13:39 středoevropského letního času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Akce proběhne od 11:00 do 13:45, kromě pozorování dalekohledy bude součástí živý sférický pořad v Sále planetária věnovaný zatmění a vstup do prostor Experimentária.

Jihlavská astronomická společnost: Veřejné pozorování částečného zatmění Slunce v Jihlavě proběhne na horní části Masarykova náměstí před budovou expozic Muzea Vysočiny Jihlava (Masarykovo náměstí 57/58, Jihlava). Za předpokladu příznivého počasí zde bude možné úkaz pozorovat pomocí několika astronomických dalekohledů Jihlavské astronomické společnosti za doprovodu odborného výkladu. Dalekohledy budou na Masarykově náměstí k dispozici od 11:30 do 13:45 hod. Pozorování zajišťuje Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava a s Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti. Při nepřízni počasí bude pozorování zrušeno. Změna programu vyhrazena. Více na https://www.jiast.cz/.

Hvězdárna Turnov bude 10. 6. 2021 otevřená pro veřejnost od 11.30 do 14.00 za účelem pozorování částečného zatmění Slunce. K dispozici budou hlavní dalekohled o průměru 40 cm a také chromosférický dalekohled (pozorování protuberance a aktivních jevů na povrchu Slunce). V případě něpřízně počasí přenos na internetu a pozorování krajiny.

Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021, přímý přenos Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021, přímý přenos
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
iQLANDIA, planetárium - pozorování pro návštěvníky z terasy bude v případě příznivého počasí vysíláno živě na internetu - v případě špatného počasí přednáška na stejném odkazu. Čekají vás informace o různých technikách bezpečného pozorování Slunce - projekce, filtry, speciální hranoly. Ukázky správně vybavených dalekohledů, videonávod zpracování snímků Slunce.

Internetové videopřenosy

Z České republiky jsou připraveny minimálně dva videopřenosy:

Planetárium Science centra iQLANDIA v Liberci

Hvězdárna a planetárium Brno

Virtualtelescope.eu zařadí přenosy z různých míst Kanady, kde nastává výrazné částečné zatmění a snad tedy v přenosu uvidíme i prstencové zatmění.

přenos na NASA TV prý přinese pouze přenos částečného zatmění z USA.

Další webcasty shrnuje web space.com.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce 2021


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »