Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021

Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021

Rozcestník

 

základní informace

Prstencové zatmění Slunce Autor: NASA
Prstencové zatmění Slunce
Autor: NASA
Měsíc se 10. června ve 12:52 SELČ ocitá v novu a nastává zatmění Slunce, které bude v pásu táhnoucím se od Kanady přes Grónsko až na severovýchodní Sibiř pozorovatelné jako prstencové. U nás toto zatmění uvidíme jako částečné s maximální fází přibližně 0,17. Zatmění se u nás odehraje vysoko nad jihovýchodem a jihem. Začíná vstupem Měsíce před sluneční disk v 11:44 SELČ a končí v 13:36 SELČ. Maximum nastává ve 12:39 SELČ. 

Pro obyvatele ČR nastává jako částečné po dlouhých šesti letech od předchozího částečného zatmění Slunce 20. 3. 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Příští částečné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území nastane 25. října 2022. Těšit se můžeme také na celou sérii zatmění Slunce ve druhé polovině tohoto desetiletí.

 

Zatmění ve světě

Průběh prstencového zatmění Slunce 10. června 2021 Autor: NASA/A.T.Sinclair
Průběh prstencového zatmění Slunce 10. června 2021
Autor: NASA/A.T.Sinclair
Na animaci vidíme, že polostín zasáhne jen severní polokouli a jen jeho okraj zasahuje do střední Evropy, proto u nás uvidíme zatmění jen jako velmi krátké částečné. Za prstencovým zatměním bychom museli cestovat do míst, kterými v animaci prochází červený ovál. Tedy do Kanady, Grónska nebo části severovýchodní Sibiře. Částečné zatmění bude tedy viditelné v části Evropy, ale nejlepší to bude na Britských ostrovech (např. irský Dublin 40% zatmění), na Islandu (Reykjavík asi 70 %) nebo ve Skandinávii (Oslo 43 %). V Praze už bude zákryt jen něco málo více než 17 %.

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze částečného zatmění Slunce v ČR 10. 6. 2021 Autor: Martin Gembec
Maximální fáze částečného zatmění Slunce v ČR 10. 6. 2021
Autor: Martin Gembec
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky. Slunce se dotkne slunečního kotouče v 11:43 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 12:39 a zatmění skončí ve 13:35. Bude tedy trvat 1 hodinu a 52 minut a Slunce zde bude zakryto maximálně ze 16,8 %. (Procento znamená, jak hluboko do kotouče Slunce se Měsíc zanoří. Samotného povrchu Slunce zmizí necelých 10 %).

Karlovy Vary – začátek 11:37, střed 12:34, konec 13:33, délka 1 h 56 min, max. 18,7 %

Ústí nad Labem – příklad velkého města s největším zákrytem a nejdelší dobou trvání: začátek 11:40, střed 12:37, konec 13:37, délka 1 h 57 min, max. 19 %

Liberec – začátek 11:42, střed 12:40, konec 13:39, délka 1 h 56 min, max. 18,7 %

Praha – začátek 11:42, střed 12:37, konec 13:35, délka 1 h 53 min, max. 17,4 %

Ostrava – začátek 11:53, střed 12:46, konec 13:39, délka 1 h 46 min, max. 14,6 %

Brno – začátek 11:50, střed 12:41, konec 13:34, délka 1 h 44 min, max. 13,8 %

 

Akce pro veřejnost v ČR

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově - v historické části hvězdárny budeme pozorovat pomocí unikátních dalekohledů. Určeno pro širokou veřejnost a pro školní skupiny. S výkladem odborníků a zdarma. Pouze za jasného počasí. Od 11:30 do 13:45. Více informací.

134616.jpg
Hvězdárna Žďánice - pro bezpečné pozorování slunečního zatmění využijeme na naší hvězdárně projekční dalekohled, dalekohled s neutrálním filtrema také chromosférický dalekohled. Podmínkou k uskutečnění pozorování je dobré počasí a dodržení protiepidemických opatření.

Hvězdárna Žebrák - pokud bude 10. června jasno, budeme i na Hvězdárně Žebrák pozorovat částečné zatmění Slunce i za účasti veřejnosti v čase mezi 11. a 14. hodinou. A jak to bude probíhat? K dispozici bude pozorování dalekohledem Lunt v kopuli hvězdárny a další dalekohled bude připraven i před hvězdárnou. Bude tak možné po skupinkách si "ukousnuté" Slunce prohlédnout. Více informací.

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, p. o. bude pozorovat zatmění Slunce, a to
- na teplické hvězdárně od 11.15 do 13.45
- na mostecké hvězdárně od 11.00 do 14.00
Rezervace na obě pobočky jsou možné na adrese objednavky@hapteplice.cz.

Zatmění 2021, Planetárium Ostrava
Zatmění 2021, Planetárium Ostrava
Planetárium Ostrava: Ve čtvrtek 10. června 2021 budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:53 až 13:39 středoevropského letního času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Akce proběhne od 11:00 do 13:45, kromě pozorování dalekohledy bude součástí živý sférický pořad v Sále planetária věnovaný zatmění a vstup do prostor Experimentária.

Jihlavská astronomická společnost: Veřejné pozorování částečného zatmění Slunce v Jihlavě proběhne na horní části Masarykova náměstí před budovou expozic Muzea Vysočiny Jihlava (Masarykovo náměstí 57/58, Jihlava). Za předpokladu příznivého počasí zde bude možné úkaz pozorovat pomocí několika astronomických dalekohledů Jihlavské astronomické společnosti za doprovodu odborného výkladu. Dalekohledy budou na Masarykově náměstí k dispozici od 11:30 do 13:45 hod. Pozorování zajišťuje Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava a s Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti. Při nepřízni počasí bude pozorování zrušeno. Změna programu vyhrazena. Více na https://www.jiast.cz/.

Hvězdárna Turnov bude 10. 6. 2021 otevřená pro veřejnost od 11.30 do 14.00 za účelem pozorování částečného zatmění Slunce. K dispozici budou hlavní dalekohled o průměru 40 cm a také chromosférický dalekohled (pozorování protuberance a aktivních jevů na povrchu Slunce). V případě něpřízně počasí přenos na internetu a pozorování krajiny.

Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021, přímý přenos Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021, přímý přenos
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
iQLANDIA, planetárium - pozorování pro návštěvníky z terasy bude v případě příznivého počasí vysíláno živě na internetu - v případě špatného počasí přednáška na stejném odkazu. Čekají vás informace o různých technikách bezpečného pozorování Slunce - projekce, filtry, speciální hranoly. Ukázky správně vybavených dalekohledů, videonávod zpracování snímků Slunce.

Internetové videopřenosy

Z České republiky jsou připraveny minimálně dva videopřenosy:

Planetárium Science centra iQLANDIA v Liberci

Hvězdárna a planetárium Brno

Virtualtelescope.eu zařadí přenosy z různých míst Kanady, kde nastává výrazné částečné zatmění a snad tedy v přenosu uvidíme i prstencové zatmění.

přenos na NASA TV prý přinese pouze přenos částečného zatmění z USA.

Další webcasty shrnuje web space.com.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce 2021


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »