Česká republika

Pokud počasí nezklame, určitě si úkaz nenechte ujít. Pouhýma očima spatříte přes filtr zvláštně „nakouslý“ sluneční kotouč. Měsíc bude přecházet jakoby shora. Zajímavý úkaz zpozorujete, jestliže se budete nacházet někde poblíž stromů. Sluneční paprsky totiž pronikají skulinami mezi listím v korunách stromů a díky tzv. dírkovému efektu na se na zem promítá za běžného jasného dne množství malých koleček. Patrné je to například ve vojenských stanech, které mají malé dírky ve stěnách či ve střeše. Ta kolečka nejsou nic jiného, než projekce Slunce. V okamžiku zatmění však část Slunce chybí, a proto na zemi nespatříte kolečka, ale právě stejně tvarované „ukouslé“ kruhy, jako to uvidíte „v originále“ přes filtr na obloze.

Na snímku jsou zachyceny „srpky“ pod stromy, které zachytil astronom krátce před začátkem úplného zatmění Slunce v roce 1994.

Na nejbližší hvězdárně se nabídka zajímavostí ještě zvětší. Pomocí větších refraktorů budete moci pozorovat projekci zakrytého Slunce (podobně jako pomocí těch dírek ve stanu či skulinek v listí stromů), avšak s několikanásobným zvětšením. Podobně tak budete pozorovat dalekohledem (vybaveným filtrem) přímo. Bude-li na Slunci nějaké větší skvrna, bezpečně ji poznáte. Na některých hvězdárnách je dokonce možnost pozorovat Slunce v návštěvních hodinách i bez toho, že by k tomu vyzýval nějaký výjimečný úkaz. Jejich kopule jsou mimo jiné totiž vybaveny speciálními dalekohledy, které vám umožní pozorovat sluneční chromosféru (další část sluneční atmosféry, kterou kvůli oslnivé fotosféře okem nespatříme). Pak lze pozorovat například sluneční protuberance, které vypadají jako narudlé jazyky trčící ze slunečního okraje. Ve skutečnosti jde o obrovské mosty plazmatu. Chromosférickým přístrojem budete moci zatmění spatřit například na Štefánikově hvězdárně v Praze, na hvězdárně b. A. Krause v Pardubicích nebo na hvězdárně M. Koperníka v Brně.

Sled slunečních i měsíčních zatmění se opakuje. Nejznámější takovou periodou, na kterou přišli již Chaldejci v 7. století let před Kristem, je SAROS. Během periody SAROS, která trvá 18 let 11 dní 7 hodin a 43 minut, se odehraje celkem 15 úplných, 11 prstencových a 15 pouze částečných zatmění Slunce. Srpnové sluneční zatmění patří do 126. periody SAROS (47. v pořadí z celkových 72). Minulé zatmění této série nastalo 22. července 1990 na Čukotce. Další se odehraje 12. srpna 2026 a jako Evropané to k pásu totality budeme mít skutečně nedaleko. Úplné zatmění totiž nastane například ve Španělsku, a to večer před západem Slunce.

Mapa znázorňující viditelnost zatmění na Zemi. Modrý pás je pás totality, okolní síť jsou procentuální hranice velikosti zatmění. Je vidět, že Česká republika leží v pásmu, kde se bude velikost zatmění pohybovat mezi 20-30% (Českou republiku najdete vlevo uprostřed).

Další zatmění Slunce pozorovatelné z území ČR nastane v úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách, kdy spatříme skutečně pozoruhodnou podívanou, při které měsíční kotouč shora zakryje přibližně 79 % slunečního kotouče.

Jak úkaz pozorovat z ČR?

Z našeho území bude zatmění jen částečné. Úkaz navíc začne jen dvě hodiny před pravým polednem a Slunce v té době bude opravdu vysoko nad obzorem. V každém případě se vyvarujte přímému pohledu do slunečního kotouče bez použití speciálního filtru, neboť i během krátkého okamžiku může dojít k velmi vážnému poškození oční sítnice, v horším případě i k trvalému zhoršení zraku. Jaký filtr použít? Zcela nevyhovující je lidově známé začazené sklíčko, případně kotouč z diskety nebo běžné sluneční brýle. Obecně se považuje za bezpečný filtr svářecí sklo stupně 14 a vyšší. Pakliže se ve vašem okolí nachází lidová hvězdárna, s velkou jistotou budete moci speciální filtr zakoupit právě tam, a to poměrně levně (cena se pohybuje v desítkách korun). Filtr si lze zakoupit jako fólii, sklíčko nebo ve formě brýlí.

Pokud se rozhodnete pozorovat úkaz dalekohledem, doporučujeme správnou koupi i instalaci filtru do dalekohledu prokonzultovat s odborníkem, nejlépe na nejbližší hvězdárně nebo u prodejců renomované astronomické optiky (více například na internetových stránkách dalekohledy.cz). Patrně nejlepší volbou však bude v době úkazu zajít na již několikrát zmíněnou nejbližší hvězdárnu. Tam vás čeká nejen pozorování většími (případně speciálními slunečními) dalekohledy, ale v případě nepřízně počasí i náhradní program.

V dnešní moderní době internetu se naskýtá i možnost pozorovat toto zatmění Slunce jako úplné – díky řadě webcastů, které budou úkaz přenášet online. Jedny z nejkvalitnějších webcastů nabízí projekt Exploratorium, jehož aktéři během svého výstupu vytváří online dokumentární film, při kterém nejen že spatříte velmi kvalitní videopřenos zatmění, ale dozvíte se (byť v angličtině) velmi zajímavé informace. Odkaz pro webcast letošního zatmění je zde: www.exploratorium.edu/eclipse/2008 a přehled minulých ročníků najdete zde: www.exploratorium.edu/eclipse.

Zdroje:

Jsou uvedené na stránce zatmění 2008.8.1