Související stránky k článku 40. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Nejzářivější známou galaxií ve vesmíru je kvasar W2246-0526. Nachází se tak daleko, že tak, jak jej dnes pozorujeme, vypadal, když byl vesmír mladší než 10% svého současného stáří. Mladá galaxie je, podle posledních pozorování získaných pomocí radioteleskopu ALMA, natolik bouřlivým prostředím, že vyvrhuje obrovská množství plynu, ze kterého mohou vznikat nové hvězdy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
15. ledna 2016 byla oficiálně spuštěna unikátní kampaň s názvem 'Pale Red Dot' (Světle červená tečka), která umožní široké veřejnosti sledovat práci vědců celého světa při pátrání po exoplanetě podobné Zemi obíhající kolem nejbližší cizí hvězdy, Proximy Centauri. Pozorovací kampaň potrvá od ledna do dubna 2016 a bude doprovázena pravidelnými příspěvky na speciálním blogu nebo aktualizacemi na sociálních sítích. Jaký bude výsledek projektu, zatím nikdo neví. V následujících měsících, po provedení samotných pozorování, budou vědci analyzovat získaná data a výsledky publikovat v recenzovaném vědeckém časopise.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Hlavním úkolem zařízení GRAVITY nově instalovaného na dalekohled ESO/VLT v Chile je detailní průzkum okolí černých děr. Během prvních pozorování se s pomocí tohoto přístroje podařilo úspěšně zkombinovat světlo zachycené všemi čtyřmi pomocnými dalekohledy systému VLT. Členové rozsáhlého týmu evropských astronomů a inženýrů z Astrofyzikálního institutu Maxe Plancka v Garchingu, kteří zařízení GRAVITY navrhli a postavili, jsou z reálných schopností zařízení nadšení. Již během těchto testů se podařilo dosáhnout řady významných prvenství. GRAVITY se tak stal nejvýkonnějším přístrojem pro interferometr VLTI, jaký byl dosud instalován.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“ se bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
V hmotě, kterou do svého okolí vyvrhla hvězda při explozi novy, byl poprvé detekován chemický prvek lithium. Pozorování Novy Centauri 2013 v souhvězdí Kentaura pomocí dalekohledů ESO pracujících na observatoři La Silla pomohla vysvětlit záhadný fakt, proč řada mladých hvězd vypadá, jako by v sobě měla větší množství lithia, než se očekávalo. Tento objev představuje dlouho hledaný kousek skládanky popisující chemický vývoj naší Galaxie. Zároveň je to velký krok kupředu pro astronomy, kteří se snaží pochopit zastoupení různých chemických prvků ve hvězdách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Astronomové pracující v Chile s dalekohledem ESO/VLT pořídili dosud nejdetailnější záběr mlhoviny Medúza. Centrální hvězda této mlhoviny na oslavu svého odchodu do důchodu odvrhla vnější obálky a vytvořila překrásnou barevnou mlhovinu. I naše Slunce by jednou v budoucnu mohlo vytvořit objekt, jako ten na snímku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 4. do 27. 4. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a poté se na ranní obloze potká s Venuší a Saturnem. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a nastala jedna silnější polární záře. Přistál Sojuz MS-26 s třemi členy dlouhodobé expedice z ISS. Očekáváme průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson. Před 35 lety byl na oběžnou dráhu vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled.
Mléčná dráha nad Dánským dalekohledem.Autor: Zdeněk Bardon.Ve středu 20. března 2013 bude na úpické hvězdárně zahájena výstava „Pohledy do nebe“. 16 panelů, které vznikly za spolupráce Astronomického ústavu AV ČR a Evropské jižní observatoře, nás přenesou do pozoruhodného i podivuhodného světa vzdálených mlhovin a galaxií, stejně jako k nejkrásnější planetě Sluneční soustavy. Co se však skrývá za tím podivným pojmenováním „Evropská jižní observatoř“. Kde ji máme hledat? Na jihu Evropy? Někde v Itálii či Řecku?
Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.
Širokoúhlý pohled na korelátor ALMA - eso1253Autor: ESOALMA korelátor propojí jednotlivé antény do jednoho obřího teleskopu
Na odlehlém stanovišti ve vysoké nadmořské výšce v chilských Andách byl nedávno instalován a otestován jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Podařilo se tak docílit jednoho z významných milníků na cestě ke kompletaci teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), který patří k nejkomplikovanějším pozemním astronomickým přístrojům v historii. Jednoúčelový superpočítač ALMA korelátor obsahuje přes 134 milionů procesorů a provede 17 biliard operací za sekundu. To je srovnatelné s nejrychlejšími univerzálními superpočítači, které jsou dnes k dispozici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.
volně se pohybující exoplaneta CFBDSIR2149 - eso1245Autor: ESO/L. Calçada/P. Delorme/Nick Risinger (skysurvey.org)/R. Saito/VVV ConsortiumOsiřelý svět může pomoci vysvětlit, jak vznikají planety i hvězdy
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2012): Astronomové používající dalekohledy ESO/VLT a Canada-France-Hawaii Telescope identifikovali těleso, které je s největší pravděpodobností planetou cestující vesmírem bez své mateřské hvězdy. Jedná se o dosud nejnadějnějšího kandidáta a zároveň nejbližší objekt tohoto typu. Nachází se pouze asi 100 světelných let od Sluneční soustavy. Relativní blízkost objektu a nepřítomnost blízké jasné hvězdy umožnily týmu zkoumat detailně jeho atmosféru. Astronomové tak dostali příležitost vyzkoušet si, jak budou studovat exoplanety u cizích hvězd pomocí příští generace přístrojů.
