Související stránky k článku Astronomická výstava zpříjemňuje návštěvu pacientů nemocnic
Během roku bývá několik příjemných okamžiků, třeba někoho někam pozvat. Můžeme pozvat slečnu na skleničku či na kávu, chlapce na fotbal, ale můžeme též pozvat astronoma, nebo jen zájemce o nebeské krásno, no ale vlastně i tu slečnu či chlapce na výstavu. A to my nyní s radostí činíme. Náš kolega a spolupracovník, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a hlavně nadšený astrofotograf Zdeněk Bardon má svou další výstavu astronomických obrazů, tentokráte s názvem „Objektiv plný hvězd“. Výstava se bude konat od 23. 2. do 25. 4. 2016 v Malé galerii vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Zajímají vás fotografie z různých oblastí astronomické fotografie v podání českých autorů? Pak navštivte výstavu Současná česká astrofotografie, kterou pořádají Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR a Astronomický ústav AVČR! Vernisáž výstavy proběhne 22. 6. v 15.30 v aule Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR v Praze!
Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a také fotoambasador ESO, nám připravil třetí a dle jeho slov poslední knihu o svých astronomických a cestovatelských zážitcích, spojených převážně s dalekohledy Evropské jižní observatoře. 240 stran textu nás zavede až do nitra velkých teleskopů světa, nechybí však ani obrázky převážně noční oblohy z míst, kde je ještě tma. A to vše doplněno někdy až neuvěřitelnými příběhy noční astronomie.
Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.
V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST) byl úspěšně vypuštěn do kosmického prostoru 25. 12. na raketě Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. JWST v současné době míří do libračního centra L2, kde bude v následujících letech umístěn. Českým astronomům se podařilo let Webbova dalekohledu zachytit při jeho pouti noční oblohou.
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
V úterý 4. června proběhla vernisáž výstavy Obloha v atriu Gymnázia Františka Křižíka. Na výstavě je k vidění okolo 80 fotografií hvězdné oblohy, galaxií, polárních září, halových jevů, duh a dalších jevů. Své fotografie zde představuje několik fotografů - Václav Uhlíř, Libor Šmíd, Pavel Pech, Josef Jíra, Jan Hosnedl a další.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXIV. Na samotný závěr seriálu jsem si ponechal observatoř, které si ve své „sbírce” velmi cením - Skalnaté Pleso.
Dostat se na observatoře Skalnaté pleso a Lomnický štít není zase až tak složité, ale přijet s pozváním a šroubovákem v tlumoku, to je jiná káva. Obzvláště Skalnaté pleso je pro mě téměř modla, protože ji založil významný český astronom Antonín Bečvář. Existuje mnoho zkazek, jak se mu to podařilo za války, kdy lidé měli problém absolutně se vším a observatoř byla až to úplně poslední, na co by kdo pomyslel. On to ale dokázal. Psal se rok 1940 a v nadmořské výšce 1 751 metrů vyrostla architektonicky krásná stavba.
V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
V sobotu 23. března 2019 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo vyhodnocení mezinárodní soutěže „Pohlednice z mého vesmíru“, kterou spolupořádala Česká astronomická společnost. Na 50 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo v některých případech až z dalekých slovenských měst. Absolutním vítězem se stal Pavol Kostolný s originálním kompozitním snímkem lednového zatmění Mésíce nazvaným „Mesiačný servis“. Celkem si nějaké ocenění odneslo přes 40 účastníků fotografické soutěže, a to v šesti různých kategoriích.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXIII. V tomto dílu zavítáme na španělský ostrov La Palma. Na vrcholu vyhaslé sopky ostrova La Palma Kanárského souostroví se nachází komplex observatoří. Kouzelné místo nese oficiální pojmenování Observatorio del Roque de los Muchachos a cestou vzhůru lze napočítat 116 pravotočivých a 127 levotočivých zatáček. Zvládnout tolik zákrut spolu s nadmořskou výškou 2 500 metrů zabere autem asi dvě hodiny. Okraj vulkánu je obsypán dalekohledy, a tak uvedu jen několik nejzajímavějších. Například Gran Telescopio Canarias (GTC) s celkovým průměrem segmentových zrcadel 10,4 metru. Je to největší dalekohled světa této kategorie. Návštěva jeho kopule je jako vstoupit na hokejový stadion, a to rozhodně nepřeháním. Hned vedle William Herschel Telescope (WHT) se nachází Isaac Newton Telescope (INT) s průměrem zrcadla 2,54 metru. A na hraně skály připomínající orlí hnízdo, je instalován dalekohled The Nordic Optical Telescope (NOT) s průměrem zrcadla 2,56 metru, jehož dlouholetým ředitelem byl již několikrát zmíněný Johannes Andersen.
Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.
Na 20 panelech 2x2 metry najdete pohledy do objektů vzdáleného vesmíru, získané největšími teleskopy světa. Výstava bude od 26. do 30. června 2017 umístěna na Palachově náměstí v Praze, před Rudolfinem, jako součást programu mezinárodní astronomické události: Evropského Týdne Astronomie a Kosmických Věd EWASS 2017.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXII. V tomto dílu se vrátíme na observatoř v Ondřejově, kde na takzvané “radarové louce” stojí neobvyklá observatoř pojmenovaná Blue Eye neboli česky - Modré oko.
V roce 2014 byl dokončen projekt observatoře s nepříliš poetickým názvem: „Vývoj technologií pro rychlé robotické observatoře a laserové komunikační systémy“, který vznikl s podporou Technologické agentury ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy a královéhradeckou firmou. Při konstrukci observatoře bylo progresivně využito robustních průmyslových automatů standardně instalovaných při řízení komplikovaných technologických procesů, například v pivovarech.
Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.
V termíne 25. 3. 2017 sa konala v Púchove vernisáž výstavy fotografií s astronomickou tematikou. Fotografie od nadaných fotografov zo Slovenska aj Českej republiky sú inštalované vo vestibule Divadla Púchov. Jedinečnú výstavu 106 astrofotografií si môžete ešte pozrieť do 9. 4. 2017. Potom bude výstava dostupná všetkým záujemcom o vystavenie. Ak byste tedy potom mali o výstavu záujem (alebo zakúpenie fotografií), neváhajte a kontaktujte nás.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXI. Určitě nejsem sám, kdo byl uchvácen knihou dr. Huberta Slouky - Pohledy do nebe. Jedna z observatoří, kterou publikace zmiňuje, je slavná Mount Wilson, která se rozkládá nad městem Los Angeles v nadmořské výšce 1740 metrů. Abych si splnil svoji touhu se dotknout fantastické a legendární observatoře, tak jsem musel navštívit Los Angeles v Kalifornii. Megalopole je domovem 20 miliónů lidí a kromě notoricky známého Hollywoodu, jsou překvapivě v blízkosti města dvě hvězdárny.
Na jednom z východních hřbetů pohoří Santa Monica se rozkládá známý park s rozlohou 1740 hektarů. Vlastně už jde o Hollywood a zároveň je to největší městský park v USA. Dominantou je velkolepá budova Griffith Observatory postavená ve stylu art deco.
ELT, tedy Extrémně velký dalekohled, byl doposud jen pojem spojený s velkým množstvím propagačních simulací a videí, z nichž jsme se dozvídali, že do roku 2025 bude na vrcholu chilské hory Cerro Armazones, asi 22 km vzdušnou čarou na východ od současně nejpopulárnější observatoře ESO Paranal, stát dalekohledové monstrum o průměru přes 39 metrů. Těžko si to představit, ač nějaké porovnávací obrázky Evropská jižní observatoř poskytla. Víme, že výškou 74 metrů se kupole dostane do více jak dvou třetin výšky ještědského vysílače a průměrem zrcadla dalekohled předčí velikost střední basketbalové haly. Až do 5. července 2019 mi tato čísla jen máloco říkala. Pak jsem měl tu vzácnou možnost na staveništi strávit nezapomenutelnou noc…
Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.
