Související stránky k článku Astronomická výstava zpříjemňuje návštěvu pacientů nemocnic
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXI. Určitě nejsem sám, kdo byl uchvácen knihou dr. Huberta Slouky - Pohledy do nebe. Jedna z observatoří, kterou publikace zmiňuje, je slavná Mount Wilson, která se rozkládá nad městem Los Angeles v nadmořské výšce 1740 metrů. Abych si splnil svoji touhu se dotknout fantastické a legendární observatoře, tak jsem musel navštívit Los Angeles v Kalifornii. Megalopole je domovem 20 miliónů lidí a kromě notoricky známého Hollywoodu, jsou překvapivě v blízkosti města dvě hvězdárny.
Na jednom z východních hřbetů pohoří Santa Monica se rozkládá známý park s rozlohou 1740 hektarů. Vlastně už jde o Hollywood a zároveň je to největší městský park v USA. Dominantou je velkolepá budova Griffith Observatory postavená ve stylu art deco.
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Zveme vás na překrásnou fotografickou výstavu prof. Miloslava Druckmüllera do Uherského Hradiště. Výstava Mléčná dráha, náš vemírný domov českého fotografa, cestovatele a profesora matematiky, Miloslava Druckmüllera, vás zavede k nejkrásnějším a doslova dechberoucím pohledům na noční oblohu, ale i do světa přírodních krás naší planety. Výstavu zahájí 12. února 2016 v 17:30 astronom Jiří Grygar, následovat bude přednáška autora a těšit se můžete i na besedu. Samotná výstava potrvá do 13. března 2016.
Novým čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) se stal konstruktér, astrofotograf, fotoambasador ESO, popularizátor astronomie a zakladatel soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Bardon. Na toto prestižní ocenění byl nominován za svůj významný přínos v oblasti modernizaci astronomických přístrojů a popularizace astronomie. Nominaci schválila prostřednictvím tiskové zprávy generální tajemnice IAU prof. Teresa Lago v květnu 2021.
V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
Unikátní výstavu Astronomie v Pardubickém kraji otevřelo Regionální muzeum v Litomyšli v sobotu 6. února 2016. Na její zahájení přišlo bezmála 80 návštěvníků, které uvítali ředitel Regionálního muzea v Litomyšli Mgr. René Klimeš, generální ředitel Národního technického muzea Mgr. Karel Ksandr, autoři výstavy PhDr. Martin Boštík (RML) a Ing. Antonín Švejda (NTM). Čtveřici pánů doplnil RNDr. Jiří Grygar, CSc., který ve svém úvodním slově připomněl často neprávem opomíjeného Bohumila Štemberka a samozřejmě vzpomněl na prof. Zdeňka Kopala. Krásná výstava v Regionálním muzeu bez nadsázky nabízí svým návštěvníkům „dvakrát tři v jednom“ a svým pojetím přesahuje daleko pardubickým region.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XX. V tomto díle ještě zůstaneme v Arizoně, ale přesuneme se téměř na hranice s Mexikem. V nadmořské výšce 2 098 metrů v pohoří Quinlan leží jedna z nejznámějších observatoří světa. Pro mě osobně, legenda všech legend - observatoř Kitt Peak. Návštěvou tohoto místa se mi splnil dětský sen, který ve mně zcela určitě zažehl časopis Říše hvězd. Samozřejmě na Kitt Peak se lze dostat bez vážnějších překážek. Ovšem šanci na detailní prohlídku hned několika přístrojů je příležitostí jen jednou za život. A díky tomu se prostřednictvím fotografií do některých podíváme.
Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.
Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIX. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT spolu s LBT na Mount Graham a také Mount Bigelow v Arizoně.
Nyní je přesuneme ještě o „kousek” dále.
Mount Lemmon, s nadmořskou výškou (2 792 m), je nejvyšším bodem v pohoří Santa Catalina. Nachází se v národním lese Coronado severně od Tucsonu v Arizoně ve Spojených státech. Mount Lemmon byl pojmenován po botaničce Saru Plummer Lemmon, která se v roce 1881 vydala na vrchol hory se svým manželem a místním farmářem E. O. Stratton.
Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVIII. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT a LBT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů.
Nyní je přesuneme o „kousek” jinam. Na Mount Bigelow, asi 30 kilometrů severně od města Tucson, kde se nacházejí tři samostatné hvězdárny. Dva z nich využívá projekt Catalina Sky Survey (CSS).
ELT, tedy Extrémně velký dalekohled, byl doposud jen pojem spojený s velkým množstvím propagačních simulací a videí, z nichž jsme se dozvídali, že do roku 2025 bude na vrcholu chilské hory Cerro Armazones, asi 22 km vzdušnou čarou na východ od současně nejpopulárnější observatoře ESO Paranal, stát dalekohledové monstrum o průměru přes 39 metrů. Těžko si to představit, ač nějaké porovnávací obrázky Evropská jižní observatoř poskytla. Víme, že výškou 74 metrů se kupole dostane do více jak dvou třetin výšky ještědského vysílače a průměrem zrcadla dalekohled předčí velikost střední basketbalové haly. Až do 5. července 2019 mi tato čísla jen máloco říkala. Pak jsem měl tu vzácnou možnost na staveništi strávit nezapomenutelnou noc…
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVII. V minulém dílu jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů. Jen pár stovek metrů opodál se nachází neuvěřitelný výtvor lidských mozků a rukou a tak se dostáváme k vrcholů všech vrcholů. Obřímu, gigantickému a naprosto neskutečnému goliáši. Největší dalekohled světa s jednolitým zrcadlem, respektive dvěma. Osobně bych to pojmenoval jako zázrak technologie jedenadvacátého století. Fantastický přístroj byl příznačně pojmenován - Large Binocular telescope (LBT). V českém překladu - Velký binokulární dalekohled.
Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA pořídil pozoruhodný nový snímek velkého Magellanova oblaku, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. VISTA provádí přehlídková pozorování Velkého i Malého Magellanova oblaku a jejich nejbližšího okolí s velmi vysokým rozlišením. Program astronomům umožňuje sledovat velké množství hvězd a otevírá novou cestu ke studiu proměnných hvězd, hvězdného vývoje a dynamiky galaxií.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVI. V tomto dílu budeme pokračovat nahlédnutím do amerického astronomického ráje v Arizoně. Podíváme se na vrchol hory Mount Graham.
Z města Tucson je to po dálnici s označením I10 asi jen 200 kilomerů, což je přibližně 3,5 hodiny jízdy, než je dosaženo vrcholu hory Mount Graham v nadmořské výšce 3 290 metrů.
Letos v červenci se odehrají dvě zatmění. První z nich, úplné sluneční 2. července, spatří obyvatelé Argentiny a Chile. To druhé, částečné měsíční 16. července, pak proběhne před půlnocí i na české obloze. Tentokrát však nepůjde jen o ty úkazy na obloze, které stojí za zmínku. Oba úkazy totiž shodou okolností provází hned několik astronomických výročí a milníků lidstva. Takže pro co tedy pod chilským či v půli července i naším nebem bouchat šampaňské?
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XV. V tomto dílu se podíváme do USA, konkrétně do Arizony a města Tucson. Tentokrát se budu věnovat astronomickým zrcadlům. Patřím do generace, která si své astronomické přístroje musela vyrábět svépomocí. Broušení zrcadel a výroba dalekohledů na koleně bylo běžné. Legendární časopis Říše hvězd přinášel bezpočet návodů a instrukcí, jak si poradit s náročnou výrobou v domácích podmínkách. Samozřejmě i já jsem se pokoušel vybrousit zrcadlo „obřích” rozměrů z víčka od zavařovačky. Výsledkem nesmírného snažení asi 300 pracovních hodin bylo všechno možné, jenom ne funkční zrcadlo. Jindřich Zeman mi někdy v roce 1975 napsal: „Vážený kolego, až to jedenácté bude dobré”. A tak jsem broušení zrcadel nadobro opustil.
19. prosince byla podepsána závěrečná dohoda mezi Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), právním subjektem zaštiťujícím výstavbu a budoucí provoz observatoře CTA, a Evropskou jižní observatoří (European Southern Observatory, ESO) nutná k zajištění umístění jižní části observatoře CTA v sousedství observatoře ESO na hoře Paranal v Chile.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIV. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme v posledním zastavení. Švýcarský 1,2m dalekohled Leonhard Euler na La Silla byl postaven v roce 1998 a je provozován Ženevskou observatoří na Université de Genève (Švýcarsko). Byl pojmenován na počest slavného švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–83). Uzavřený tubus dalekohledu obsahuje zrcadlo o průměru 1,2 metru z materiálu ZeroDur a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien.
