Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled a čokoláda

Dalekohled a čokoláda

Mléčná dráha nad kopulí Leonhard Euler Telescope. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIV. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme v posledním zastavení. Švýcarský 1,2m dalekohled Leonhard Euler na La Silla byl postaven v roce 1998 a je provozován Ženevskou observatoří na Université de Genève (Švýcarsko). Byl pojmenován na počest slavného švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–83). Uzavřený tubus dalekohledu obsahuje zrcadlo o průměru 1,2 metru z materiálu ZeroDur a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien.

Hlavním vědeckým přístrojem je spektrograf CORALIE k provádění vysoce přesných měření radiální rychlosti, hlavně k hledání velkých exoplanet na jižní nebeské polokouli.
Spektrograf CORALIE, který zahájil svoji činnost v červnu 1998, byl vyvinut na základě spolupráce mezi Ženevskou observatoří a Haute Provence Observatory (OHP) ve Francii. Jedná se o vylepšenou verzi spektrografu ELODIE, která je nyní v provozu na OHP a s níž byla v roce 1995 nalezena první exoplaneta kolem hvězdy 51 Pegasi b. Tento objev si své konto připsali astronomové Michel Mayor a Didier Queloz. V roce 2019 získali Nobelovu cenu za fyziku. Oba pány nebudu popisovat, protože si o nich můžete přečíst více v článku Mgr. Jany Žďárské z Fyzikálního ústavu AV ČR na stránkách časopisu Československý časopis pro fyziku (01/2021) (odkaz dole).

Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Tato observatoř patří do skupiny národních observatoří a z mého pohledu je to nejhezčí místo na La Silla. S jistou dávkou nadsázky bych zdejší observatoř pojmenoval jako rodinný domek s hvězdárnou. První věcí, které si návštěvník všimne, je neuvěřitelný pořádek. V mechanické dílně jsou i lopaty na sníh srovnány podle velikostí, stejně jako šroubováky a všechny ostatní nástroje. Nejsilnějším dojem je kopule dalekohledu, tedy zejména instalace. Při vstupu jsem si připadal stejně provinile, jako bych v zablácených botách doma vstoupil na koberec v našeho obýváku.

Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Osobně nemám rád „divoké” instalace za využití kobercové pásky či stále populárnějších plastových „zdrhovaček”. Nic podobného zde nenajdeme. Naprosto precizně vyvázané kabely, dokonalá technika, perfektní nátěry a žádné stopy od ukápnutého oleje. O dokonalém úklidu  a až sterilní čistotě nemluvě. Prostě je to observatoř, kde se chodí v bačkorách.
Observatoř se řídí místně z velké kontrolní místnosti a astronom je zde sám. Ovšem také na pohodlí pozorovatele se myslí se vší důkladností. Odpočinková místnost dočasných obyvatel je něco jako obývák s dokonale zařízenou kuchyní a parádním výhledem na poušť Atacama. 
Moji pozornost přitáhla obří nerezová lednice. Téměř mi „upadla” brada, když jsem zjistil, že byla téměř z poloviny plná švýcarské čokolády. Pochopil jsem, že tady se o starají nejen o špičkovou  vědu, ale i člověka.

https://janazdarska.cz/51-pegasi-b-a-exoplanetarni-revoluce/

Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Porodnice zrcadel




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »