Výsledky

Fotografie z Noci vědců 2008
Zúčastněné organizace

Externí odkazy:

  • Hvězdárna Valašské Meziříčí: článek
  • Západočeská pobočka ČAS: článek, fotografie
  • Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci se Západočeskou pobočkou ČAS: článek

Východočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Úpici

V pátek 26. září uspořádala Východočeská pobočka ČAS ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici pod patronací a finanční záštitou Evropské komise jakožto dlouhodobého podporovatele vědy Noc vědců. Tato akce, pořádaná v rámci Evropské noci vědců si kladla za cíl zpřístupnit vědecká bádání široké veřejnosti a seznámit zájemce nejen s moderními a komplikovanými vědeckými metodami a postupy, ale ukázat i možnosti poznávání zákonitostí přírody jednoduchými a všeobecně dostupnými dostupnými prostředky.

Akce se uskutečnila na dvou atraktivních místech – v areálu Hvězdárny v Úpici a v areálu ZOO Dvůr Králové.

Celkem se Noci vědců na Hvězdárně v Úpici zúčastnilo 58 lidí, z toho bylo 20 dětí. O vědě a své práci s nimi diskutovalo 5 vědců a odborných pracovníků. V ZOO Dvůr Králové se zúčastnilo 63 lidí, z toho 22 dětí. O vědě a své práci s nimi diskutovali 3 vědci a odborní pracovníci.

Další materiály a obrázky naleznete na stránkách http://www.obsupice.cz/.

V areálu Hvězdárny v Úpici začal program v 17 hodin soutěžemi pro děti o ceny.

V 18 hodin byla prohlídka odborných pracovišť hvězdárny – dalekohledů v kopulích, robotizovaného dalekohledu a pracoviště odborného sledování Slunce. V 19 hodin začala přednáška pozvaného odborníka RNDr. Aleše Špičáka, CSc. „Proč (a jak) se země třese a sopky soptí“.

O přestávce proběhlo pozorování přeletu Čínské kosmické lodi Shenzou VII a kosmické stanice ISS. Po přednášce byl večer věnován pozorování dalekohledy a debatám s pracovníky hvězdárny a členy VČ pobočky ČAS o práci vědě a výzkumné práci. Zájemci, zejména děti z astronomického kroužku, pak využili možnost přespání na hvězdárně.

V areálu ZOO Dvůr Králové proběhla akce Noci vědců v rámci večerních jízd Safaribusu.

Na jejich odjezdovém stanovišti bylo instalováno několik dalekohledů, kterými bylo možno pozorovat objekty noční oblohy. Byl pozorován také přelet jasné kosmické stanice ISS. Pozvaný odborník na amatérská pozorování oblohy přednášel o různých metodách a principech pozorování oblohy jednoduchými prostředky – očima, malými dalekohledy i za pomoci jednoduchých zařízení jako webové kamerky. Byly předvedeny i názorné ukázky a instalována výstavka. Pro děti i dospělé byl připraven astronomický kvíz (pro každou skupinu různé obtížnosti) o hezké ceny s populárně vědeckou tématikou. Účastníci dostali dále propagační materiály poskytnuté Evropskou komisí.

Celá akce se uskutečnila za podpory Evropské komise, dlouholetého podporovatele vědy. V průběhu byly rozdávány propagační materiály a dárky věnované Evropskou komisí.

Za Východočeskou pobočku České astronomické společnosti a Hvězdárnu v Úpici

Marcel Bělík, předseda VČ pobočky


IV. Noc vědců na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích

Letos již po čtvrté, se Hvězdárna barona Artura Krause při DDM Delta v Pardubicích ve spolupráci s Astronomickou společností Pardubice zúčastnila Evropské noci vědců. Program byl bohatý a každý, kdo navštívil naši observatoř, si přišel na své. Program jsme zahájili již v 18:00 krátkou procházkou po místech, kde působil a žil zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách, baron Artur Kraus, po němž ta dnešní nese své jméno.

Od 20:00, jsme pokračovali programem na hvězdárně, kde si návštěvníci mohli ozkoušet nový informační kiosek naší hvězdárny. Zde se mohli dozvědět o nedávné expedici za zatměním Slunce do Ruska a mnoho dalšího z naší činnosti.

Pro nejmenší byly připraveny soutěže o zajímavé ceny. Ti větší, se pak mohli kochat zářícím Jupiterem jak z kopule naší observatoře, tak ze speciálně upravené pozorovací terasy.

Letošní Noc vědců se tedy opět vydařila, jak po stránce organizační, zejména zásluhou ČAS a její finanční podpory, bez níž bychom nevytvořili průvodce po stopách astronomie v Pardubicích, tak po stránce návštěvnosti.

Petr Komárek
Hvězdárna barona Artura Krause
Astronomická společnost Pardubice



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Noc vědců


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »