Výsledky

Fotografie z Noci vědců 2008
Zúčastněné organizace

Externí odkazy:

  • Hvězdárna Valašské Meziříčí: článek
  • Západočeská pobočka ČAS: článek, fotografie
  • Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci se Západočeskou pobočkou ČAS: článek

Východočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Úpici

V pátek 26. září uspořádala Východočeská pobočka ČAS ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici pod patronací a finanční záštitou Evropské komise jakožto dlouhodobého podporovatele vědy Noc vědců. Tato akce, pořádaná v rámci Evropské noci vědců si kladla za cíl zpřístupnit vědecká bádání široké veřejnosti a seznámit zájemce nejen s moderními a komplikovanými vědeckými metodami a postupy, ale ukázat i možnosti poznávání zákonitostí přírody jednoduchými a všeobecně dostupnými dostupnými prostředky.

Akce se uskutečnila na dvou atraktivních místech – v areálu Hvězdárny v Úpici a v areálu ZOO Dvůr Králové.

Celkem se Noci vědců na Hvězdárně v Úpici zúčastnilo 58 lidí, z toho bylo 20 dětí. O vědě a své práci s nimi diskutovalo 5 vědců a odborných pracovníků. V ZOO Dvůr Králové se zúčastnilo 63 lidí, z toho 22 dětí. O vědě a své práci s nimi diskutovali 3 vědci a odborní pracovníci.

Další materiály a obrázky naleznete na stránkách http://www.obsupice.cz/.

V areálu Hvězdárny v Úpici začal program v 17 hodin soutěžemi pro děti o ceny.

V 18 hodin byla prohlídka odborných pracovišť hvězdárny – dalekohledů v kopulích, robotizovaného dalekohledu a pracoviště odborného sledování Slunce. V 19 hodin začala přednáška pozvaného odborníka RNDr. Aleše Špičáka, CSc. „Proč (a jak) se země třese a sopky soptí“.

O přestávce proběhlo pozorování přeletu Čínské kosmické lodi Shenzou VII a kosmické stanice ISS. Po přednášce byl večer věnován pozorování dalekohledy a debatám s pracovníky hvězdárny a členy VČ pobočky ČAS o práci vědě a výzkumné práci. Zájemci, zejména děti z astronomického kroužku, pak využili možnost přespání na hvězdárně.

V areálu ZOO Dvůr Králové proběhla akce Noci vědců v rámci večerních jízd Safaribusu.

Na jejich odjezdovém stanovišti bylo instalováno několik dalekohledů, kterými bylo možno pozorovat objekty noční oblohy. Byl pozorován také přelet jasné kosmické stanice ISS. Pozvaný odborník na amatérská pozorování oblohy přednášel o různých metodách a principech pozorování oblohy jednoduchými prostředky – očima, malými dalekohledy i za pomoci jednoduchých zařízení jako webové kamerky. Byly předvedeny i názorné ukázky a instalována výstavka. Pro děti i dospělé byl připraven astronomický kvíz (pro každou skupinu různé obtížnosti) o hezké ceny s populárně vědeckou tématikou. Účastníci dostali dále propagační materiály poskytnuté Evropskou komisí.

Celá akce se uskutečnila za podpory Evropské komise, dlouholetého podporovatele vědy. V průběhu byly rozdávány propagační materiály a dárky věnované Evropskou komisí.

Za Východočeskou pobočku České astronomické společnosti a Hvězdárnu v Úpici

Marcel Bělík, předseda VČ pobočky


IV. Noc vědců na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích

Letos již po čtvrté, se Hvězdárna barona Artura Krause při DDM Delta v Pardubicích ve spolupráci s Astronomickou společností Pardubice zúčastnila Evropské noci vědců. Program byl bohatý a každý, kdo navštívil naši observatoř, si přišel na své. Program jsme zahájili již v 18:00 krátkou procházkou po místech, kde působil a žil zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách, baron Artur Kraus, po němž ta dnešní nese své jméno.

Od 20:00, jsme pokračovali programem na hvězdárně, kde si návštěvníci mohli ozkoušet nový informační kiosek naší hvězdárny. Zde se mohli dozvědět o nedávné expedici za zatměním Slunce do Ruska a mnoho dalšího z naší činnosti.

Pro nejmenší byly připraveny soutěže o zajímavé ceny. Ti větší, se pak mohli kochat zářícím Jupiterem jak z kopule naší observatoře, tak ze speciálně upravené pozorovací terasy.

Letošní Noc vědců se tedy opět vydařila, jak po stránce organizační, zejména zásluhou ČAS a její finanční podpory, bez níž bychom nevytvořili průvodce po stopách astronomie v Pardubicích, tak po stránce návštěvnosti.

Petr Komárek
Hvězdárna barona Artura Krause
Astronomická společnost Pardubice



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Noc vědců


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »