Výsledky

Fotografie z Noci vědců 2008
Zúčastněné organizace

Externí odkazy:

  • Hvězdárna Valašské Meziříčí: článek
  • Západočeská pobočka ČAS: článek, fotografie
  • Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci se Západočeskou pobočkou ČAS: článek

Východočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Úpici

V pátek 26. září uspořádala Východočeská pobočka ČAS ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici pod patronací a finanční záštitou Evropské komise jakožto dlouhodobého podporovatele vědy Noc vědců. Tato akce, pořádaná v rámci Evropské noci vědců si kladla za cíl zpřístupnit vědecká bádání široké veřejnosti a seznámit zájemce nejen s moderními a komplikovanými vědeckými metodami a postupy, ale ukázat i možnosti poznávání zákonitostí přírody jednoduchými a všeobecně dostupnými dostupnými prostředky.

Akce se uskutečnila na dvou atraktivních místech – v areálu Hvězdárny v Úpici a v areálu ZOO Dvůr Králové.

Celkem se Noci vědců na Hvězdárně v Úpici zúčastnilo 58 lidí, z toho bylo 20 dětí. O vědě a své práci s nimi diskutovalo 5 vědců a odborných pracovníků. V ZOO Dvůr Králové se zúčastnilo 63 lidí, z toho 22 dětí. O vědě a své práci s nimi diskutovali 3 vědci a odborní pracovníci.

Další materiály a obrázky naleznete na stránkách http://www.obsupice.cz/.

V areálu Hvězdárny v Úpici začal program v 17 hodin soutěžemi pro děti o ceny.

V 18 hodin byla prohlídka odborných pracovišť hvězdárny – dalekohledů v kopulích, robotizovaného dalekohledu a pracoviště odborného sledování Slunce. V 19 hodin začala přednáška pozvaného odborníka RNDr. Aleše Špičáka, CSc. „Proč (a jak) se země třese a sopky soptí“.

O přestávce proběhlo pozorování přeletu Čínské kosmické lodi Shenzou VII a kosmické stanice ISS. Po přednášce byl večer věnován pozorování dalekohledy a debatám s pracovníky hvězdárny a členy VČ pobočky ČAS o práci vědě a výzkumné práci. Zájemci, zejména děti z astronomického kroužku, pak využili možnost přespání na hvězdárně.

V areálu ZOO Dvůr Králové proběhla akce Noci vědců v rámci večerních jízd Safaribusu.

Na jejich odjezdovém stanovišti bylo instalováno několik dalekohledů, kterými bylo možno pozorovat objekty noční oblohy. Byl pozorován také přelet jasné kosmické stanice ISS. Pozvaný odborník na amatérská pozorování oblohy přednášel o různých metodách a principech pozorování oblohy jednoduchými prostředky – očima, malými dalekohledy i za pomoci jednoduchých zařízení jako webové kamerky. Byly předvedeny i názorné ukázky a instalována výstavka. Pro děti i dospělé byl připraven astronomický kvíz (pro každou skupinu různé obtížnosti) o hezké ceny s populárně vědeckou tématikou. Účastníci dostali dále propagační materiály poskytnuté Evropskou komisí.

Celá akce se uskutečnila za podpory Evropské komise, dlouholetého podporovatele vědy. V průběhu byly rozdávány propagační materiály a dárky věnované Evropskou komisí.

Za Východočeskou pobočku České astronomické společnosti a Hvězdárnu v Úpici

Marcel Bělík, předseda VČ pobočky


IV. Noc vědců na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích

Letos již po čtvrté, se Hvězdárna barona Artura Krause při DDM Delta v Pardubicích ve spolupráci s Astronomickou společností Pardubice zúčastnila Evropské noci vědců. Program byl bohatý a každý, kdo navštívil naši observatoř, si přišel na své. Program jsme zahájili již v 18:00 krátkou procházkou po místech, kde působil a žil zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách, baron Artur Kraus, po němž ta dnešní nese své jméno.

Od 20:00, jsme pokračovali programem na hvězdárně, kde si návštěvníci mohli ozkoušet nový informační kiosek naší hvězdárny. Zde se mohli dozvědět o nedávné expedici za zatměním Slunce do Ruska a mnoho dalšího z naší činnosti.

Pro nejmenší byly připraveny soutěže o zajímavé ceny. Ti větší, se pak mohli kochat zářícím Jupiterem jak z kopule naší observatoře, tak ze speciálně upravené pozorovací terasy.

Letošní Noc vědců se tedy opět vydařila, jak po stránce organizační, zejména zásluhou ČAS a její finanční podpory, bez níž bychom nevytvořili průvodce po stopách astronomie v Pardubicích, tak po stránce návštěvnosti.

Petr Komárek
Hvězdárna barona Artura Krause
Astronomická společnost Pardubice



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Noc vědců


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »