Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce Multimédia

Začátek roku astronomie online

České logo
České logo
Přinášíme vám 23 hodin trvající online přenos ze začátku Mezinárodního roku astronomie ve světě. Jako první přivítají nový rok obyvatelé ostrova Kiritimati na Silvestra v 11:00 našeho času. Poté budou následovat další místa naší planety. Na začátek Mezinárodního roku astronomie na tom či onom místě vás online upozorníme a současně s tím si povíme o astronomii v dané zemi, o významných observatořích apod. Jinými slovy: během zhruba 23 hodin vám postupně ve stručnosti představíme astronomii na celém světě…

Petr Kubala Exoplanety

Exoplanety - Praha osudová

Johannes Kepler
Johannes Kepler
V úvodním díle seriálu o exoplanetách se podíváme na jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů z poněkud netradičního pohledu. Málokdo si to uvědomuje, ale Praha je pro planety městem přímo osudovým. A osudovým bude pro exoplanety i nadcházející rok, kdy si připomínáme významné události roku 1609. Galileo Galilei tehdy namířil vůbec poprvé dalekohled na nebe a v Praze položil Johannes Kepler základy svým nebeským zákonům. Čtyři sta let poté se na vzdálené Floridě připravuje ke startu družice, která ponese hrdě jeho jméno při objevování planet u vzdálených hvězd a otevře nám tak možnosti, o nichž Kepler ani nesnil…
Jiří Srba Ostatní

První anténa observatoře ALMA dodána

Radioteleskop ALMA
Radioteleskop ALMA
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (049/2008): V chilské poušti Atacama, na planině Chajnantor (pozn. redakce: čti čachnantor), v nadmořské výšce 5000 m, zaznamenala významný milník stavba jednoho z nejmodernějších astronomických zařízení světa. V polovině prosince byla dodána první z unikátních antén projektu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, zkráceně ALMA. Zařízení ALMA je konstruováno v mezinárodní spolupráci a ESO je evropským partnerem projektu.

Vít Straka Kosmonautika

Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice

Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na Zemi
Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na Zemi
Vánoce členů posádky Mezinárodní kosmické stanice byly především ve znamení kosmické vycházky, uskutečněné v noci na 23. prosince. Ale nezůstalo jen u toho, astronauti si pochutnali na tradičním vánočním cukroví, rozbalili si dárky přivezené na stanici na konci listopadu ruským Progressem a užili si den volna.

Pavel Suchan Ostatní

Mezinárodní rok astronomie 2009 zahajuje pozorováním Slunce na Nový rok!

České logo
České logo
Tisková zpráva Českého organizačního výboru ze dne 22. prosince 2008.

Tato novoroční globální akce se koná z iniciativy Centra pro astrofyziku při univerzitě v Portu. Česká republika se k zahájení připojuje a s ohledem na silvestrovské oslavy ji Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie s nadsázkou nazval Astronomie pro abstinenty.

Petr Kubala Vzdálený vesmír

Radioastronomičtí proutkaři objevili vodu v okolí vzdáleného kvasaru

Voda ve spektru kvasaru MG J0414+0534 a snímek kvasaru. Fotografie galaxie M87 (vpravo) je pouze ilustrační – tak nějak by kvasar vypadal z blízka.
Voda ve spektru kvasaru MG J0414+0534 a snímek kvasaru. Fotografie galaxie M87 (vpravo) je pouze ilustrační – tak nějak by kvasar vypadal z blízka.
Astronomové z německého Max-Planck-Institut für Radioastronomie využili stometrový radioteleskop Effelsberg k detekci doposud nejvzdálenější molekuly vody ve vesmíru. Voda byla odhalena u kvasaru MG J0414+0534 ve vzdálenosti více jak 11 miliard světelných let.

Miroslav Šulc Ostatní

Pobočka v Brně skončila

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Na dubnovém zasedání rozhodl VV o zrušení brněnské pobočky České astronomické společnosti z důvodu zániku její aktivity.

Petr Horálek Úkazy

Vánoční obloha roku 2008

Klanění tří králů - obraz renezančního malíře Giotta
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře Giotta
Dva tisíce let po okamžiku, který oslavujeme vánočními svátky, se už obloha dávno stala spíše oblastí vědy a estetických zážitků, než zdrojem (h)různých znamení. Protože ani pořádně nevíme, kdy se Ježíš narodil, těžko můžeme určit, co za krásný úkaz (či objekt) ve skutečnosti stojí za pojmem "Betlémská hvězda". Ty dva tisíce let už nevrátíme zpátky, ale pokud se vám na letošní vánoční obloze rozpadnou mraky, tak i letos nebe nabízí pestrý přehled tradičních i netradičních nebeských krás. Pojďme si představit ty nejnápadnější.

František Martinek Kosmonautika

Co mají společného mise EPOXI a NEXT?

Sonda Stardust prolétá v blízkosti Země.
Sonda Stardust prolétá v blízkosti Země.
Na přelomu let 2008 a 2009 prolétnou v blízkosti naší planety dvě kosmické sondy, které využijí zemskou gravitaci k úpravě svých drah. Jako první prolétne v blízkosti Země 29. 12. 2008 sonda Deep Impact, následovaná 14. 1. 2009 sondou Stardust. Obě sondy již splnily své úkoly, pro obě však astronomové našli další uplatnění pod novými názvy Epoxi a NExT. Obě však mají jedno společné: výzkum komety 9P/Tempel 1. Jedna ji už zkoumala, druhá se k jejímu výzkumu teprve chystá.

Marcel Bělík Multimédia

Přání od týmu ČAM

ČAM - logo
ČAM - logo
Česká astrofotografie měsíce přeje všem čtenářům, astronomům, astrofotografům a přátelům astronomie hezké Vánoce, hodně štěstí, zdraví, úspěchů a jasné nebe v nadcházejícím roce 2009. Děkujeme všem za zájem a zaslané fotografie, vítězům blahopřejeme a děkujeme všem za podporu české a slovenské astrofotografie.

Do konce roku zbývá už jen pár dní a tak nezapomeňte, že máte poslední možnost v tomto roce zasáhnout aktivně do "soupeření" o titul Astrofotografa roku.

Jasné nebe přejí za tým ČAM

Zdeněk Bardon a Marcel Bělík

Petr Kubala Multimédia

Vánoce s astronomií na TV Noe

J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
TV Noe, která vysílá přes satelit a internet, připravila na Vánoce a Nový rok bohatý program s astronomickou tématikou. Těšit se můžete na pořad Hlubinami vesmíru s Jiřím Grygarem, Antonínem Rüklem a Pavlem Spurným a na zajímavý dokument o HST s českým dabingem.

František Martinek Úkazy

HST: zákryt Ganymeda za Jupiterem

Zákryt Ganymeda za Jupiterem.
Zákryt Ganymeda za Jupiterem.
Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním "hrál na schovávanou". Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.

Martin Rybář Ostatní

Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

Astronomická expedice - Autorem fotografie je skupina digitální fotografie a jedná se o snímek mléčné dráhy pomocí celooblohové komory.
Astronomická expedice - Autorem fotografie je skupina digitální fotografie a jedná se o snímek mléčné dráhy pomocí celooblohové komory.
Máte zájem o astronomii a další přírodní vědy? Chcete prožít neopakovatelné zážitky při pozorování noční oblohy? Chtěli byste se vydat po stopách slavných astronomů? Dozvědět se něco nového? Že nemáte k dispozici tmavé nebe ani dalekohled? Nezoufejte! Astronomická expedice je tu pro Vás!
Autorem fotografie je skupina digitální fotografie a jedná se o snímek mléčné dráhy pomocí celooblohové komory.
Roman Mikušinec Sluneční soustava

Kryovulkány na Titane

titan1.jpg
Kryovulkány sú chladné sopky, ktoré namiesto lávy chrlia extra chladnú kvapalinu z vnútra telesa. Sonda Cassini, ktorej misia bola nedávno predĺžená sa v zmysle svojho výskumného plánu tesne približuje k tých najzaujímavejším Saturnovým mesiacom. Tak ako vedci prednedávnom ohlásili gejzíry a ich zmeny na Saturnovom mesiaci Enceladus, podobne aj po sérii tesných preletov okolo mesiaca Titan sa podarilo zistiť, že aj povrch tohto mesiaca je aktívny.

Vít Straka Kosmonautika

Apollo 8: 40 let od první cesty člověka k Měsíci

Východ Země nad Měsícem z Apolla 8
Východ Země nad Měsícem z Apolla 8
V neděli 21. 12. si připomeneme 40. výročí startu legendární výpravy Apollo 8. Loď, která měla původně pouze kroužit okolo Země, urazila se svojí tříčlennou posádkou více než 800 000 km a desetkrát obletěla Měsíc. Bylo to poprvé, co se člověk odvážil tak daleko. Na Štědrý den roku 1968 astronauti odvysílali na Zemi televizní přenos povrchu Měsíce ze vzdálenosti něco málo přes 100 km.
Roman Mikušinec Úkazy

Urzidy 2008

urs.png
V noci z 21. na 22. decembra nastane maximum meteorického roja Ursidy.

Petr Kubala Exoplanety

Polsko opět boduje na poli exoplanet

Alexander Wolszczan
Alexander Wolszczan
Tým astronomů z Penn State a Nicolaus Copernicus University (Toruň, Polsko) objevil novou exoplanetu, která obíhá relativně blízko rudého obra. Mateřská hvězda s označením HD 102272 se nachází 1 200 světelných let daleko směrem v souhvězdí Lva a je mnohem starší než naše Slunce. Nová exoplaneta má hmotnost asi šesti Jupiterů.

1 354 355 356 357 358 359 360 532


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »