V pondělí 20. února 2006 ve 14:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 se koná přednáška na téma Klaudios Ptolemaios - podvodník na poli vědy nebo vědecký génius? Přednášet bude prof. D. Lelgemann z Technické univerzity v Berlíně. Přednáška bude proslovena v angličtině.
Čínský pilotovaný kosmický program doznal v poslední době několika změn. Informoval o tom nedávno Qi Faren, vedoucí vývoje kosmických lodí Shen Zhou. Dříve se předpokládalo, že v období 2007-2009 budou vypuštěny 3 kosmické lodě (Shen Zhou 7, 8 a 9). Při startu Shen Zhou 7 se měl uskutečnit výstup kosmonautů do volného kosmického prostoru - mimo palubu kosmické lodě. Další dvě kosmické lodě měly uskutečnit vzájemné spojení na oběžné dráze kolem Země.
Od 7. listopadu 2005, kdy nastala poslední opozice Marsu (tzn., že planeta byla ze Země pozorovatelná v opačném směru než Slunce) se Mars od nás postupně vzdaluje. Příští opozice nastane na Štědrý den roku 2007. K opozicím dochází průměrně po dvou letech a 49 dnech. Obvykle několik dnů před opozicí nebo po ní se také Mars nejvíce přiblíží k Zemi. To je vždy spojeno s dobrými pozorovacími podmínkami, protože planeta je blíž k Zemi než obvykle. Možnost pozorovat planetu Mars při jejím loňském přiblížení nás opustila, ale Mars se s námi v těchto dnech "loučí" v souhvězdí Býka, kde na obloze prochází nedaleko hvězdokupy Plejády.
Velkou část roku 2005 věnovali astronomové z Hvězdárny na Kleti nejen výzkumu planetek a komet, ale zároveň i rekonstrukci tzv. staré kopule na Kleti.
Slavnostní otevření nové kopule teleskopu KLENOT se konalo za účasti hejtmana Jana Zahradníka, dalších členů vedení Jihočeského kraje a mnoha dalších vzácných hostí na Kleti ve středu 8.února 2006.
Astronomové našli na snímku z kosmické observatoře Spitzer obrovské kosmické tornádo. Nachází se v oblasti, kde vznikají nové hvězdy.František MartinekExoplanety
Astronomové, studující prachový disk kolem rodící se hvězdy uvnitř naší Galaxie, dospěli k překvapivému výsledku: vnitřní část disku rotuje kolem protohvězdy opačným směrem než jeho vnější oblasti.František MartinekHvězdy
Nová pozorování malé hvězdičky v souhvězdí Pegasa poskytla mj. nový pohled na Slunce a jeho možné vlivy na Zemi.
Mezinárodní tým astronomů, zahrnující rovněž pracovníky University of St Andrews, navrhl vysvětlení, jak hvězdy včetně našeho Slunce generují svá magnetická pole. Nová teorie může kromě toho pomoci vysvětlit, jak změny magnetického pole Slunce ovlivňují zemské klima.
Pomocí astronomické družice Spitzer Space Telescope objevili astronomové dvě obrovské "hyperobří" hvězdy, obklopené gigantickými disky, které by mohly být místy vzniku planet. Tento objev astronomy velmi překvapil, protože podle dosavadních představ takto velké hvězdy nejsou příliš "pohostinné" k případným planetám.František MartinekVzdálený vesmír
Nedávná pozorování odhalila bouřlivou minulost kulové hvězdokupy M 12. Na základě pozorování pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO oznámil tým italských astronomů, že kulová hvězdokupa M 12 musela ztratit asi jeden milión málo hmotných hvězd při průchodech v blízkosti jádra naší Galaxie.František MartinekVzdálený vesmír
Mezinárodní skupina astronomů objevila pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) tisíce hvězd, několik kulových hvězdokup a také trpasličí galaxii, pohybující se v prostoru mezi jednotlivými galaxiemi tzv. kupy galaxií v souhvězdí Panny (Virgo).Miroslava HromadováVzdálený vesmír
Malé "zkamenělé" galaxie dovolí astronomům nahlédnout do nejranějšího vesmíru, do doby, kdy se začaly ve vesmíru tvořit první jasné objekty, kdy končil tzv. "temný věk" (dark age), následovaný vznikem současného vesmíru.Miroslava HromadováSluneční soustava
Astronomové na základě radiových měření tepelného záření určili, že nejvzdálenější známý objekt 2003 UB313 je větší než planeta Pluto.Jiří KordulákÚkazy
V mrazivých ranních a dopoledních hodinách jsme měli dnes možnost v Praze i na dalších místech pozorovat jasné halové jevy - optické úkazy v atmosféře vznikající odrazem a lomem slunečních paprsků v drobných ledových krystalech vznášejících se v atmosféře. Dnešnímu úkazu dominovala po stranách Slunce výrazná parhelia a vysoko na obloze nádherně duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk. Úvodní snímek byl pořízen u Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.František MartinekSluneční soustava
Tým vědců NASA a University of Maryland, kteří se podíleli na projektu kosmické sondy Deep Impact, jež poprvé v historii výzkumu komet "bombardovala" 4. 7. 2005 jádro komety Tempel - 1, si připsal na svůj účet další prvenství: jako první objevil vodní led přímo na povrchu kometárního jádra.František MartinekKosmonautika
V USA byly zahájeny práce na vývoji hypersonického bombardéru dlouhého doletu, který bude schopen vyvinout rychlost až 20krát převyšující rychlost zvuku (20 Mach). Na své palubě bude schopen nést bombu o hmotnosti 5,5 tuny. Svým tvarem poněkud připomíná například dřívější projekty TAV či NASP (X-30) z konce 80. let minulého století, o nichž se předpokládalo, že budou využívány například pro mezikontinentální dopravu nákladu a osob (Orient Express) či po úpravě pro lety do kosmického prostoru.František MartinekHvězdy
Mezi astronomy je rozšířený názor, že většina hvězd v naší Galaxii je soustředěna ve vícenásobných hvězdných soustavách, tj. ve dvojhvězdách či trojhvězdách, kde jednotlivé složky soustavy obíhají kolem společného těžiště. Tato představa je však zřejmě chybná. Podle nové studie, kterou vypracoval Charles J. Lada (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics - CfA) je zřejmé, že většina hvězd v naší Galaxii jsou osamocené hvězdy. A protože planety nepochybně vznikají mnohem snadněji kolem osamělých hvězd, lze z předcházejícího závěru usuzovat, že tak mohlo ve vesmíru vzniknout mnohem více planet, než se doposud předpokládalo.Jiří KordulákÚkazy
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile).
Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy.
Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
19.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4