Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Vladimír Kocour Ostatní

Východočeská skupina pozorovatelů planet

Oposici Marsu v létě a na podzim 2003 sledovala Východočeská skupina pozorovatelů planet. V čase od 8. června 2003 do 7. prosince 2003 pořídilo 7 pozorovatelů celkem 71 kreseb. Na stránku přispěli: Bohumil Ruprecht, Jan Mocek, Jan Skalický, Kamil Fry, Petr Horálek, Vladimír Kocour a Zdeněk Bleha. S výjimkou 13-cm refraktoru hvězdárny ve Stradouni (pan Ruprecht) byly použity hlavně zrcadlové dalekohledy. Největším použitým přístrojem byl hlavní dalekohled hvězdárny v Pardubicích, Cassegrain o průměru 42 cm. Největší použité zvětšení bylo 270x (s Newtonem 30,5 cm Vladimíra Kocoura).

Roman Maňák Sluneční soustava

První kometa nalezená dle předpovědi

Jsou vánoce roku 1758 a sedlák Johann Gregor Palitzsch ve vesnici Prohlis nedaleko Drážďan sleduje svým vlastnoručně vyrobeným šestipalcovým dalekohledem oblohu. Ne jen tak pro zábavu, ale s přesně určeným cílem - najít kometu, jejíž návrat předpovědel Edmond Halley. Nakonec je jeho snaha korunována úspěchem - kometu skutečně našel a předběhl tím spoustu jiných (i profesionálních astronomů), kteří se o její nalezení také pokoušeli. Stalo se tak 24.12.1758 (někde bývá uváděno též 25.12.), tedy před 245 lety a kometa, která poté dostala jméno Edmonda Halleyho - Halleyova kometa - tak vešla do dějin jako první kometa u níž byla prokázána periodicita a u níž byl úspěšně předpovězen návrat. Nalezení komety však předcházela řada dalších událostí, bez nichž by se objevení periodicity komet ještě nějkou dobu pozdrželo, takže začneme pěkně od začátku.

Pavel Příhoda Úkazy

Planeta Saturn na konci roku stojí za pozornost

Tiskové prohlášení ČAS číslo 56

Zimní obloha hýří hvězdami. Kdybychom mohli jejich svit převést do tónů, slyšeli bychom bouřící finále hvězdné symfonie v závěru roku. Jeden nový nástroj orchestru bychom letos nemohli přeslechnout. Ozýval by se naléhavě.

František Martinek Kosmonautika

Družice GALEX fotografuje galaxie

Galex.jpg
28. dubna 2003 NASA úspěšně vypustila pomocí rakety Pegasus-X výzkumnou družici GALEX (Galaxy Evolution Explorer), která má poodhalit některá tajemství vzniku a vývoje galaxií. Kolem Země obíhá ve výšce přibližně 700 km. Družice nese teleskop o průměru 50 cm vybavený dvěma ultrafialovými snímači (v pásmu 135 až 180 nm a 180 až 300 nm). K vypuštění došlo po deseti odkladech, původně měla být vypuštěna již 19. 1. 2002. Kosmický teleskop na palubě družice má za úkol pozorovat milióny galaxií v okruhu 10 miliard světelných let. Měl by tedy galaxie pozorovat v okamžiku, kdy vesmír měl za sebou teprve jednu čtvrtinu dnešního stáří. Získaná data by měla pomoci astronomům lépe určit, kdy vznikaly složitější chemické prvky a kdy nastal "rozkvět" vzniku hvězd.
Karel Mokrý Kosmonautika

Beagle 2 se oddělil!

Dnes ráno došlo k oddělení přistávacího modulu Beagle 2 o sondy Mars Express. Přistání modulu se předpokládá v ranních hodinách 25.12.2003. Mars Express je první evropskou sondou vyslanou k Marsu.

Karel Mokrý Kosmonautika

SIRFT přejmenován na Spitzerův teleskop

SIRFT
SIRFT
Space Infrared Telescope Facilit (SIRFT) byl přejmenován naSpitzer Space Telescope (SST). Nyní nese jméno jednoho z nejvýznačnějšíchvědců dvacátého století - Dr. Lyman Spitzer Jr. Spitzetrova snahaumístit teleskopy na oběžnou dráhu Země byla korunována dvěmi úspěšnými misemi (včetně HST).
František Martinek Ostatní

Nový ruský radioteleskop

Mohutný přístroj pro výzkum vzdáleného vesmíru získali ruští astronomové po dokončení montáže radioastronomického komplexu "Kvazar". Jedná se v podstatě o radiový interferometr, jehož třetí radioteleskop byl dokončen v burjatské osadě Bodary ve východní části Sibiře, poblíž jezera Bajkal. Další dva stejné radioteleskopy se nacházejí poblíž Sankt Petěrburgu a na severním Kavkaze. Průměr jednotlivých radioteleskopů je 32 m, výška 40 m.

František Martinek Kosmonautika

Rusko a výzkum sluneční soustavy

ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos  a Deimos
ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos a Deimos
Za posledních 10 let značně vzrostlo množství informací o tělesech sluneční soustavy. Nutno říci, že hlavní slovo při získáváni poznatků měly USA. Do výzkumu těles sluneční soustavy se však značnou měrou zapojily i další státy a organizace.
František Martinek Sluneční soustava

Jak na nebezpečné asteroidy

srazka_s_planetkou .jpg
Na kosmonautickém semináři, který pořádala Hvězdárna Valašské Meziříčí koncem listopadu 2002, přednesl mj. Ing. Bedřich Růžička, CSc. přednášku s názvem "Jak bojovat proti asteroidům". S podrobným textem přednášky se můžete seznámit v časopise Letectví a kosmonautika, konkrétně v číslech 20 až 22/2003.
Petr Bartoš Ostatní

Kosmické rozhledy v roce 2004

Vážení čtenáři,
s končícím rokem 2003 vyvstává před námi opět moment zamyšlení, jak dále s Kosmickými rozhledy. Uplynulý rok byl pro nás především ve znamení stále rostoucího množství článků pro Kosmické rozhledy a především také ve zkvalitnění tisku.

Kosmické rozhledy >> web - kr.astro.cz
Jiří Dušek Sluneční soustava

Lidská tvář na Marsu

cydonia_tvar.jpg
Je to důležité proto, aby "ufologové" dostali konečně pádnou odpověď. Odborníci mají už dávno jasno - jde o hru světla a stínu. Podobné příklady znají i ze Země. Zajímavé, ale ne záhadné... Tak už několik roků odborníci argumentují občasné snímání "záhadné oblasti" Cydonia na povrchu sousedního Marsu.
Karel Mokrý Hvězdy

Největší hvězda

phot-32a-03-preview.jpg
Od roku 1841, kdy nenápadná hvězda jižní oblohy Eta Carinae překvapivě vybuchla se astronomové zajímají o děje na této hvězdě. Díky její vzdálenosti (7 500 světelných let) zůstaly její detaliy skryty všem pozorovatelům. Tato hvězda je obklopena mlhovinou, jejíž rozměry jsou stokrát větší než Sluneční soustava.
Antonín Vítek Kosmonautika

Výsledky vyšetřování havárie raketoplánu Columbia

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. shrnula Výsledky vyšetřování havárie raketoplánu Columbia. Následuje stručný sylab přednášky, vydaný pro účastníky semináře.
Miloš Motejl Ostatní

předváděcí akce Meade

Zveme Vás na předváděcí akci Meade dalekohledů a příslušenství, která proběhne :11.12. 2003 od 13:00 do 19:00 ve Fotocentru Milan Škoda, Vodičkova 37 - Palác Langhans, v Praze.

Akce bude probíhat formou konzultací s příchozími zájemci.

K vidění bude kamera LPI + Autostar Suite + 8"LX200GPS (jedná se o první vzorek kamery LPI + Autostar Suite od Meade). Během prosince budou připravovány české návody - jsou velmi obsáhlé. Definitivní termín dodání kamer na český trh je leden 2004.

František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda k planetě Pluto

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Počátkem ledna 2006 by měla k planetě Pluto odstartovat americká kosmická sonda New Horizons, dříve označovaná jako Pluto-Kuiper Express. Cílem sondy není jen samotná planeta Pluto a její měsíc Charon, ale také několik těles z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Tento projekt NASA již několikrát vyškrtla ze svých plánů a znovu jej vrátila zpět. Další odklady však již nejsou možné - jinak by se doba letu sondy k Plutu značně prodloužila.
František Martinek Sluneční soustava

Kometa na kruhové oběžné dráze

Nové snímky objektu s označením 2001 RG100, pořízené 26. 11. 2003 pomocí reflektoru Spacewatch na Kitt Peak definitivně potvrdily, že se jedná o kometu. Následně byla nalezena i na fotografiích z let 1990 a 1993. Těleso bylo objeveno v září 2001 a obdrželo předběžné označení jako planetka.

František Martinek Sluneční soustava

Hory na Venuši pokrývají kovy

Venue-Gula Mons
Venue-Gula Mons
Hory na planetě Venuši jsou pokryty tenkou vrstvou těžkých kovů. K tomuto závěru dospěli vědci z univerzity ve Washingtonu. V důsledku mimořádně vysoké teploty na povrchu planety přecházejí olovo a bismut do kapalného stavu. Unikající páry kovů ve vyšších vrstvách atmosféry (kde je nižší teplota) kondenzují a následně dopadají na horská úbočí. Tím lze vysvětlit, proč radary na kosmických sondách, které studovaly povrch Venuše, zaznamenaly vysokou odrazivost právě v horských oblastech planety.
Petr Sobotka Exoplanety

Hledání druhé Země pokročilo

Vega
Souhvězdí Lyry s dominantní VegouVegu viděl na obloze snad každý. Tato hvězda ze souhvězdí Lyry je nejjasnější hvězdou viditelnou ze severní polokoule a pátou nejjasnější hvězdou celé oblohy. Dominuje letnímu trojúhelníku skládajícímu se ze tří nejjasnějších hvězd severní oblohy (Vega, Deneb, Altair) a alespoň teoreticky je u nás pozorovatelná každou noc. V současné době je pozorovatelná hned po setmění na severozápadním obzoru, nebo zase až ráno na severovýchodě. Nyní se hvězda stane ještě přitažlivějším objektem - zřejmě kolem ní obíhá dosud neznámá planeta.
Vega je tak jasná, protože je od Slunce vzdálena jen 25 světelných let. Ve srovnání s průměrem naší galaxie100 000 světelných let, kde se všechny hvězdy viditelné na obloze nacházejí, je to opravdu blízko. Vega je navíc teplejší a větší než Slunce a vydává tak do prostoru 50 krát více světla.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »