Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Sledujte s námi online přenos ze zatmění Slunce.
Přenos se uskuteční ze soukromé observatoře pana Jaroslava Jaška nacházející se v lokalitě Brno - Ořešín. Obraz bude snímán třemi kamerami typu Watek, které mají CCD čip a proto jsou velmi citlivé i v infračervené oblasti.
Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 3. 1. do 9. 1. 2011.
Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Každoroční meteorický roj s frekvencí kolem 120 meteorů v hodině (nejvyšší běžnou ze všech rojů v roce) bývá tradiční astronomickou pozvánkou na počátku nového roku, neboť maximum roje připadá vždy na dobu kolem 3. ledna. Letošní podmínky k jeho pozorování jsou velmi nadprůměrné. Nejvyšší frekvence meteorů má roj dosáhnout v úterý 4. ledna po 2. hodině ranní a na obloze vůbec neruší Měsíc, který je v novu. V ranních a dopoledních hodinách hned po východu Slunce pak po roji meteorů následuje další nevšední úkaz - částečné sluneční zatmění.
Průběh zatmění Slunce 4. ledna 2011 v Praze. Zdroj: EAI.V úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách před zraky miliónů Evropanů Měsíc částečně zakryje sluneční kotouč. Půjde o největší částečné zatmění v České republice po 8 letech a nejvýraznější svého druhu až do roku 2026. Na našem území se bude velikost zatmění v jeho největší fázi pohybovat kolem 79 procent (jedná se o velikost zakrytí slunečního průměru) a na většině území bude úkaz pozorovatelný v celém průběhu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 152 ze 30. 12. 2010.
Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!
Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaPodle nové studie vědců z amerického Los Angeles zhoršuje silné noční osvětlení města samočisticí schopnost ovzduší. Blahodárný proces čištění vzduchu od exhalací probíhá v nejvyšší míře právě v nočních hodinách, kdy je ve městech zároveň minimální provoz a ruch. Silné noční osvětlení města tedy zhoršuje samočisticí schopnost ovzduší.
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011.
Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Ranní seskupení Venuše, Měsíce, Spiky a Saturnu 3. 12. 2010. Autor: Martin GembecKonec roku 2010 bude ve znamení krásných planetárních seskupení na ranní obloze. Klenot ranní oblohy, Jitřenku (Venuši), doplňují jasná hvězda Spica v souhvězdí Panny a hvězdě podobně jasná planeta Saturn. Na konci roku 2010 se k nim přidá zmenšující se srpek Měsíce. Na Silvestra ráno bude Měsíc přibližně napravo od Venuše a novoroční ráno bude připomínat situaci z 3. prosince, kdy byl Měsíc za svítání nízko nad obzorem pod Venuší (viz úvodní fotografie). Ale pozor, nízko nad obzorem už v té době bude vlevo od Měsíce viditelný i Merkur.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.Astronomická společnost Pardubice ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice, Českou astronomickou společností a Českým rozhlasem Leonardo vyhlašuje fotografickou soutěž se zaměřením na částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011, které bude pozorovatelné na území České republiky. Zapojit se může skutečně každý, kdo má po ruce nějaký ten fotoaparát. Fantazii se meze nekladou, naopak právě originalita snímku může přinést kýžené vítězství. Přispějte tak do pestré dokumentace tohoto mimořádného úkazu, největšího svého druhu v České republice od roku 2003 až do roku 2026!
Posádka Sojuzu TMA-20. Autor: NASAVe středu 15. prosince jsme vám nabídli online přenos startu lodi Sojuz TMA-20. Ta se o dva dny později spojila s kosmickou stanicí ISS, jejíž posádce doručila tříčlennou posilu pro dlouhodobou práci na palubě komplexu a, kromě jiného, několik vánočních dárků. Start lodi Sojuz i setkání se stanicí proběhly hladce, mezi těmito dvěma událostmi se však situace na chvíli zkomplikovala.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV úterý 21. prosince ráno nastane úplné zatmění Měsíce. Jeho průběh je žel vůči střední Evropě posazen tak, že z České republiky spatříme jen fázi částečného zatmění krátce před západem Měsíce a východem Slunce. Jako úplné jej pak budou moci pozorovat například ve Spojených státech, v severozápadní polovině jižní Ameriky nebo v rozsáhlé oblasti z Tichomoří. Nízko na obzoru se Měsíc zabarví v zemském stínu také nad severskými státy Evropy, kde je polární noc.
mapa oblohy pro 51. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 20. 12. do 26. 12. 2010.
Měsíc je v úplňku, nastává zimní slunovrat a zatmění Měsíce. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Nová posádka dorazila na ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Složený snímek, obsahující 363 GeminidTak jako každým rokem, i kolem 14. prosince 2010 bylo možné pozorovat meteory zdánlivě vylétající ze souhvězdí Blíženců. Tento roj se jmenuje podle latinského názvu souhvězdí Geminidy a jeho frekvence může za příznivých podmínek přesáhnout 100 meteorů za hodinu.
kulova hvezdokupa M107 - MPG-ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (048/2010): V naší Galaxii známe asi 150 kulových hvězdokup - početných skupin starých hvězd, které společně obíhají kolem jejího středu. Tento nový snímek pořízený kamerou Wide Field Imager na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO (La Silla, Chile) zachycuje strukturu kulové hvězdokupy M 107 v nevídaných detailech. Studium těchto 'hvězdných rojů' odhaluje mnoho důležitých informací o historii naší galaxie a vývoji hvězd.
Start Sojuzu TMA-20. Autor: Roscosmos15. prosince večer jsme měli letos naposled možnost vidět vzlet lodi na vrcholku rakety Sojuz z Bajkonuru a její pomalé zmizení v noční obloze Kazachstánu. Na vlastní kůži si vzlet prožila tříčlenná, vskutku mezinárodní posádka. Start se uskutečnil ve 20:09 SEČ, náš přenos začal v 19:30.
Českým pracovištím se opět otevřela možnost snazšího zapojení do aktivit Evropské kosmické agentury (ESA). 8. prosince 2010 byla zveřejněna již druhá Výzva pro podávání návrhů projektových záměrů v rámci pobídkového programu pro česká pracoviště.
Tisková zpráva České kosmické kanceláře z 13. prosince 2010.
Eris se svým měsícem na Astronomickém snímku dne 19. června 2007Na samém začátku listopadu se stalo něco, co může zcela změnit náš pohled na objekty nacházející se v království transneptunů. Pokud se potvrdí předběžné výsledky, bude objekt z pásu transneptunů Eris, považovaný dosud za největší, degradován a na čelo se opět vyhoupne bývalá planeta a představitel celé nové kategorie objektů - trpasličích planet - Pluto.
mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 13. 12. do 19. 12. 2010.
Nastává maximum meteorického roje Geminid. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Měsíc je v první čtvrti. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Na Slunci jsou dvě větší skvrny.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští. Autor: Wally Pacholka.Meteorickému roji Geminidy, jehož nejvyšší aktivita přichází každoročně kolem 14. prosince, i letos nahrávají poměrně příznivé pozorovací podmínky. Maximum roje je předpovězeno na 14. prosince v poledne, takže v průběhu noci ze 13. na 14. prosince bude aktivita narůstat. Měsíc bude ve fázi po první čtvrti a zapadne krátce po půlnoci. Vyplatí se proto pozorovat především v druhé, bezměsíčné polovině noci, kdy navíc vrcholí radiant (místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají) v souhvězdí Blíženců. V té době může na nebi za hodinu zazářit 80 - 100 meteorů.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 150 z 12. 12. 2010.
M. Tjurin na palubě ISS v roce 2007. Autor: NASANa kongresu jsem se velmi těšil na sekci s názvem "Astronauti - ti, kteří to uskutečňují", program sliboval jednak účast legendy kosmonautiky Sergeje Krikaljova ale také velmi zajímavé přednášky o kosmických výstupech a lidském faktoru při kosmických letech. Program sice v plné míře uskutečněn nebyl, silné vzpomínky mi přesto zůstanou, hlavně na setkání s ruským kosmonautem Michailem Tjurinem, kterého jsem přemluvil dokonce i k rozhovoru pro astro.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4