Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností (VAS) a Kosmo Klubem pořádá ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 seminář na téma KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA.
Galileoskop - logoV rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 bylo vyhlášeno několik celostátních soutěží, které právě vrcholí, či již skončily. Jednou z těch vrcholících je i "Po stopách Galilea". Uzávěrka soutěže se neskutečným tempem blíží - "deadline" je 22. listopadu 2009!
Prachový disk kolem hvězdy HR 8799Ještě předtím, než se planety naší Sluneční soustavy usadily na stabilních kruhových oběžných drahách kolem Slunce, vrtěly se a strkaly do sebe jako rozpustilé neklidné děti. Nyní Spitzerův kosmický dalekohled NASA pozoroval mladou hvězdu a podal důkazy stejného druhu orbitální hyperaktivity. Mladé planety kroužící kolem hvězdy jsou patrně "ohrožovány" malými tělesy podobnými kometárním jádrům. V důsledku těchto kolizí a vzájemných srážek došlo k vytvoření obrovského halo, tvořeného vzniklými drobnými úlomky a jemným prachem.
Petřínská hvězdárna
Všichni zájemci o proměnné hvězdy a exoplanety jsou srdečně zváni na listopadovou konferenci o těchto tématech. Akce proběhne ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 na Štefánikově hvězdárně v Praze.
Stopa po asteroidu nad San Franciscem
Během západu Slunce v sobotu 7. listopadu 2009 spatřila řada svědků v širokém okolí San Francisca na západě USA ohnivou kouli, letící po obloze. Stalo se tak kolem 17:10 hod. místního času, tj. 8. listopadu 1:10 UT. Podle popisů události se pohybovala pomalu a měla zelenobílou barvu. Jeden pozorovatel uvedl, že se během letu rozpadla na dvě části. Poté, co bolid pohasl, zůstala po něm dlouho viditelná kouřová stopa, kterou několik lidí vyfotografovalo. Byla mezi nimi i Gwen Wagy, jejíž manžel Chris prohlásil, že mu kroutící se stopa připomněla noční svítící oblak.
Detailní snímek části spirální galaxie M 83Skvělá nová kamera, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.
Zajímá vás fotografie nebo problematika světelného znečištění nebo dokonce oboje? Neváhejte a posílejte zajímavé snímky do soutěže "SVIŤME SI NA CESTU… NE NA HVĚZDY". Do uzávěrky zbývá necelý měsíc.
Paragrafy kolem světelného znečištění...Jak jsme si už zvykli, z Bruselu k nám stále proudí kvanta nových nařízení a doporučení. Mezi nimi k nám připlulo nařízení číslo 245/2009, které se týká zejména zářivek, výbojek a předřadníků, řeší ale také okrajově veřejné osvětlení. Co se v něm tedy ve zkratce píše?
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2009 RNDr. Pavla Mayera, DrSc., vědeckého pracovníka Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 11. 11. 2009 v 17:30. Poté bude přednesena laureátská přednáška "Z historie i současnosti výzkumu dvojhvězd". Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 134 z 9. 11. 2009
V dňoch 15.-16. októbra 2009 sa v Bruseli pod záštitou Európskej komisie (EC), Európskej vesmírnej agentúry (ESA) a Európskej investičnej banky uskutočnila konferencia o ambíciach Európy vo vesmíre, na ktorej sa zúčastnili odborníci zastupujúci široké spektrum záujmov siahajúcich od priemyslu, cez vedu až po politiku na najvyšších európskych úrovniach.
Náš letošní úspěch - stojíme na našem experimentu CRIndIonsPřijde Ti úžasné, co člověk již vše dokázal v kosmu a zajímá Tě, kam směřujeme? Skvěle! Připadá Ti ale kosmický výzkum odosobněný a nedosažitelný pro Tebe samotného? Chyba! Není tomu tak a rádi ukážeme, jak se jednoduše a zábavně stát raketovým inženýrem nebo vědcem - či si to alespoň vyzkoušet. Úžasná šance právě pro Tebe, přihlášky do půlky listopadu!
Exploze ve známé Mlhovině v OrionuFotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající "prsty" materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. Astronomové jsou přesvědčeni, že ke katastrofické události došlo zhruba před 500 roky v soustavě mladých hvězd.
Jizerská oblast tmavé oblohyTři polské a tři české instituce vyhlásily dnes 4. listopadu 2009 Jizerskou oblast tmavé oblohy. Česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy vzniká v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.V minulém díle jsme si představili jednotlivé měsíce a historii jejich pojmenování. Dále jsme si nastínili astronomický význam měsíce, vysvětlili rozdíly v kalendářních měsících a též jsme se nakrátko octli v zákoníku, kde je k nalezení definice právnického měsíce. Dnes se podíváme na další měsíce (samozřejmě myšleno jako časové intervaly) ovlivněné přímo pohybem našeho přirozeného souputníka, Měsíce.
Vizualizace družice Proba-2V pondělí 2. listopadu 2009 ve 2:50 středoevropského času odstartovala z kosmodromu Pleseck ruská nosná raketa Rokot. Na oběžnou dráhu byla společně s družicí SMOS vynesena družice Proba-2, na které jsou umístěny i dva české vědecké přístroje. Obě družice několik hodin po startu již úspěšně navázaly kontakt s pozemními stanicemi v Hartebeesthoek, v jižní Africe, resp. Redu, v Belgii.
Na otázku položenou nadpisem kupodivu nelze odpovědět bez další informace. Slovo "měsíc" je v češtině homonymem, tedy slovem s více významy. V běžné mluvě jím rozumíme nejčastěji měsíc kalendářní nebo časové období dlouhé jednu dvanáctinu roku tj. zaokrouhleně 30 dnů. Stejně dobře to však může znamenat satelit Země, pokud jej chápeme jako zářící objekt na obloze a nepíšeme zrovna astronomický text (v tom případě se používá tvar "Měsíc"); i meteorologové v odborném textu ho píší s malým "m". Konečně i v astronomickém textu pojem "měsíc" má význam kosmického tělesa, máme-li na mysli některý ze satelitů jiných planet. Upřesníme tedy naši otázku v tom smyslu, že máme na mysli časový interval.
Na středu 4. listopadu 2009 od 19:00 hodin připravila Hvězdárna a planetárium České Budějovice přednášku doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. pod názvem "Hvězdy a my".
ČAM říjen 2009Titul Česká astrofotografie měsíce za měsíc říjen 2009 obdržel snímek
"Krabí mlhovina a planetka Fortuna", jehož autorem je Jiří Linet.
Uběhl další měsíc a porota České astrofotografie měsíce opět řešila nelehký problém - vybrat vítěze říjnového kola soutěže. Nakonec se jím stal snímek pořízený astrofotografem Jiřím Linetem.
Červený trpaslík z blízké planety. Autor: I. Nielsen.Astronómovia pomocou tranzitou exoplanét určujú priemery exoplanét, ktoré tranzitujú materskú hviezdu. Počas meraní sa však na svetelných krivkách môžu objaviť aj anomálne zjasnenia, ktoré môže spôsobovať prítomnosť hviezdnych škvŕn na povrchu materskej hviezdy, hviezdna aktivita alebo aj vplyv atmosféry tranzitujúcej exoplanéty.
Stopa po denním bolidu.Dňa 8. Októbra 2009 približne o 4:00 SEČ došlo k stretu planéty Zem s asteroidom, ktorý bol v priemere 5-10 metrov široký. Teleso z vesmíru však na zem nedopadlo, iba zhorelo v zemskej atmosfére, pričom sa uvoľnila energia porovnateľná s výbuchom malej atómovej bomby.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
