Luboš KohoutekCelosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, slaví v pátek 29. ledna 2010 toto krásné životní jubileum. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin. Pojďme si při této příležitosti trochu přiblížit jeho kariéru a úspěchy, kterých dosáhl.
Planeta MarsV pátek 29. ledna 2010 nastává tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta je tak pozorovatelná celou noc. Najdeme ji očima jako výraznou "hvězdu" mezi souhvězdími Raka a Lva a pohled do dalekohledu v době kolem opozice prozradí více než jindy. Všimneme si přitom načervenalé barvy této planety, která lidem starověku připomínala barvu krve i ohně a proto ji zasvětili válce. Peršané jí říkali Mirich, válečný železný oštěp, pro Řeky byla nebeským ztělesněním boha války - pojmenovali ji Ares, Římané Mars.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 138 z 28. 1. 2010.
Létající stratosférická observatoř SOFIASOFIA je zkratka pro létající stratosférickou observatoř (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), pracující v oboru infračerveného záření. Jejím úkolem bude studovat vesmír během letu ve stratosféře - ve výšce kolem 14 km nad zemským povrchem. Pravidelné operační lety největší moderní létající observatoře by měly být zahájeny ještě v roce 2010.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchV pátek 29. ledna 2010 Vás na pardubické hvězdárně čeká skutečně mimořádně pestrý program. Zveme Vás na Den otevřených dveří od 9 hodin do 21 hodin. Při této příležitosti bude promítání všech pořadů pardubické hvězdárny (Turecko v záři i ve stínu, Tajemná zatmění, Kometa století, Za černým Sluncem do Ruské velkozemě), výstava "Z našich expedic za zatměními Slunce", přednáška pro veřejnost, nepostradatelné pozorování oblohy v případě jasného počasí a v dopoledním bloku si na své příjdou i ti nejmenší. Rozhodně si toto datum poznamenejte do kalendáře a přijďte se podívat!
22. ledna 2010, krátce po desáté hodině dopolední, zavládla v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. na observatoři v Ondřejově napjatá atmosféra. Pod patronaci České astronomické společnosti zde proběhla volba Astrofotografa roku 2009 soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Stal se jím Jiří Linet z Havířova.František MartinekKosmonautika
Připravovaná zkouška magnetického tepelného štítuTepelný štít je důležitou součástí každého kosmického dopravního prostředku, který při návratu z vesmíru vstupuje vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Nová generace tepelných štítů, ať už k ochraně kosmonautů či různého nákladu, bude možná využívat supravodivé magnety k odvedení plazmy vznikající na přední straně kosmické lodi při jejím průletu zemskou atmosférou. První zkoušky tepelného štítu tohoto typu budou zřejmě uskutečněny až za 10 let, avšak základní technologie se již vyvíjejí.
Sluneční soustava 2006...aneb SLUNEČNÍ SOUSTAVA V KOSTCE. Chcete vědět kde ve vesmíru bydlíte? Zajímají vás výsledky získané kosmickými sondami k planetám sluneční soustavy? Chcete se projít po Marsu nebo po Venuši? Vidět detaily prstenců Saturnu, nejkrásnější planety sluneční soustavy? Spatřit jak obří planetu Jupiter, tak jeho největší měsíce? Podívat se na Pluto i další ledové světy na okraji sféry planet? Či dokonce získat typ na výlet do impaktního kráteru, ve kterém trénovali američtí astronauti před letem na Měsíc? To vše v digitální full HD projekci s kvalitním ozvučením.
Potom, čo sa 3. januára vyparila nad Slnkom jedna kométa, už dva a pol týždňa po tejto udalosti, 21.1., sa na jej cestu dala druhá kométa, ktorá sa nad slnečných povrchom taktiež efektne vyparila.
Surajev na palubě ISSRuský kosmonaut Maxim Surajev, momentálně dlouhodobě pracující na palubě ISS jako člen 22. základní posádky, píše z paluby Mezinárodní kosmické stanice vlastní internetový blog, kde si mohou zájemci číst o každodenním životě na oběžné dráze. V posledních dnech Maxim shrnul na svém blogu pocity ze své první kosmické vycházky, kterou absolvoval 14. ledna (viz. článek). Překlad jeho vyprávění vám přinášíme v tomto článku.
Srážka exoplanet u hvězdy HD 131488Pomocí dalekohledu Gemini South Telescope (Chile) objevili astronomové University of California (UCLA) přítomnost prachu jako důkaz vzniku mladých kamenných planet v okolí hvězdy, vzdálené od Země asi 500 světelných roků. Tato pravděpodobná extrasolární soustava je však od naší Sluneční soustavy velmi odlišná.
Logo soutěže "Sviťme si na cestu..."Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásila druhý ročník fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže byla osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Záštitu nad soutěží převzala Česká astronomická společnost.
Kulová hvězdokupa M 30Prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST astronomové odhalili v kulové hvězdokupě M 30 dva odlišné typy "omlazených" hvězd. Nové výzkumy ukázaly, že jak vzájemné kolize hvězd, tak i proces občas označovaný jako "vampýrismus", jsou zodpovědné za tuto kosmickou "plastickou operaci". Vědci rovněž objevili důkazy, že oba druhy tzv. modrých opozdilců vznikly během kritické dynamické události (známé jako "zhroucení jádra"), k němuž došlo v kulové hvězdokupě M 30 před několika miliardami roků.
Planeta MarsV pátek 29. ledna 2010 nastává tzv. opozice Marsu se Sluncem a "rudá planeta" je tedy na noční obloze pozorovatelná celou noc. Najdeme ji jako výraznou "hvězdu" s nápadným naoranžovělým zabarvením mezi souhvězdími Raka a Lva. Jak je to s letošní opozicí doopravdy? Co lze na Marsu během této opozice pozorovat? A kdy nás čekají podobné podmínky k pozorvování Marsu, jako tomu bylo v letech 2001 a 2003? To vše a spoustu dalšího se dozvíte v následujícím článku.
Jarní krajina Marsu na severní polokouliNa publikovaném snímku vidíme rozsáhlou oblast Marsu, pokrytou písečnými dunami. Fotografie, kterou pořídila americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), zachycuje krajinu ve vysokých planetárních šířkách severní polokoule rudé planety. S nástupem zimy se suchý led (zmrzlý oxid uhličitý) usazuje ve vrstvách na povrchu písečných dun. Na jaře Slunce vrstvy suchého ledu zahřívá a ten se vypařuje. Jedná se o velmi "živelný" a dynamický proces, při kterém je mj. uvolňován písek z hřebenů dun, jenž postupně klesá dolů a vytváří přitom tmavé pruhy.
Mladí účastníci tábora před nočním pozorováním.Na konci prázdnin roku 2009 se uskutečnil astronomicko-kosmonautický tábor v Říčkách v Orlických horách. Ohlédnutí za tímto specifickým táborem je zároveň nabídkou pro děti a mládež na nadcházející ročník. Z následujícího článku si totiž můžete udělat představu, jak takový tábor vypadá, a jestli byste se jej nechtěli zúčastnit či přihlásit tam vaše ratolesti.
Rekurentní nova T Pyxidis na snímku z HSTV nedávné době se ve sdělovacích prostředcích objevila zpráva, že Zemi hrozí velké nebezpečí z vesmíru. Ve hvězdném systému T Pyxidis prý možná dojde k explozi supernovy, což bude mít pro Zemi katastrofální následky. Její záření například zničí ozónovou vrstvu, která chrání zemský povrch před ultrafialovým zářením. Je to pravda?
Předpokládané exoplanety u hvězdy spektrální třídy AVětšina lovců planet u jiných hvězd (tzv. exoplanet) se zaměřuje především na hvězdy podobné Slunci. Astronomové byli v poslední době úspěšní a doposud se jim podařilo objevit více než 400 exoplanet. Avšak hvězdy podobné Slunci nejsou jediné, kolem nichž mohou obíhat planety. Nové studie, které provedli astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a National Optical Astronomy Observatory (NOAO) potvrzují, že vznik planet je přirozeným produktem vzniku hvězd. A to dokonce i u hvězd, které jsou mnohem hmotnější než Slunce.
Prstencové zatmění 15. ledna 2010. Zdroj: TV Maledivy.Dnes v ranních a dopoledních hodinách nastalo nad územím Afriky, Indie a Číny nejdelší prstencové zatmění Slunce v tomto století. Prstencová fáze, při které temný měsíční kotouč přecházel "uvnitř" slunečního kotouče, trvala až 11 minut a 8 sekund. Počasí přálo především v jižní Indii, na Srí Lance a na Maledivách. Naopak v mnoha místech Číny byl úkaz pozorovatelný jen občas přes hustou oblačnost. Při prstencové fázi Měsíc zakryl necelých 96 procent slunečního průměru.
Dotkni se hvězd...Co jsou hvězdy? Jak vznikají a kdy zanikají? Z čeho jsou složeny? Jak se jmenují? Kde je můžeme nalézt? Odpovědi na tyto a další otázky z oblasti astronomie budeme společně nacházet při hledání tajemství kosmických objektů a vesmíru vůbec v rámci naší astronomické expedice.
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
