Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Ostatní

Setkání přátel slunečních hodin

Sluneční hodiny v Bystřici pod Hostýnem.
Sluneční hodiny v Bystřici pod Hostýnem.
Astronomická společnost Hradec Králové, pracovní skupina sluneční hodiny a Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádají ve dnech 20. až 21. 10. 2007 dvoudenní setkání přátel slunečních hodin s praktickou ukázkou, přednáškami pro veřejnost a s okružní jízdou za slunečními hodinami střední Moravy.
Pavel Suchan Ostatní

2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

ceska_delegace_iao-jan_fait.jpg
V neděli 7. října 2007 přiletěla zpět do České republiky pětičlenná skupina žáků, která poprvé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala na Krymu na Ukrajině. Stříbrnou medaili – 2. místo získal Jan Fait z Prahy. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Snímek: Jan Fait – stříbrná medaile na Mezinárodní astronomické olympiádě (dole uprostřed).

Roman Šula Ostatní

Na památku Zdeňka Kvíze

pa060471.jpg
V sobotu 6. října 2007 byla na třebíčské hvězdárně odhalena pamětní deska RNDr. Zdeňku Kvízovi, CSc., významnému třebíčskému rodákovi, u příležitosti 50. výročí založení této hvězdárny právě Zdeňkem Kvízem. Slavnostního odhalení se za přítomnosti představitelů města ujal RNDr. Jiří Grygar, CSc., který pak měl pro přítomnou veřejnost přednášku jednak o samotném významu astronomie pro lidstvo, jednak připomněl význam Zdeňka Kvíze.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Další mise ke kometě Tempel 1

deep_impact_a.jpg
Primárním úkolem mise Deep Impact v červenci 2005 bylo narazit do komety 9P/Tempel 1, vytvořit kráter a nahlédnout „dovnitř“, což mělo vědcům poskytnout první pohled na vnitřní strukturu komety. Ale „my jsme nikdy kráter neviděli, protože ho zakryl silný oblak vyvržených trosek,“ říká Michael New (NASA).
František Martinek Sluneční soustava

Mezinárodní seminář o výzkumu Slunce ve Valmezu

HVM-02.jpg
Ve dnech 12. až 14. října 2007 se bude na Hvězdárně Valašské Meziříčí konat mezinárodní (česko-slovenský) populárně-naučný sluneční seminář, určený široké veřejnosti. Akce je pořádána v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku IHY 2007 (International Heliophysical Year 2007). Seminář pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s Českým koordinačním výborem IHY 2007, Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností.
František Martinek Exoplanety

To pravé místo pro vznik druhé Země

Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Planeta podobná Zemi se pravděpodobně může zformovat u hvězdy s označením HD 113766, která se nachází ve vzdálenosti 424 světelné roky v souhvězdí Kentaura. Oznámili to astronomové na základě výzkumu pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.09: M31

m31_cam.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2007 obdržel snímek známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy pořízený Ing. Martinem Myslivcem z Hradce Králové.

Je to možná ta nejstarší a nejvzdálenější stařenka, kterou kdy kdo viděl na vlastní oči. Je sice kanibalka, ale je krásná. A je možná také nejfotografovanější a nejportrétovanější na severní polokouli. A nikdo nezná její pravé jméno. Říkáme jí všelijak – "Velká mlhovina v Andromedě", NGC 224 či M 31. Ano, řeč bude o galaxii ležící v úctyhodné vzdálenosti 2 a půl miliónů světelných let, a přesto takřka za humny. Ovšem svou pravou podstatu před námi dlouho skrývala. William Herschel ji umístil do vzdálenosti dvěstěkrát větší, než vzdálenost Síria a jeho syn John poprvé vyslovil domněnku, že se skládá z mnoha hvězd. V roce 1885 zazářila v mlhovině jasná hvězda – supernova S Andromedae. Ta se stala argumentem jak pro skupinu podporující „hvězdné“ složení galaxie, tak paradoxně pro skupinu odpůrců, kteří si nedovedli vysvětlit nepředstavitelnou svítivost nové hvězdy.

Petr Sobotka Multimédia

Sputnik 1 na Youtube

Videa o Sputniku na Youtube
Videa o Sputniku na Youtube
Připomínáme si 50 let od startu Sputniku 1. Dobové materiály se po tak dlouhé době shání těžko, filmové ukázky obzvláště. Jenže je tu nový fenomén, světový video portál Youtube a na něm se dá najít něco i o Sputniku.
František Martinek Kosmonautika

Sputnik 1 – padesáté výročí startu

Sputnik 1
Sputnik 1
První umělá družice Země – Sputnik – byla na oběžnou dráhu vypuštěna 4. 10. 1957, tedy před 50 lety. Její start se uskutečnil v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku. Byla využita pro získání prvních vědeckých výsledků. Ze zkreslení signálu, přijímaného pozemními stanicemi, se určovaly vlastnosti ionosféry a ze změny dráhy hustota atmosféry.
František Martinek Vzdálený vesmír

Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
V archivu snímků, pořízených kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, se ukrývá velké množství zajímavých fotografií blízkých i vzdálených objektů. HST se zaměřil také na snímkování obří mlhoviny NGC 3603, v níž jsou doslova „uhnízděny“ tisíce jiskřivých mladých hvězd. Tato hvězdná „klenotnice“ je jednou z nejhmotnějších otevřených hvězdokup v naší Galaxii (Mléčné dráze).
Michal Václavík Kosmonautika

Seminář 50 let kosmonautiky

Plakátek k semináří 50 let kosmonautiky
Plakátek k semináří 50 let kosmonautiky
V sobotu 13. října 2007 se uskuteční v areálu Chvalského zámku v Horních Počernicích (Praha 20) celodenní seminář 50 LET KOSMONAUTIKY na téma pilotovaného i nepilotovaného kosmického výzkumu. Program se koná u příležitosti mezinárodní akce nazvané Světový kosmický týden (World Space Week), která připomíná dva důležité milníky kosmonautiky – vypuštění první družice světa a uzavření Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru. Seminář organizuje občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s městským výborem Horních Počernic pod záštitou místostarosty Tomáše Kádnera.
Milan Halousek Kosmonautika

Světový kosmický týden 2007, padesát let kosmické éry lidstva

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 100 z 2. října 2007

Dnešní tisková informace České astronomické společnosti nese pořadové číslo 100. Kromě vydávání tiskových podkladů jako příspěvku k informování veřejnosti Česká astronomická společnost provozuje také tento informační a popularizační vědecký web. Archiv tiskových prohlášení lze najít na na adrese /download?type=11.

Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Tím byla zahájena kosmická éra lidstva. Sovětská kosmonautika se vydala na cestu, která byla završena o necelé čtyři roky později startem prvního člověka do kosmu (Jurij Gagarin, Vostok 1, 12. 4. 1961).

František Martinek Ostatní

Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »