Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce Multimédia

Výstava fotografií ESO a hvězdáren

Fotografie vesmíru z ESO
Fotografie vesmíru z ESO
V rámci Mezinárodního roku astronomie Geofyzikální ústav AV ČR, Astronomický ústav AV ČR a Česká astronomická společnost pořádají pro veřejnost od 4. do 18. září 2009 v sále Geofyzikálního ústavu v Praze výstavu fotografií vesmíru a českých hvězdáren. Otevřeno od pondělí do pátku v době 8 až 16 hodin. Vstup zdarma.

František Martinek Exoplanety

Exoplaneta brzy spáchá sebevraždu

Exoplaneta WASP-18b v představě malíře
Exoplaneta WASP-18b v představě malíře
Téměř nepravděpodobný objev nové planety mimo Sluneční soustavu, která by mohla po spirální dráze spadnout na svoji mateřskou hvězdu asi za 500 000 roků, se podařil skotským astronomům. Na objevu se podílel mezinárodní tým astronomů včetně University of St Andrews.

František Martinek Sluneční soustava

Nezvykle velký meteorit na Marsu

Největší meteorit na povrchu Marsu
Největší meteorit na povrchu Marsu
Na připojeném obrázku je vidět velký kámen, pojmenovaný "Block Island", což je zatím největší meteorit, jaký byl nalezen na povrchu planety Mars. Snímek byl pořízen pomocí panoramatické kamery (Pancam), která je součástí americké pojízdné laboratoře - robota Opportunity.

Václav Kalaš Kosmonautika

Raketoplán a obrněné transportéry

Astronauti u transportéru č. 3
Astronauti u transportéru č. 3
Představte si situaci, kdy během startu raketoplánu dojde k nějaké nehodě, posádka se ocitne v bezvědomí a bude zapotřebí ji co nejrychleji dostat pryč, do bezpečí. Co teď? Vždyť z důvodu bezpečnosti je v tuto dobu několikakilometrové okolí kolem startovací rampy vyklizeno a nejsou zde žádní lidé. Opravdu žádní?

Vít Straka Kosmonautika

Tankování paliva odhalilo závažný technický problém

381151main_postrss-m_946-710.jpg
V úterý krátce před půlnocí byl zrušen druhý pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, který se měl uskutečnit ve středu ráno. První pokus na poslední chvíli překazilo špatné počasí, druhý se vůbec neuskutečnil kvůli selhání ventilu v pohonném systému. NASA přitom tlačí čas, dosud není znám přesný charakter závady a start se musí stihnout do 30. srpna, jinak bude odložen až na asi 17. října.
Tomáš Mohler Exoplanety

Pekelná líheň planetárních soustav

29-09.jpg
ESO 029/09 tisková zpráva (21. 08. 2009)

Nový snímek ESO představuje centrum prachoplynného oblaku a hvězdokupu s označením RCW 38, která je doslova přeplněna nově vznikajícími hvězdami a planetárními soustavami. Mladé hvězdy spolu s obry, jenž explodovali jako supernovy, bombardují svým zářením všudypřítomný prach a plyn. V jistých případech tento vliv zapříčiní vznik nových planetárních soustav. Vědci se domnívají, že také naše Sluneční soustava vznikala za podobných podmínek.

František Martinek Exoplanety

Exoplanety obíhající v protisměru

Exoplaneta v představě malíře
Exoplaneta v představě malíře
Dvě skupiny astronomů nezávisle na sobě informovaly o tom, že se jim podařilo objevit již druhou exoplanetu, která obíhá kolem mateřské hvězdy v protisměru. Jinými slovy, planety obíhají opačným směrem, než jakým rotují jejich "slunce".

Jan Konášek Exoplanety

Družice Kepler ukázala svou sílu

kepler.jpg
Družice Kepler detekovala atmosféru dříve objevené obří planety jako demonstraci svých výjimečných schopností. Měření bylo založeno na relativně krátkém desetidenním sbírání testovacích dat, jenž předcházelo oficiálnímu započetí vědeckého výzkumu.

Petr Horálek Multimédia

Video ze zatmění Slunce 22. července 2009

dsc_0411.jpg
Byť počasí v Číně během zatmění Slunce 22. července 2009 moc nepřálo, některým českým expedicím se přeci jen poštěstilo. Jednou z nich byla i VI. expedice SAROS, jejíž členové měli výhled na zatmění od jezera v městečku Hangzhou. Fotografie Petra Komárka a Radima Strycharskiho jste již viděli. Nyní, po delším zpracování, vám přinášíme i krátké video.

František Martinek Hvězdy

Divoké mládí hvězd podobných Slunci a vznik života

Pravděpodobný vzhled Slunce během vývoje
Pravděpodobný vzhled Slunce během vývoje
Hvězdy podobné našemu Slunci (dvojníci Slunce) umožnily astronomům "cestovat" v čase a spatřit doslova macešské podmínky převládající jak v raném věku Sluneční soustavy, tak i v jejím budoucím vývoji, stejně tak i v planetárních soustavách kolem jiných hvězd. Tyto výzkumy mohou vést k důkladnému nahlédnutí do počátků života na Zemi a k odhalení, jak pravděpodobný (či nepravděpodobný) je vznik života někde jinde ve vesmíru.

Vít Straka Kosmonautika

Raketoplán Discovery má po bezpečnostním vyšetřování zelenou

Discovery na cestě na vypouštěcí komplex
Discovery na cestě na vypouštěcí komplex
Ve středu byl na jednání manažerů NASA povolen start raketoplánu Discovery STS-128 v úterý 25. srpna v 7:36 SELČ. Schůzka se ovšem protáhla na dva dny, protože se projednávalo možné nebezpečí ze strany izolace, která při červencovém startu raketoplánu Endeavour ve velkém množství padala z externí nádrže (při podobném jevu byla v roce 2003 vážně poškozena tepelná ochrana raketoplánu Columbia, což zapříčinilo jeho zkázu). Někteří účastníci středeční konference projevily obavy, zda něco podobného nemůže ohrozit následující start.
Vít Straka Kosmonautika

Do kosmu poletí pětistý člověk

Kevin FORD (USA, astronaut č.500) – Peggy WHITSONOVÁ (USA, rekordní pobyt amerického astronauta)
Kevin FORD (USA, astronaut č.500) – Peggy WHITSONOVÁ (USA, rekordní pobyt amerického astronauta)
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 130 z 20. 8. 2009
František Martinek Sluneční soustava

Vznik Měsíce - historie se opakovala?

Srážka dvou exoplanet u hvězdy HD 172555
Srážka dvou exoplanet u hvězdy HD 172555
Astronomové získali pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope důkazy kolize mezi dvěma vznikajícími planetami, které obíhaly kolem mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že dvě kamenná tělesa - jedno minimálně tak velké jako náš Měsíc a druhé zhruba velikosti planety Merkur - se srazila před několika tisíci roky, což je z astronomického hlediska docela nedávno.

Vít Straka Sluneční soustava

NASA objevila důležitou látku pro vznik života ve vzorcích z komety

Sonda u komety Wild-2 v představě malíře
Sonda u komety Wild-2 v představě malíře
Možná si ještě vzpomenete na misi Stardust, kdy se americká sonda přiblížila rekordně blízko k jádru komety Wild-2 a odebrala z jeho okolí vzorky plynu a prachu, které byly dopraveny zpátky na Zemi. Vědci očekávali, že analýza těchto vzorků jim připraví mnohá překvapení, což se i stalo. Nejdříve si nebyli jisti, zda se glycin (aminokyselina) nedostal do vzorků až po jejich návratu na Zemi ale nakonec se podařilo prokázat, že tato látka je skutečně z komety.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »